dějiny Blučiny
Svatební smlouvy


Prvá kniha svatebních smluv počíná se rokem 1558 a končí se r. 1578. Některé smlouvy jsou německé, jiné české; prvá na příklad zní:

"Letha 1558 v středu den sv. Juliany stala se jest smluva svadební na rathauzi blučinském mezi Jakubem Pivodem z Židlochovic z strany jedné a mezi pannou Lidou, dcerou nebožtíka Blažka z Blažejovic z strany druhé.
Jako takovou, že nadepsaný Jakub Pivoda pannu Lidu sobě bere k pravému stavu manželskému a podle toho si pozměňuje statek svůj, aby v něm ve všem hospodyní byla: a jestliže by pán Bůh na Jakuba smrt dopustiti ráčil, tehdy ona ve všem jeho statku třetí díl statku jeho míti má, ať je ho mnoho nebo málo.

Při smlouvě jsou svědci:
  Z strany ženicha:
      Hans Stolbinger
      Veitl Gold
      Bortoš Václavů
      Mathes Lebmon
  Z strany nevěsty:
      Jakub Sokolův
      Haas Vielprott
      St. Zsinemon.

* * *

"Léta Páně 1568 v outerý Svatých Tří Králů v městečku Židlochovicích stala se smlouva svatební dobrovolná poctivá zcela a dokonalá mezi Iřikem Špilhonrem z Uherčic z jedné a panou Barborou pozůstalou ženou nebožtíka Jana Raboutha z Blučiny ze strany druhé a to taková, že svrchu psaný Jiřík béře sobě již psanou panu Barboru k stavu sv. manželství na ten způsob, že jí do dne a roku ze statku svého 20 zl. prožeňuje, jestliže by na něj Pán Bůh v tom roku smrt dopustiti ráčil, aby ji každý rok 55 zlatých vydáno bylo a pak-li by jim Pán Bůh dýle spolem živu býti dáti ráčil, po dni a po roce má míti s dítkami jeho v statku jeho ve všem, kterýž má neb je míti bude již psaná pana Barbora rovný díl, kromě Pavlovi synu svému předkem Jiřík 4 hony rolí se vším v rolí příslušenstvím a 2 achtele vinohradu ležícího v hoře Nové podle Tomáše Jordána vymiňuje, aby on Pavel k tomu předkem mimo díl svůj právo měl; proti tomu svrchu psaná pana Barbora Jiříkovi, budoucímu manželu svému všechnu spravedlnost svou, kterouž má neb míti bude počínaje kromě 150 zl. sobě do dne a do roka sobě vymínila, jestli by Pán Bůh v tom času na ni smrt dopustiti ráčil, aby je mohla poručiti jemu Jiříkovi aneb komu by se jí dohře líbilo a zdálo. Než po dni a po roce nic platiti nemá.
Při této smlouvě byli svědky ze strany ženicha:
      Foltán a Tomáš Jordán,
      Klimeš Holý,
      Mátl Zíz z Uherčic a
      Pavel Hruška, rychtář z Židlochovic.
  Ze strany nevěsty:
      Bartl Henner,
      Jan Husák,
      Václav Krčma,
      Vencl Štrázar z Židlochovic,
      Petr Pešek,
      Martin Jana Chromého syn z Blučiny.
      Stalo se uvedeného léta a dne."

* * *

"Leta Páně 1596 v autery po Sv. Janu Křtiteli za auřadů Tomana Edlpaura, Hanzle Kniepartle, Jana Kalába a starších s nimi přísedících a za rychtáře Jindřicha Polkovského, též v přítomnosti slovutných a opatrných pánů a přátel s obou stran požádaných: Jiříka Čermáka, jakožto otce pany nevěsty, Martina Bradáče, Jiříka Zipšle, Honze Zedníka, Jana Stolína, Ambrože Zachle, Jakuba Cipšle, Václava Kučery, Belvle Švarcingara a Jana Selšincera všechněch spolusousedů zdejších, stala se smlouva svatební přátelská a dobrovolná, celá a dokonalá mezí slovutným panem Špiglem, jakožto ženichem a spolu sousedem zdejším ze strany jedné a s panou Kateřínou cerou již jmenovaného Jiříka Čermáka, jakožto nevěstou se strany druhé a to taková: Předně a nejprve beře sobě jmenovaný Linhard Špígl dotčenou panu Kateřínu za pravou a věrnou manželku a podle nařízení a vložení církve Svaté křesťanské a podle toho jí prožeňuje všechen stateček svůj, kterýžkoliv má, anebo z požehnaní Božího ještě míti bude, toliko z toho ze všeho vymiňuje polovici těch peněz, které na domě B. Staňkového na posledních penězích do dne a do roka, kteréžto peníze, aby moc měl poručiti komu by se jemu dobře vidělo, jestliže by pak jím Pán Bůh zdraví a života společně delšího propůjčiti ráčil, tedy po vyjití dne a roku vejminka tato žádné moci míti nemá, nýbrž paně Kateříně po smrtí již jmenovaného Linharta Špígle (ač by jí Pán Bůh déle nežli jemu života propůjčil), všecka summa příslušeti a náležeti má.
Též naproti tomu jmenovaná panna Kateřína béře sobě dotčeného Linharta Špígle za pravého a věrného manžela a ochránce a prožeňuje jemu všechen stateček svůj, kterýžkoliv má anebo ještě z požehnání Božího buď po rodičích nebo přátelích svých míti by mohla.
Stalo se létá a dne svrchu psaného."

* * *

Z druhé knihy smluv svatebních:

"Letha 1596 v neděli po sv. Petru a Pavla za auřadu Tomana Edlpaura, Hanzle Kniepantle, Jana Kalaba a staršich s nimi přísedících a za rychtáře Jindry Polkovského,též v přítomností slovutných pánů a přátel domů z obou stran přižádaných, jmenovitě Kašpara Ryšana, Vale Šnejdarovýho, Jakše Hlavatýho, Mikuláše Alexandra spolu sousedů zdejších a urozeného pana Jána Daubravského a Václava Vejrovského, Marka Kaminského, Jana Štědroně, Blažka Bosonožského, Jiřika Knouple spolu sousedů křepických, Havla Škáry a Matle Kaničkv sausedů Mikulčických a Jana Koláčka a Prokše Franzlíčkového spolu sousedů městečka Nosislavě.

Stala se smlouva svatební přátelská, dobrovolná, celá a dokonalá mezi poctivým pánem Janem Klobouckým, spolu sousedem dědiny Křepic jakožto ženichem s strany jedné a poctivou paní Dorotou, pozůstalou vdovou po nebožtíku Bartoňovi Koláčkovi jakožto nevěstou s strany druhé a to taková: předně, že sobě béře jíž jmenovaný pan Jan Kloboucký dotčenou paní Dorotu za pravou a věrnou manželku, podle vložení a nařízení církve svaté křesťanské, a podle toho jí prožeňuje rovnej díl podle dítek svých, ve všem statečku svém, kterýžkoli má a ještě buď po přátelích a jakkoli s požehnání Božího míti by mohl, kromě 50 zlatých, které sobě již jmenovaný pan Jan ze statečku svého na věčnost vymínil a moci smluv těchto vyměňuje, kterýchžto 50 zl, aby moc měl, buď za zdravého života neb na smrtelné posteli porúčeti dáti, komuž by se dobře líbilo, avšak tak brzy, paně Dorotě budoucí manželce své, jako komu jinému.

Též naproti tomu béře sobě již jmenovaná paní Dorota, dotčeného pana Jana Klobouckého, za pravého a věrného manžela a ochrance podle nařízení podle církve svaté římské a prožeňuje jemu všechen stateček svůj, kterýžkoliv má aneb ještě z požehnání Božího buď po přátelích míti by mohla toliko naproti vejmince pana ženicha, též sobě z toho ze všeho statečku svého si vyměňuje 50 zlatých na věčnost, ty aby ona již psaná paní Dorota buď za zdravého života, neb na smrtelné posteli poručiti dáti, komuž by se jí dobře líbilo, avšak tak brzy často psanému panu Janovi již budoucímu manželi svému, jako komu jinému. "

* * *

"Léta 1599 dne 26. června v městečku Blučině za auřadu Jana Kniepantle, Jindřicha Polkovskýho, Partle Ryšanového a starších s nimi přísedících. Též v přítomnosti slovutných a opatrných pánů a přátel domácích i přespolních k té věci z obou stran požádaných: jmenovitě pana Valentýna Porsta spolu měštěnína města Holomúce, též pana Jiříka Hubky, pana Zachmana, pana Mikuláše Velebnýho a pana Jeronýma Kožušníka spolu sousedů městečka Mohelna, též pana Václava Šnejdrle, Jakše Vítkového, Jíry Valentovýho, Václava Kučery, Mikuláše Alexandra a Partle Hannstile spolu sousedů zdejších.

Stala se smlouva svatební, přátelská, dobrovolná, celá a dokonalá mezi poctivým mládencem, panicem Janem Ronovským z městečka Mohelna, jakožto ženichem z strany jedné a poctivou paní Kateřinou, vdovou pozůstalou po nebožtíkovi Stihmtzerovi, jakožto nevěstou z strany druhé, a to taková:
Předně a nejprve bere sobě jmenovaný pan Jan dotčenou paní Kateřinu za pravou a věrnou manželku podle vložení a nařízení církve svaté křesťanské a podle toho jí prožeňuje všecken stateček svůj, kterýž a jakýž koli bud' na hotově i jinak nyní má a nebo ještě z požehnání Božího a práce rukou svejch v časích budoucích míti by mohl.

Též naproti tornu beře sobě jmenovaná paní Kateřina dotčeného pana Jana za pravého a věrného manžela a ochránce, vše podle vložení a nařízení církve svaté křesťanské a též jemu zase prožeňuje všecek stateček svůj, kterýžkolivěk má a nebo v časích budoucích z požehnání Božího, ‚ z práce rukou svejch, nebo po přátelích míti by mohla kromě 45 zl., kteréž jest sobě z toho ze všeho statečku svého jmenovaná paní Kateřina, na časy budoucí a věčné vymínila a mocí smluv těchto svatebních vymiňuje a to na ten způsob, aby jmenovaných 45 zl. za volné a svobodné dobré a svobodné vůli své majíc mohla a moc měla, buď za zdravého života, neb na smrtelné posteli dáti, poručiti komuž by se jí dobře vidělo a zdálo, avšak tak brzy panu Janovi manželu svémuž jako komu jinému."

* * *

Třetí kniha smluv svatebních počíná se rokem 1611.

"Roku 1649 dne 14. Februara za rychtáře Václava Rezače, purkmistra Říhy Osoucha a jeho ty časy spolu starších, staly se smlouvy svatební celý a dokonalý mezi pánem Martinem Šillerem, vlastním synem Michala Šilera, souseda našeho městečka Blučiny, ženichem z jedné a mezi poctivou dívečkou Kateřinou, pozůstalou dcerou po nebožtíkovi Janovi Petrovským, nevěstou z strany druhé a to takové: Berouce sobě nadepsaný Mertel Šiller Kateřinu jmenovanou za věrnou manželku jí v statečku svém jakýbykoliv s požehnání božího míti a dosáhnouti nebo zděditi bud' po rodičích svých a přátelích mohlo od datto smluv těchto svatebních za mocnou hospodyní činí a ji přijímá, z toho sobě toliko achtel vinohradu v dolních Cýzavách do dne a do roku a po vyjíti toho času nic více, vyměňuje a zanechává, majíce pak Mertel Šiller otce svého Michala Šillera na živu týž jistý otec synu svému věna z lásky otcovské na penězích 55 zl. hotových vydati ze statečku svého uvolil.

Z druhé strany také Kateřina nevěsta berouce sobě Mertle Šillera za pravého a věrného manžela jeho v statečku svém, který by tak kde buď po rodičích svých míti, aneb po přátelích zděditi mohla, hned od data smluv svatebních těchto mocným hospodářem činí a jeho do něho přijímá z toho sobě také do dne a do roka, však tak dobře pro manžela svého jako pro koho z přátel, 1 šátek, prostěradla 2, prsten 1, za 15 zl. R. vyměňuje a zanechává. A tak ty smlouvy svatební dokonaný jsou v přít. osob z strany ženicha Lorentze Laranderle, Jana Čechtinského, Pavla Šebesty a Jirý Krejčího. A z strany nevěsty ouřadů ut supra."

* * *

Takových a podobných smluv svatebních jsou v obecním archivě 3 velké knihy. Dle nich dá se určiti původ některých zdejších rodů.

Rod Novotných v r. 1628 byl v Blučině jíž ode dávna usedlý.
V r. 1633 přiženil se do Blučiny Pavel Pokorný z Nového Veselí a vzal si Annu dceru Jiříka Příhradského z Blučiny.
Šimon Baumgartner, písař porybní měnínský, oženil se do Blučiny k vdově po Václavovi Polkovskému v r. 1634.
Frydrych Floder ze Židlochovic oženil se r. 1634 s vdovou po Honzovi Ruprechtovi z Blučiny.
Šimon Friedl z městečka Dunajovic oženil se s poctivou pannou Barborou Drekslerovou z Blučiny r. 1635.
R. 1636 oženil se blučinský usedlý Martin Hanuška s Kateřinou vdovou pozůstalou po Janu Jarošovi z Blučiny.
R. 1640 oženil se Vavra Kovařík, usedlý blučinský, s Rozinou, dcerou Jana Krejčíře.
R. 1640 oženil se Jiřík Šišma, blučinský usedlý, s vdovou po Václavovi Kadlecovi z Blučiny.
R. 1640 oženil se pan opatrný muž Řehoř Osauch s paní Hedvikou, vdovou po Jakubovi Věrovanskému, oba usedlí z Blučiny.
R. 1641 oženil se do Blučiny poctivý mládenec pan Martin Pitrna z království českého s Dorotou, dcerou nebožtíka Havla Baklovýho, usedlého z Blučiny.
R. 1649 oženil se Jakub, vlastní syn Václava Haňky, souseda městečka Blučiny s vdovou Reginou po Jiřím Karpistánu.
Roku 1646 oženil se Václav Návedla, soused blučinský, s Annou, vdovou po Urbanovi Uhlířovi.
R. 1653 oženil se Václav Čermák z Měnína s Alžbětou, sirotkem pozůstalým po Janovi Králickém,
R. 1653 oženil se Jiřík Zehnal s Krystynou, sirotkem pozůstalým po Matějovi Osauchovi z Blučiny.
R. 1654 oženil se Jiřík Floder s Kateřinou, sirotkem pozůstalým po Martinu Kovalovském z dědiny Smolína.
R. 1657 přiženil se do Blučiny Václav Dejmal (Tegmal) z městečka Kumzaku a vzal si Dorotu, pozůstalou vdovu po ‚Pavlovi Pitnerovi, sousedu z Blučiny.
R. 1657 Pavel Šedivý oženil se s Krystynou dcerou Šimona Šafáře z dědiny Kralic.
R. 1666 oženil.se Jiřík Zapoměl s vdovou Juditou po nebož. Kryštofovi Píblovi z Vojkovic.
R. 1673 oženil se Andrej Klement se Sybilou, pozůstalou vdovou po Matoušovi Puchnarovi, sousedu blučinském.
R. 1681 oženil se Jan Kopřiva s Marijanou, dcerou Andryse Prükla.
R. 1715 oženil se Ondřej Čermák, řezník z Blučiny, s Mariankou, dcerou Heinricha Otty, mlynáře rajhradského.
R. 1723 oženil se Jiří Zehnal s Magdalenou Czüppinovou z Vojkovic.
R. 1731 oženil se Ondřej Sklenář s Verunou, vlastní dcerou Václava Zapoměla.
R. 1732 oženil se Václav Hanuš s pannou Alžbětou Killingrovou z Vojkovic.
R. 1737 oženil se Jakub, syn Karla Otavy, souseda z městečka Blučiny s poctivou pannou Marijanou po nebož. Martinu Novotném.
R. 1730 oženil se Ferdinand, syn Frydrycha Ivana, s vdovou po nebož. Janu Těšanském z Blučiny.

Na poslední stránce je svatební smlouva (z r. 1735) poctivého vdovce Ondřeje Sklenáře s poctivou děvečkou Juditou, vlastní dcerou Jakuba Permona a zní:

"Předně zadává nadepsaný ženich Andres Sklenář milej budoucí manželce svou zachovalou dobrou čest a věnuje ji a zadává svůj půllání dům hned od datum těchto smluv ze všemi patřícími případnostmi až do smrti její, totiž pár koní, vůz a 2 kusy hovězího dobytka.
Naproti tornu a podruhé zadává nadřečená děvečka Judita svému miléniu budoucímu manželovi svou dobrou čest a při tom jemu zadává 1 achtel dělaného vinohradu k vlastnímu a 2 kusy hověz. dobytka.
Za třetí: Její otec Jakub Permon slibuje jim po smrti z jeho pozůstalostí, kterou nyní má, aneb budoucně míti bude, tuto nevěstu z druhými svými dětmi rovným dílem poděliti.
Stalo se v domě otce Jakuba Permona dne 20. listopadu v roce 1735."

Stáří a původ některých rodů dá se tedy zjistiti v knihách purkrechních, verunkových a ve smlouvách svatebních.

První bezpečný soupis všech rodin v obecním archivě je ze dne 31. prosince 1655. Tehdy zde bydleli: Václav Řezáč, Jan Sigmund, Georg Šubert, Jíra Čížek, Vavra Kovařík, Matěj Štěpankůj, Seitl Šmalzl, Tomáš Hrubý, Jan Kopřiva, Jiřík Krejčí, Václav Hudec, Jiřík Hanko, Jiřík Šedivý, Mertl Šmíd, Matěj Zahrada, Pavel Prajzer, Matauš Řezáč, Havel Svoboda, Jiřík Šišma, Jiřík Flodr, Andres Khron, Lorenz Larandrle, Jan Cypser, Bartoň Rýmecký, Hans Horák, Jíra Matl Mertl Šiller, Jan Hudec, Jan Schwerner, Rasfer Materna, Matěj Krchnavý, Mikuláš Svoboda, Šebesta Příbranský, Jířík. Mazka, Martin Vostínka, Jan Mydlavý, Lukáš Hejtliček, vdova Pitmonka, Toman Halka, Mathes Šetler, Andres Prikl, Jan Vostinka, Gregor Bem; Jiřík Zegnal, Štěpán Bernard, Jiřík Nyrnhazer, Ondra Čuda, Prokeš Turek, Zapoměl Pavel, Hans Nebpocher Jan Cihlář, Václav Liška, vdova Kačenka, vdova Tobiaška, Václav Prchal, Georg Pretrvanh, Jan Pojutažil, Mates Pehnar, Havel Navrátil, Jiřík Svoboda, Jan Bernart. a Jíra Kopřiva.

Rod Kelblův není jmenován, avšak je jmenován již v r. 1592. Vysvětluje se to tím, že snad v této době byl rychtářem a ten nemusel platiti kontribucí, ona jména jsou totiž z platebního výkazu odvedené kontribuce v r. 1655.

Zajímal-li by se někdo o zápisy týkající se jeho rodu, najde je v starých knihách v obecním archivě, které jsou přístupny širšímu obecenstvu za přítomnosti p. archiváře neb p. starosty obce.



ZpětÚvodní stránkaVpřed