Žluva hajní je jediný evropský zástupce jinak tropické čeledi pestře zbarvených ptáků. Velikosti kosa. Samec je sytě žlutý s černými křídly a černým ocasem (až na koncový žlutý lem), samice a mladí ptáci žlutavě zelenaví. Obývá listnaté lesy, zahrady a parky, porosty kolem vod apod. Potrava živočišná (hmyz, měkkýši) i rostlinná (dužnaté plody). Hnízdo zaplétá do větví vysoko v korunách stromů. Na snůšce 3 až 5 vajec sedí obvykle jen samice a samec ji krmí, mláďata jsou krmena oběma rodiči. Zimuje v afrických lesích jižně od Sahary. Na hnízdiště přilétá na přelomu dubna a května, opouští je ve druhé polovině srpna a na začátku září. Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný druh.

Flétnový, zvučný a bezesporu krásný zpěv žluvy hajní můžeme u nás slyšet nepříliš často. Je to jednak tím, že žluva je přísně tažný pták, což znamená, že v žádném případě u nás nezimuje. Její zimoviště leží až v tropické Africe, proto také k nám přilétá jako jeden z posledních tažných ptáků, zpravidla až kolem 1. května.

Druhým důvodem pro poměrnou vzácnost je to, že hnízdí jen v nižších polohách, zhruba do 500 - 600 metrů nad mořem. Je to totiž pták světlých listnatých lesů, především teplomilných doubrav. Souvisí to s tím, že žluva je jediným zástupcem tropické skupiny, který pronikl tak daleko na sever. Její exotický původ je patrný již na jejím vzhledu: nádherně, až zářivě žlutý sameček s černým ocasem a křídly je jedním z našich nejkrásnějších ptáků. Samička již tak pestrá není, namísto žluté je bledě zelenožlutá.

Ihned po příletu se žluvy začnou ozývat. Jejich zpěv byl kdysi přepisován slovy "kdyby ho bylo", k čemuž prý lesníci připojovali "to by se pilo". Kromě vlastního zpěvu se žluvy hlasitě ozývají i varovným hlasem, který nejlépe asi vystihuje slovenský termín "škríkanie".

Zcela ojedinělý mezi našimi ptáky je i žluví způsob stavby hnízda: je to pevná kotlinka, zavěšená okraji vpletenými do vidlice větví v koruně stromu. Nejčastěji koncem května a začátkem června se v hnízdě objeví 3 až 5 vajec, světlých a jen s jemnou tmavší kresbou. Rodiče krmí mláďata ještě nějakou dobu po vyvedení a rodiny se již v srpnu a nejpozději do září vydávají na společnou pouť do zimovišť.

Potrava žluvy se skládá z různých bezobratlých živočichů až do velikosti chrousta, ale její velkou část tvoří různé dužnaté plody - moruše, střemchy, vinná réva, ale hlavně třešně. Žluvy se proto často objevují v třešňových sadech a místy se žluvě dokonce říkalo třešňák.

A snad nakonec ještě nejčastější dotaz týkající se žluvy: jaký je rozdíl mezi žluvou a žlunou? Zatímco žluny jsou šplhavci, tedy velcí datlovití ptáci, žluva je, jak je slyšet, pěvec - v obojím je tedy "v".