Vlaštovka obecná má oproti jiřičce hlouběji vykrojený ocas a červenohnědé hrdlo. Shora je zbarvena leskle modročerně (bílý kostřec, typický pro jiřičku, u ní chybí). Miskovité, shora otevřené hnízdo si staví uvnitř budov (hnízdo jiřičky je až na vletový otvor zcela uzavřené a bývá vně budov). Na snůšce 4 až 5 vajíček sedí samička, která také zprvu sama krmí mláďata potravou přebíranou od samečka; po několika dnech se již oba rodiče podílejí na péči o mláďata rovným dílem. Vlaštovka se živí "vzdušným planktonem", tedy drobným až středně velkým hmyzem, který létá nebo je pasivně unášen větrem či vzdušnými proudy.

Jedna vlaštovka opravdu jaro nedělá. Uslyšíme-li však její švitořivý zpěv, víme, že jaro je již v plném proudu. Přestože vlaštovka obecná je všeobecně známý pták, je zapotřebí upozornit na časté záměny s jiřičkou. Vlaštovka na rozdíl od jiřičky nemá bílou skvrnu nad ocasem na partii, které ornitologové říkají kostřec, a nemá bílé bříško.

Vlaštovka původně hnízdila ve skalách, teprve později se sblížila s člověkem a stala se doslova venkovským ptákem. To také vyjadřuje její latinský název Hirundo rustica. Můžeme se s ní ovšem setkat i ve městech, dokladem toho jsou výsledky práce našich ornitologů. Zde bych chtěl připomenout akci, kdy naši ornitologové sčítali a mapovali vlaštovky na území Velké Prahy. Byly získány odpovědi na otázku, kde vlastně v Praze vlaštovky hnízdí, když zde nemají dobytek, jako je tomu na venkově. Hnízda byla zajímavým způsobem umístěna například v chodbě domu, který se pravidelně na noc zavíral a zase brzy ráno otevíral, nebo ve strojovně výtahu na střeše panelového domu.

Před odletem se vlaštovky shromažďují často v rákosí, někdy i ve značných počtech, a odtud potom probíhá jejich odlet do afrických zimovišť. Máme přes dvacet výsledků kroužkování z Afriky, ze zimovišť především z jižní Afriky, a tak jsme už docela dobře informováni kam naše vlaštovky odlétají na zimu.