Vlha pestrá (Merops apiaster) |
Vlha pestrá patří do řádu srostloprstých, kam kromě vlastní čeledi vlhovitých patří také ledňáček, dudek chocholatý nebo mandelík hajní. Naprostá většina příslušníků tohoto řádu je velmi pestře zbarvena a centrum jejich rozšíření leží v tropických oblastech. Vlha pestrá není v tomto ohledu výjimkou a bývá po právu nazývána klenotem mezi našimi ptáky. A jako každý správný klenot je v naší přírodě i poměrně vzácná. Česká republika leží na okraji areálu rozšíření tohoto teplomilného druhu a tak, máme-li to štěstí, můžeme se s vlhou setkat v teplejších oblastech našeho státu, zejména na jižní Moravě. Celková početnost na území našeho státu však nepřesahuje několik málo desítek hnízdících párů. Vlha je velmi dobrý a obratný letec. To souvisí s potravou - vlha se živí hlavně létajícím blanokřídlým hmyzem, jako jsou včely a vosy; často loví také vážky. Kořist chytá v letu a pro lov tak rychlé kořisti je obratný let nezbytnou podmínkou. Vlha je také skvěle vybavena pro lov kořisti se žihadlem, vosu nebo včelu dokáže chytit do špičky zobáku a velmi obratně ji zbavit žihadla, vyhne se tak štípnutí. Pro tuto potravní specializaci nemají vlhu v oblibě především včelaři, nutno však poznamenat, že vzhledem k její vzácnosti nemůže vlha napáchat významnější škody. Zcela oprávněná je přísná zákonná ochrana, které se vlze dostává. I tak se čas od času setkáváme s tím, že vlhy jsou člověkem pronásledovány. Před několika lety byla na Slovensku jedna kolonie vlh místními včelaři zlikvidována včetně mláďat ve hnízdech. Vlha je společenský pták a hnízdí v koloniích ve společnosti dalších příslušníků vlastního druhu. Kolonie si zakládá ve starých pískovnách, březích a podobných místech, která nabízejí kolmé písčité nebo hlinité stěny. Do nich vlhy hloubí hnízdní nory, na jejichž konci je kotlinka s vlastním hnízdem. K hloubení nor používá vlha nohy a pomáhá si i zobákem. Na hnízdišti se vlhy chovají poměrně nenápadně, častěji je můžeme zaznamenat spíše díky jejich jemným hlasovým projevům než přímo spatřit. Staří ptáci se ozývají, když přinášejí mláďatům potravu, a ta nedočkavě čekají těsně u vchodu do nory. Mláďata tráví v hnízdní noře 15 až 17 dnů, poté hnízdo opouštějí. Hnízdní kolonie mohou čítat až několik desítek párů, abychom však viděli takovou kolonii, museli bychom cestovat nejlépe někam na Balkán. U nás jsou kolonie podstatně menší a často hnízdí jen několik málo párů pohromadě. Čas od času zahnízdí samostatný pár, třeba i daleko od hlavní oblasti výskytu, kterou je u nás jižní Morava. Bylo tak zaznamenáno ojedinělé hnízdění ve východních či jižních Čechách. Vlha je přísně tažný pták, z našich hnízdišť odlétá do zimovišť v tropické Africe. I za tahu se projevují její vynikající letecké schopnosti, vlha za den urazí i 500 km. Na její cestě do zimovišť i při návratu zpět na hnízdiště na vlhu číhá množství nebezpečí, mezi nimi i člověk. Stále jsou země, zejména ve Středomoří, kde je lov jakýchkoliv ptáků běžnou záležitostí. Není tomu tak dávno, co byla vlha okroužkovaná na hnízdišti na jižní Moravě hlášena z Turecka jako střelená. Možná i to může přispívat k tomu, že početnost vlh na našich hnízdištích výrazně kolísá, ostatní příčiny, jako například počasí, však také nemůžeme vyloučit. |