Hvězdnice chlumní (Aster amellus)

- víceletá rostlina vysoká 20 - 60 cm. Stejně jako ostatní hvězdnicovité (název čeledi, do které tato rostlina přísluší) získala svůj název z hvězdicovitého uspořádání květů jazykovitých květů v úboru. Barva jejích 3 - 5 cm velkých květů je většinou modrofialová. Střed květenství je žlutý. Méně časté jsou květy bílé. Lodyhu, která je teprve nahoře větvená, porůstají na rubu krátce chlupaté, trojžilné listy.

Hvězdnice chlumní propůjčuje v době květu (tedy od července do října) lokalitám, kde se vyskytuje, slabě vanilkovou vůni. Nejčastěji jsou jejím domovem suché trávníky anebo světlé suché křoviny. Obzvláště ráda má typ lokalit jakými jsou bílé stráně s mělkými, kyprými, částečně kamenitými, vápnitými půdami. Případná eroze jí na těchto lokalitách nevadí - naopak.

Protože má ráda světlo, může ji zničit například osázení takové lokality borovicemi nebo modříny, jak se to stalo na jedné bílé stráni uvnitř bažantnice na Litoměřicku. Další lokalita hvězdnice chlumní v Českém středohoří je postupně pohlcována zástavbou, jiná zase zahrádkářskou kolonií. Z bývalého chráněného území Bělák, které dnes již odpočívá pod haldou nadložní zeminy z hnědouheleného dolu, ji lidé z Týmu Bořena přestěhovali na několik náhradních lokalit v západní části Českého středohoří ve stovkách trsů. Naštěstí se na nich již uchytila natolik, že se dále rozšiřuje. To by ovšem nemělo opravňovat k tomu, aby místa výskytu hvězdnice chlumní (v Českém středohoří především bílé stráně) byla nadále ničena.

O náhradní “domovy” hvězdnice chlumní na západě Českého středohoří je ovšem nutné pečovat. Proto nad nimi Tým Bořena převzal patronát a snaží se na nich udržet podmínky přijatelné pro přežití tohoto ohroženého druhu naší přírody.