Obecní jmění bylo vždy značné; spravoval je purkmistr a konšelé. Jak se s ním hospodařilo a která byla poplatní síla obce v různých dobách, ukazují obecní registra.

Nejstarší obecní účty dochovaly se z roku 1592.
Příjem obecní všelijaký činil 33 zl. 16 gr. 3 d.
Z obecního vína vytěženo 223 zl. 12 gr. 6 d. čistého zisku. Za pivo se utržilo 774 zl. 36 gr., za mláto 3 zl. 27 gr. 1 d.

Mnohé položky nejsou bez zajímavosti, obzvláště srovnáme-li tehdejší dobu s dobou naší: Na př.: Od vytírání komínů v rathoze, na faře; ve škole, i v domě obecním dáno 13 gr. 1 d. Koupeno černého vosku k pečetění půl luntu a za niti dáno 9gt., 10 svíc rytířských do rathauzu koupeno za 1 zl, do obecní kovárny koupeny kovářské měchy za 5 zl., za zámek zámečníkovi k truhlici na almužnu dány 2 gr.; Honzovi tesaři od dělání stolů dány 3 zl. 10 gr. Za jídlo, pití, za koření a jiné všelijaké potřeby, když zde pan Václav Nosislavský a pan Jan Branický a Lukáš z Nosislavě účty obecní přijímali, zaplaceno 8 zl. 12 gr. "Dáno písaři panskýmu od psaní nařízení, kteréž nám od jeho milosti vydáno jest, 10 gr."

Koupeni 2 býci za 12 zl. 15 gr., tele za 1. zl. Hlásnému zaplaceno od sbírání kostí na hřbitově za celý rok 15 gr.

"Když zde byl pán auředník a nám jiného purkmistra volil, dáno za jídlo a pití 1 zl. 4 gr. 2 d. Koupena měřice pšenice k veliké noci knězi na oplatky, dáno za ni 18 gr. (Tato položka jasně dokazuje, že obec i kostel byly v té době luteránské.) Koupeno 6 knih papíru, dáno za ně 15 gr, "V auterý svatodušní zaplaceno Jiříkovi Krhniakovi na jeho šuld 150 zl. Peníze nám půjčil k stavění věže." Za 26 gr. koupen ubrus a ručník do rathauzu. Dáno za jídlo a za pití k druhým hodům i za jiné všelijaké potřeby i za koláče auřadům 6 zl. 2 d. Dáno od vody držení v Cézavie k sv. Václavu 2 zl. Vyměnili jsme staré umývadlo do rathauzu a přidali jsme na ně 4 gr. 3 1/2 d. Vyfrajmarčili (vyměnili) jsme u kupce 2 mísy a konev, přidali jsme na ně 22 gr. Vydali jsme na faru, kostel a školu 3 zl. 3 gr. 3 d. Vydalo se panu faráři 30 zl., písaři 22 zl., rektorovi 3 zl., hlásnému 14 zl. Vydalo se na poštovné 8 zl., na vězně 4 zl., 18 gr., katovi se zaplatilo 6 zl. 20 gr. Dohromady se vydalo 738 zl. 20 gr.

Toho roku jevil se přebytek v obecním hospodářství 296 zl. 12 gr., obnos jistě značný. Hospodářství toto spadá do vlády Rudolfa II., když zemi před tím moudře spravoval Maxmilian II. Tehdy vládl po celé naší vlasti blahobyt a náboženská svoboda.

Dle účtů, dnes již ztracených, z r. 1617 obnášel příjem obecních peněz 4514 zl. 23 gr. 6 1/2 d. Zůstatek z roku 1616 činil 1763 zl. 2 gr. 2 1/2 d. Vejrunkových (Verunk, (Vejrunk, Vejrunek) - splátky (na př. vinohrad prodán za 15 kop na 3 roky, na první vánoce 5 kop, na druhé také 5 kop, a to dva verunky má napřed vzíti a třetí verunk na třetí vánoce . . . ) peněz přijato 12 zl., za prodané obecní víno 1008 zl. 22 gr. 1 d. Zisk ze skoupených vín 370 zl. 9gr. 6 d., za pivo, jež se vařilo v obci, 1168 zl. 18 gr. 6 d., za mláto 77 zl. 3 gr. 5 d., ze soli se vytěžilo 32 zl. 15 gr.

Vydání činilo 2364 zl. to gr. 6 d. Za všelijaké potřeby 835 zl. 25 gr. 4 d. Mezi potřebami byly položky: Za opravení palečnic 3 gr. 3 d., za 8 svěc rytířských po 10 gr., kupovány spravedlnosti na domech, útrata při obnově úřadu 13 zl. 2 gr. atd. Vín obecních i skoupených na dolévky za 49 zl. 25 gr., do pivovaru 20 zl. 9 gr., za chmel 8 zl. 29 gr. Za pšenicí na slad 647 zl. 21 gr., za drva a jejich dovoz 116 zl. 25 gr. Za vezení sladu do mlýna 13 zl. 18 gr., za mletí sladu 6 zl. 24 gr., služby sládkovi 34 zl., faráři dáno služby 38 zl. 15 gr., písaři 30 zl., na potřeby radnice, fary, školy i pivovaru 14 zl. 13 gr. Na potřeby vinohradní 133 zl. 16 gr. Trubači za hlásku a spravování hodin 34 zl. 20 gr., rychtářskému poslu 15 zl. 17 gr., na cihelnu a jiné menší platy 279 zl. 6 gr.

Roku 1620 obec čítala 150 usedlých a 18 "hoferů". "Registra obecní městečka Blučiny k přijmu a vydání peněz všelijakých za auřadů Bartle Piřoka, Víta Borkovanského, Jakuba Sedláčka, Václava Maravýho, Jana Stolnia, Václava Ryšana, Matěje Osaucha a Vávry Hrušky za rok 1620, pořízené za rychtáře Vácslava Kučery a za horného Jakuba Morkuše", praví, že přijato od starého ouřadu na hotově 761 zl. 10 gr. 5 d. z roku 1619.

Příjem peněz vejrunkových i za všelijaké povinné věci k obci, léta. 1620:
"V pondělí po hromnicích od Michala Vouzara dva verunky z domů a utržených peněz v obci, přijato 2 zl. 10 gr. V pondělí po neděli masopustní od Václava Kučery verunku z domu 20 zl. Od Jakuba Stejskala, .Jana Švandy a od Jana Bílka, kteří pořízeni byli k vybírání grošů od jednoho každého souseda, po 2 grošách za týden ze 152 domů a od 18 podruhů, kteří dva vinohrady mají po 1 groši, na splacení outrat učiněných s lidem vojenským od 18. ledna až do 5. května za 12 neděl, přijato 55 zl. 6 gr. 14. října od Jakuba Morkuše z domu jeden verunk z utržených peněz přijato 8 zl."

Kromě vína a piva obchodovala také obec solí. "Příjem zisku na soli prodané:
Za purkmistra Bartle Piřoka vyprodáno soli 30 špichů, která koupena jest po 7 groších a prodávána jeden špich za 13 gr. a tak přijato zisku 6 zl. Za téhož purkmistra vyprodáno soli 80 špichů, špich koupen po 7 gr. a prodáván po 15 gr., jest zisku 21 zl. 10 gr."

Za purkmistra Vita Borkovanského vyprodáno 92 špichů soli. Kupoval se po 7 gr. a prodával po 15 gr. Purkmistr vyzískal 24 zl. 16 gr. Za purkmistra Jakuba Sedláčka vyprodáno 74 špichů soli za stejnou cenu a vyzískáno 19 zl. 22 gr. Za. purkmistra Vácslava Mazavýho prodáno 49 špichů soli ze ziskem 13 zl. 2 gr. Za purkmistra Jana Stolina prodáno 32 špichů se ziskem 8 zl. 16 gr. Za purkmistra Václava Ryšana vyprodáno 184 špichy a jest zisku 49 zl. 2 gr. Za purkmistra Matěje Osaucha vyprodáno 73 špichů soli a jest zisku 19 zl. 14 gr. Za purkmistra Vávry Hrušky prodáno soli 41 špichů a jest získáno 10 zl. 15 gr.

Kromě toho obec blučinská z poručení pana auředníka půjčila na věčnou oplátku na židlochovský zámek 30 špichů soli a od vojska císařského i stavovského bylo pobráno 163 špichů soli. I proto ještě vytěžila obec 182 zl. 7 gr. Příjem r. 1620. činil 4422 zl. 2 gr. 1/2 d. je to z největších příjmů, které kdy v Blučině až do konce 19. stol. byly.

Na obecní vydání všelijaký v tomto roce vydáno:
Kováři zdejšímu od spravování a vostření 2 obecních špičáků 6 gr. Poslu, který pro kominíka do Brna chodil 5 gr., za jednu mušketu k obci koupenou dány 2 zl., Janu Stolínovi za jednu ručnici dány 3 zl., za jednu mušketu k obci koupenou 2 zl., za 1 velkej zámek dány 2 zl., za 1 velkou pánev do rathauzu dáno 1 zl. 7 gr. Za 4 zámky k šrankům k uzavření obce před nepřítelem dáno 20 gr. 4 d., Honzovi Ruprechtovi za 1 mušket dány 2 zl., 12. února zaplaceno komináři od vymetání a vystrouhání sedmi komínů (na faře, ve škole, v rathouze, v šatlavě, v pivovaře a na věži), (po 9 krejcařích od jednoho). 15. února Andrlovi Pondlařovi za mušket 2 zl 16 gr. 6 d., 17. února Šimandlovi Tandlovi od dovezeni 4 fůr cihel od cihelny a hlíny do rathouzu, od pevné fůry po 2 groších. Od nakládání týchž cihel a hlíny dán 1 groš 5 d. 28. února za 30 funtů prachu ručnického od pana ouředníka našeho koupeného, dáno 25 zl. 21 gr. 3 d. Za 1 cent olova v Brně koupeného 8 zl. 17 gr. 1 d. Sklenáři od spravování oken dole v rathouze 4 gr. 29. února za 9 sáhů kamení od Šimka Hromka k obci koupeného dáno 9 zl. Za jeden tuplhák (střelná zbraň) od Jiříka Péhma koupený 3 zl. 15 gr. Tesaři od uděláni jednoho šraňku v ulici Měnínské dáno 1 zl. Kováři od udělání kruhu a řetězu k témuž šraňku 21 gr. Tesaři, od nasazováni zadního tuplháku dáno 3 gr. Vávrovi Krejčůrovému za zkoupené od něho v obchodě šaty pro vojsko za 120 zl. 20 gr., dáno hotově 26 zl. 14. března Martinovi Rožínkovi za jednu mušketu 2 zl. 10 gr. 17. Martii za 27 loktů modrý a 22 loktů žlutý látky na prapory, za hedvábí na lemování, malíři od malováni erbu obecního i od šití vydáno 3l zl. 4 gr. 3 1/2 d.

Když tyto věci do Brna jeli kupovati, utratili za dva dny 4 osoby 2 zl. 5 gr. 3 1/2 d., formanovi, který ony osoby do Brna vezl dáno 24 gr. 20. března Lorencovi Larandilovi za jednu vobruč železnou do obecního sklepa koupenou 1 zl. 30. března za jednu dubovou lavici ku potřebě obecní koupenou dáno 6 gr. Sousedům, kteří cesty opravovali, dáno 50 mázů piva po 3 d. 17. dubna zámečníkovi od vyčišťování 17 mušket a 19 ručnic i od spravování jich 5 zl. 18 gr. Od vylíčení besídky dáno zedníkovi 3 gr. 6 d. 7. května sousedům zdejším, měnínským a nikulčickým, když se mustrovali (cvičili ve zbrani), dána bečka piva za 2 zl. 29 gr. 1 d., 14. Máje koupeno 10 svazů provazů lyčených ku potřebě obecní, sv. za 4 gr. 28. Máje přivezeny 4 sáhy kamení do rathauzu, kde se tančívá, od jednoho sáhu zaplaceno po 20 gr. Při malých hodech utraceno ouřady za maso, máslo, koření a jiné potřeby a šenkýři dáno 3 zl. 27 gr. 2 d. 8. června za jeden buben k obci koupený 3 zl. Za jeden šentýš do rathauzu dáno 1 zl. 15 gr. Za dva sotory do rathauzu 6 gr. Od přivezení 10.600 cihel od cihelny, která byla v tom kopci za Blučinou, do rathauzu, dán 1 zl. 6 gr. Andrlovi Šmiedervedovi za 1 mušketu 2 zl. 12. června zámečníkovi za dva zámky visuté a jeden zapadlý ku potřebě obecní dáno 25 gr. 5 d.

18. června na jeden sněm generální, kterýž v městech pražských léta tohoto ve čtvrtek po neděli Oculi držaný byl, dáno 1 zl. Na sněmě tom rokováno o pokračování v odboji proti císaři Ferdinandovi I. 19. června kupovali vojákům na šaty a to těm, kteří měli v nastávající válce udržovati pořádek v Blučině, (Salvoguardia (fr. sauve-garde) ochrana vojenská, ve válečnictví stráž, kterou velitel, vtrhnuv do země nepřátelské, poskytuje jednotlivým osadám, ústavům, závodům, společnostem, ano i vlastníkům realit, aby majetek jejich chránila před pleněním, žhářstvím a podobným. Podle mezinárodního práva válečného salvaguardia platí příteli i nepříteli za nedotknutelnou a jakékoliv násilí proti ní má v zápěti přísné repressailie) případně ji hájtiti. Blučinští koupili 25 loket sukna rnodrýho po 14 gr. a 6 loket sukna žlutýho po 9 gr. na suknice mušketýrům, kteří k hlášeni u městečka zjednáni byli, ježto zlé věci se čekaly. Za vše dáno 14 zl. 14 gr. Od ušíti 6ti sukniček krejčímu od jedné po 12 gr. dáno 2 zl. 12 gr. Jezdíce však tato sukna kupovati do Brna, utraceno a též mýta dáno 26 gr. 3 d. Pekaři od fůry, když tyto osoby do Brna potom vezl, dáno 24 gr.

Další část je pokračováním vypravování o přípravách, které se v Blučině dály k válce třicetileté, vlastně k první jejich části, bitvě na Bílé Hoře. Patřila by vlastně do stati "Vojny ..."‚ ale pro souvislost a pochopení hospodářské situace ponechávám ji zde v časovém pořadí.

Koupeno 41 loktů sukna červeného po 14 gr. a 52 loktů sukna červeného po 11 gr: 5 loktů sukna bílého na premování sukniček po 7 gr. pátým vojákům, když byli na vojnu vypravováni od obce. Za látky dáno 39 zl. 11 gr. Za ušití 28 sukniček, od každé po 7 1/2 gr., dáno 7 zl. 29. června zdejší sousedé se opět mustrovali, zbraň ukazovali, při čemž jim dán 1 sud piva za 2 zl. 29 gr. 1 d. 8. července koupeno v Brně 41 sáhů luntů k nabíjení mušket, sáh po 1 1/2 groši. 16. července Bartlovi Piřokovi za 1 mušket dány 2 zl. 2. července zaplaceno zámečníkovi 5 gr. za spravování dvou obecních mušket. Za spravování visutého zámku dány 3 gr. 22. července koupeno v Brně půl čtvrta svazku luntů k mušketám: svazek za 1 zl. 28. července koupen jeden mušket od Jakuba Krejse. Pro zajištění bezpečnosti v noci postaveny dvě kůlničky pro hlásné. Jedna kůlna byla postavena u velkých šraňků, což byly závory uzavírající vchod do Blučiny na konci Měnínské ulice (asi u cesty na Návrší) a druhá postavena na "Špuberku". Jisto je toliko, že to bylo na místě, odkud je daleký rozhled. Postavení kůlniček stálo 4 zl. V srpnu počali sousedé Blučinu opevňovati při vchodech. Vozili sloupy k boudám i k velkým šraňkům, za kteroužto práci bylo dáno 12 zl. Dle sumy za vožení dřeva lze soudit, že ho bylo velké množství. Také postavili hlásné boudy na Lázni a na cestě k Židlochovicům. Landkočímu, který siroty a obecní věci do Brna vozil, dán 1 zl. Byla to jakási dnešní pošta. Ovšem vozíce ty věci do Brna, bylo utraceno 19 gr. 5 d.

Zámečníkovi od udělání 7 závěsů k šraňkům dány 4 zl. Témuž zámečníkovi od uřezání jednoho mušketu dáno 9 gr. a od spravení jiného mušketu dány 4 gr. 2 d. 8. srpna za jeden cent olova koupeného ku potřebě obecní dáno 8 zl. 17 gr. 1 d.

Také vezli vězně k soudu do Brna a utratili 10 gr. 5 d.
13. srpna koupila obec ke své potřebě tři zámky za 27 gr.

Při určování desátku utraceny s purkrabím 2 zl. 28 gr. 3 d. Třicetipěti sousedům, kteří dělali po dvakráte šance u Ejvaně a Pohořelic, dáno na stravu 7 zl. Tato místa se houževnatě opevňovala. 20. srpna byl dán sousedům, když se mustrovali, jeden sud piva za 2 zl. 29 gr. 1 d.

26. srpna doplňována výzbroj a koupeno 50 funtů prachu ručničního a mušketského ke spotřebě obecní, koupen jeden funt za 20 gr., dáno za prach 33 zl. 10 gr. Dále koupeny 4 svazky luntů k mušketám za 3 zl. 12 gr. 6 d.

7. září poslán dráb Januš na zvědy a jel se podívati do Strážnice, zda je pravdou, že tam leží Poláci. Poněvadž tam několik dní musel se zdržeti, aby to nebylo nápadné, obdržel 1 zl. Druhý zvěd jel do Kyjova a obdržel jen 10 gr. 2 d. Drába vezl do Strážnice forman, doprovázeli jej rejthaři nejvyššího vachmistra pana Friedricha z Rosen a utratili 20 gr.

8. září za 42 sáhů kamení, které se u Štěpána Šebka, lamače, ku potřebě obecní koupilo, dáno 42 zl. 12. září zaplaceno rybníkářům od vyčištění příkopu za městečkem, jak se k Nosislavi jde, 4 zl. 23. září zaplaceny zdejšímu kováři 4 zl. za 20 kop laťových hřebíků ku potřebě obecní; kopa za 6 gr. 27. září za 4 trečafy, 6 puten a panty k ním dáno 1 zl. 12 gr. 6 d. Komináři od vyškrabáni 6 komínů v rathauzi, na faře, ve škole a pivovaře dáno 15 gr. 3 d.

Při vytejkání jarého desátku s purkrabím utraceno 1 zl. 27 gr. 5 1/2 d. 30. září za jeden mušket k obci koupený dán 1 zl, 15 gr.

6. října koupeno pro obec 43 prken po 5 gr., za 3 zl. 2 gr. 1 d. a za 40 prken po 9 kr., zaplaceno 5 zl. 4 gr. 2 d. 25. října koupena na obecní účet mušketa za 2 zl. 6 gr. Za jeden dubec na mostnice koupený dáno 26 gr. 12. listopadu koupen pro obec v Brně kočárek za 20 zl. 12 gr. Za 5 sáhů kamení dáno 5 zl.

"Šimkovi Ehrinkovi, když vezl do Brna za panem auředníkern čtyři osoby z auřadu z obce stran povolení žetí pohanky u Měnína, prosa zde a vytejkání desátků z nich, dáno mu 20gr." 15. listopadu kominář zase vše čistil a obdržel 18 gr.

Jezdíce do Brna pro některé věci obecní a pro sirotky, bylo utraceno 28 gr. 4 d. Urbanci Markusovi a Václavu Polkovskýmu, že pro tytéž věci do Brna jezdili a s koňmi vozy poslali za 2 dni dány 2 zl.

Rathauzskému brněnskému, který od komory, kde ty věci byly, měl klíče, na propití dán 1 zl. 21 gr. 3 d. 28. října vozíce zase věci obecní a siroty do Brna od dvou fůr dán 1 zl. 10 gr. a hospodáři brněnskému od rathauze, že ty věci zase přijal, dáno 25 gr. 5 d.

Nyní přichází položka, která vysvětluje, kde boudy (kůlničky) pro hlásné byly, neboť praví: "Tesaři zdejšímu za všelijaké dříví na stavení baud pro hlásné, jedné za Lázní a druhé jak se k Židlochovicům jde, dáno 2 zl. 9 gr." Slova na Lázni se už tenkráte užívalo a také lázně tam byly, že to však nejsou ty boudy, o nichž je na počátku řeč, praví další položka: "Témuž tesaři od dělání boud, též šraňku a mostu spravováni dáno 2 zl. 6 gr."

Avšak kolem Nového roku přitáhlo k Blučině vojsko císařské, Blučinští šraňky od Měnína neotevřeli, ale vojsko císařské je spřeráželo. Tak 21. ledna 1621 byly opětovně opraveny. Za opravu se zaplatily 2 zl. 3 gr.

Také se dovídáme, že blučinští vojáci byli přepadeni v Líšni; přepadení bylo tak náhlé, že vše tam zanechali a před přesilou utíkali. Nocovali tam u pana Kryštofa, který v Líšni na salaquardě ležel, a tento jim zbraně, jež tam nechali, za zpropitné 2 zl. 4 gr. 2 d. zpět vydal.

Kupováno do šenku nádobí: cínový már, polomázy a žejdlíky za 1 zl. 24 gr. Koupeno 138 prken ku potřebě obecní, dáno za ně 12 zl. 24 gr. 3 d. Za prach ručniční a mušketní dáno 2 zl. 17 gr. 1 d. Za dvě knihy papíru k psaní dáno 6 gr. 6 d. 22. února poskytnuta salaquardie dvěma osobám, které sem ze Špilberku dány byly; když odsud jíti měly dány jim 4 zl. Petrovi Harzinkovi dán za jednu mušketu 1 zl. 25 gr. 5 d. Za jeden buben i paličky k obci v Brně koupené dány 3 zl. 6 gr. 3 d.

Vozíce peníze do Brna (Brňané peněz neměli a obce jim na výzbroj a opevnění půjčovati museli), utratili Blučinští 3 zl. 25 gr. 3 d. Peníze Brňanům vezlo 5 osob a půjčování trvalo 3 dny. Opětovně 4 tarasy na velkém šranku vojskem táhnoucím byly poškozeny a správa jejich stála 24 gr.

3. března 1621 koupili 6 funtů ručničního a mušketového prachu v Brně, funt po 1 zl, dáno 5 zl. 4 gr. 2 d.

Když císařské vojsko táhlo opětovně Blučinou, obec vše pozamykala, avšak se špatnou se potázala. Vojsko císařské polámalo všecky zámky u dveří v kostele, ve škole, na spilce, ve sladovně, v rathauze i v šatlavě. Poněvadž císařské vojsko bylo katolické, kdežto Blučinští byli Luteráni, vydrancován jim také násilím kostel. Nové zámky pořízeny pak za 2 zl. 29 gr.

Koupen za 1 zl. 25 gr. 5 d. nový mušket. Za 9 luntů prachu do mušket, jeden lunt no jednom rejnským, dáno 7 zl. 4 gr. 3 d. Jelikož dvéře od sklepa byly vojskem násilím vyvráceny a panty přelámány, byly vyměněny novými; rovněž tak u besídky. Dáno za ně kováři 1 zl. 21 gr. 3 d. Za vidličky (bodla) k mušketám dáno 12 gr.

Za pár pantů prostých k boudě pro šiltboch (ochranná stráž obce) na Špuberku (?) dáno kováři 7 gr. Roztlučená okna od císařských vojsk u besídky zasklena za 5 zl. 15 gr.

Martinovi Hoffmanovi od pěti fůr, když jezdil do Brna pro obecní potřeby, dáno 6 zl. Při obnovení auřadu utraceno za maso, koření, máslo a jiné potřeby 10 zl.

Tato drobná a většinou válečná vydání činí dohromady 510 zl. 25 gr. 1 d.

Na jaře 1620 opravoval se rathouz a stavěno v radnici zadní křídlo. Dovezeno 140 fůr písku za 6 zl. Položeny v komorách nové podlahy. Zedník obdržel 5 zl. 15 gr. 1 d. Rathouz byl opraven nákladem 13 zl. 15 gr.

Písař obecní Jiřík za rok 1620 obdržel služby 40 zl. Kromě toho vzal si zálohu za čtvrt léta na rok 1921 a dáno jemu 10 zl. Přijal v r. 1620 celkem na platu 50 zl.

Dalším obecním služebníkem býval trubač, v tomto roce dokonce dva. První obdržel od 23. ledna léta 1620 až do konce prosince, to jest za 48 neděl, 32 zl.; za týden 20 gr. Druhý trubač byl na věži, odkud hlásil i zvonil od konce prosince 1620 do 24. dubna 1621 a dostával 10 gr. týdně. Byl ustanoven jen přechodně po dobu zvýšeného nebezpečenství po porážce stavů na Bílé hoře.

Rychtář měl k ruce posla podrychtářského, kterého platila obec. Tento posel i s rektorem vystrkoval a snímával třikráte do roka "špejunky". Po prvé o svátcích svatodušních, potom o sv. Václavu a po třetí o Sv. Mikuláši. Byla to vystrčená ruka s mečem na radnici, která oznamovala předem po 14 dní, že se započne v obci jarmark. (Dosud se tak děje v okolí ve Velkých Němčících.) Ovšem tuto službu nemohl konati zdarma a obdržel za ni 22 gr. 3 1/2 d. ročně. Od vyčistění (Dříve se veškeré hnoje vozily před domy na městečko a časem musely se trochu zarovnati ) městečka obdržel posel 25 gr. Řádná jeho služba obnášela 7 1/2 gr. týdně, kromě toho se mu platily všechny vedlejší práce, takže obdržel ročně na 20 z1.

V těchto dobách byli v každé obci, kde se na noc cestující usadili, obdarováni. Záznamy obecní vypravují, že "24. ledna 1620 jeden neznámý rektor obdržel od obce podporu 4 gr. 2 d. "

13. února dáno třem neznámým soldátům 1 zl. 2 gr. 14. března jednomu cestujícímu z Nížkovic 1 gr. 2 d. 22. března třem neznámým soldátům 1 gr. 5 d. 16. máje dáno 14 vojákům fedrunku (podpory), když zde přes noc leželi, 12 gr. 18. května pro chrám Páně do městečka Vilímovic dáno 6 gr. 3 d. almužny. 20. máje jednomu cestujícímu z království Českého dáno 6 gr. 30. máje třem soldátům a jednomu kaprálovi dáno fedrunku 6 gr. 3 d. 12. června jednomu od lidu vojenského vypálenému dán almužny 1 gr. 5 d. 20. července dvěma osobám z města Dačic, od lidu vojenského vypáleným, dáno 6 gr. 8. srpna za chléb, který se jednomu pacholkovi maďarskému vydal, když zde leželi, neboť kapitán jeho jej posekal. Hojil se mnoho neděl a snědl chleba za 1 zl. 15 gr. Jednomu příchozímu vojákovi dán 1 gr. 2 d. 23. srpna paní Aleně z Tetova, která na hradě pražském v zatkyni zůstává, almužny dáno 20 gr. 4 d. 8. listopadu zaplaceno hostinskému 1 zl. 10 gr. 5 d. za vše, co mu vojíni ukradli.

Obec poskytla podpory celkem ve 14 případech v částce 5 z1. 4gr. 5d.

V této době se těšily zvláštní přízni všechny cisterny a studánky v poli. Byly opravovány obecním nákladem. Za sumu věnovanou na jejich udržování by se ani dnešní představenstvo styděti nemuselo.

Na jaře byla koupena za 2 zl. 15 gr. fůra vápna, jež bylo výslovně určeno k opravě studánek.

27. dubna 1620 spravoval studánku na Chřibech tesař, pěkné chránění k ní připravil a obdržel za ně 2 zl. 8. května k ní vozili vápno a písek, za což obec zaplatila 1 zl. 21 gr. Potom přišel zedník Honza Klamerka a za 9 zl. ji vyzdil.

Dne 22. května spravoval tento Honza Klamerka potrubí k vedení vody do kašny na městečku a obdržel 2 zl a tesař 3. července 2 zl. 6 gr. za spravování trub, "aby voda od kašny do haltýře troubami dobře šla." Naši předkové měli na náměstí vodovod s kašnou. Horní potrubí spravoval zedník, bylo snad již hliněné; dolní spravoval tesař, bylo asi dřevěné. Haltýř byl za lázní.

16. července koupena kláda duhová na kříže ke studýnkám za 1 zl., koupen provaz ke studní před Zameškovým, všechny obecní studny byly nákladem 2 zl. 12 gr. vyčistěny a kovář udělal pant k okovu k studni v Zadní ulici u Krymlového.

Vrchní dozor nad studánkami, cisternami u vodovodu a obecními studnami měl Jiřík Říha. Za práci obdržel roční služby 15 zl. mimo platu za práce mimořádné. Myslím, že dnešní generace v tomto ohledu by si mohla vzíti příklad z generace doby bělohorské.

Obec byla majitelkou cihelny. Cihly se pálily dřívím, jež se sekalo v obecním lese. Spotřebovalo se ho mnoho, neboť na jedno páleni bylo třeba práce za 2 zl. 10 gr., což činilo jistě 70 tovarychů. K pálení potřebovali také vrbového dříví. Celkem na vypálení jedné kozy, t. j. 26.000 cihel, bylo potřebí 35 fůr dřeva. Cihlář obdržel od vypálení jednoho tisíce cihel 1 zl. Celkový náklad na vypáleni 26.000 cihel byl 32 zl. 17 gr. Cihelna byla tehdy již za městečkem v kopci, v místech, kde se dodnes říká ve "Staré cihelni".

Dalo se celkem na potřeby fary, školy, radnice a pivovaru 14 zl. 13 gr., trubači za hlásku a spravování hodin 34 zl. 20 gr., rychtářskému poslu 15 zl. 17 gr., na cihelnu a jiné menší platy 279 zl. 6 gr.

Další památkou na dobu války třicetileté jsou "Reystra příjmů a vydání všelijakého obecního za purkmistra starého Václava Kučery, Martina Hanušky, Jana Krejčíře, Jiříka Fukse, Elise Hecla, Víta Špaldy, Volfa Lauče a Říhy Osoucha spolu radních. Též za rychtáře Jakuba Pokornýho a za horného Jakuba Věrovanského léta Páně 1633."

Starý purkmistr Balcar Šiller odvedl hotovost 10 zl. 8 gr. 1 d. na nový účet a 19 měřic pšenice, činí to na penězích 8 zl. 1 gr. 5 d. a 25 měřic žita po 9 gr., činí na penězích 4 zl. 15 gr. Převedl 1 vědro červeného vína z outěžku r. 1631 v ceně 2 zl. a pak od Zelinkové vína bílého 4 vědra, na penězích 6 zl. 25 gr. 5 d., od lazebníka vína bílého 4 vědra, na penězích 8 zl. 17 gr. 1 d., od Hanze Šišle vina bílého 4 vědra, na penězích 6 zl. 25 gr. 5 d. Celkový převod činil 50 zl. 21 gr. 3 d.

Mezí příjem peněz verunkových se započítává pouze příjem za obecního býka v obnosu 7 zl. 21 gr. 3 d.

Sůl koupena od Jiříka Langa z Vojkovic, špich za 24 gr., dáno za ni 61 zl. 21 gr. 3 d. a vydělalo se prodejem 7 zl. 21 gr. 3 d. Také přijato za prodané žito obecní, totiž za 51 měřic po 24 gr., všeho 17 zl. 14 gr. 4 d.

Před několika lety obec peníze půjčovala, nyní sama si vypůjčila u pana Gabriela Hodrštuka z města Brna 42 zl. 25 gr. 5 d., od pana Gregora Janiple 42 zl. 25 gr. 5 d., od pana Jakuba Hortenocha 128 zl. 17 gr. 1 d., od Jakuba Věrovanského 8 zl. 17 gr. 1 d. a od Jiříka Překožicha 12 zl. Dluh se po roce splatil.

Veškerý příjem obecní v r. 1633 činí 2.979 zl. 13 gr. 5 1/2 d. Jíra Bulga a Jiří Šanda, tesaři, spravovali toho roku most, přes který se k Opatovicům jede, za 25 gr. 5 d. Ouřadi, pracujíce v příčině Jakuba Křemínka ve právu židlochovském, utratili podle sečtení, zachovaje o tom dobrého svědomí, 2 zl. 6 gr. 6 d.

Dne 30. dubna 1633 bylo vysláno do Brna 8 osob. Čtyři od nového a čtyři od starého úřadu, vypůjčovati peněz na uvalenou kontribuci. Utratili 2 zl. 11 gr. 6 d.

Tohoto roku byly opět dělány šranky okolo městečka, vyměňovány polámané a dávány nové trámce. Poslu podrychtářskému od vystrčení a snímání frejinku při čase v úterý svatodušní bylo dáno 15 gr.

V máji toho roku byla vypsána nová kontribuce. Pokladna obecní zela prázdnotou, lidé neměli peněz, ježto vojska jim vše pobrala, tedy opět čtyři ouřadi jedou do Brna vypůjčovati. Při tom utratí a dají i koním za obrok 4 zl. 26 gr. 1 d.

V červnu opět byl poslán s dopisem Pavel Blank k panu Hoderštukovi do Brna o půjčku peněz. V tomto měsíci zemřel Vít Erk a vedle zápisu zanechal ku právu židlochovskému 600 zl. rejn. Ouřadi, připovídajíce se v městě Židlochovicích, položili 4 gr. 2 d.

13. června přijeli do Blučiny pp. Gabriel Hoderštuk s kubem Hortenochem v příčině založení obce 208 zl. na kontribuci. Téhož dne byl poslán posel do Slavkova k panu Mikuláši Kaligardovi, aby splatil dluh obci Blučině, neboť nutně potřebuje na kontribuci, jelikož peněz není možno tak rychle sehnati, odchází tříčlenné poselstvo k panu úředníkovi Hallerovi s uctivou suplikou a posečkání kontribuce za 7. měsíc. Avšak v srpnu již opět shánějí peníze v Brně na novou kontribuci.

10. srpna dostávají artikule práva horenského sepsané německy.

Dne 12. října ztratil se Hanzlovi Bočkovi, pánu na zdejším dvorci, stříbrný pás. Jelikož se zloděj nenašel, musela obec zaplatiti nový v ceně 10 zl.

Jakub Pokorný, rychtář zaplatil 4 zl. z vody Cézavy za celý rok; dává se při sv. .Jiří a Sv. Václavu po 2 zl. V tomto roce se činí první zmínka o hodinách na blučinské věži, neboť Jírovi, zámečníkovi, od spravování hodin na věži vedle smlouvy dány 2 zl. 4 gr. 2 d. Rovněž koupen k nim v Brně skřipec na natahování za 7 gr. 5 d.

Za snímání verujnku k sv. Václavskému jarmarku obdržel posel rychtářský 15 gr. Dne 9. listopadu pro potřebu obecní koupen od Václava Šneidrle za 6 zl. býk.

Při obojím (jarním a podzimním) vytýkání desátku bylo s panem purkrabím utraceno 3 zl. 3 gr. 4 1/2 d.

Rovněž děje se prvá zmínka o Pendrovu: "Tesaři od spravování zadního mostu za Pemdorffem, přes který se k Židlochovicím jede, vedle smlouvy dáno 15 gr. 3 d. Zároveň Jiří Fuksa spravoval most, přes který se k Moutnicím jede. Pracoval na správě 5 dní za 25 gr. 5 d. Také byla přestavěna kuchyně a okna v horní a dolní světnici v rathauzi, vymazána kamna kachlová a koupana na opravu fůra vápna.

Jiří Buchsa za 3 zl 6 gr. udělal pod Böhmdorfem most, po kterém se do lesa jezdí. Panu Hallerovi, výběrčímu zaplaceno 14 zl. 12 gr. daně posudní od 12 várek piva po 6 sudech, od jednoho sudu po 6 gr.

Tomáši Příbilarskýmu (Příbramskému?), písaři městečka Blučiny, za rok služby podle projednání dáno 26 zl. Trubač obdržel od 28. ledna léta 1633 až do 21. ledna 1634, to jest 52 neděl, od spravování hodin za jeden každý týden 10 gr., dáno mu služby 17 zl. 10 gr.; rovněž tolik služby obdržel posel rychtářský.

Obecní úřad utratil při sezeních při správě věcí obecních a sirotčích v tomto roce 26 zl. 17 gr. 6 1/2 d.

Almužny chudým, též pocestným a vězňům dáno: 3. března jednomu knězi 1 gr. 2 d. 12. března na chrám Páně 1 gr. 2 d. Dne 13. května dvěma kněžím a jednomu zajatému 6 gr. 3 d. 12. června třem kněžím 6 gr. 6 d., července 17. dvěma kněžím jdoucím do Slezska 5 gr. 1 d. 21. července jednomu od Turka zajatému 2 gr. 1 d. 3. srpna jednomu na špitál 1 gr. 2 d. Dne 29. srpna dvěma od Turka zajatým 2 gr. 4 d. 31. srpna dvěma kněžím z Říma, 3 gr. 6 d. 8. září jednomu nemocnému soldatu z ležení 1 gr. 2 d. 12. září dvěma od Turka zajatým 2 gr. 4 d., 22. září jednomu knězi jdoucímu do Říma 2 gr. 4 d., 29. září jednomu zajatému od Turka 1 gr. 2 d. 1. října 2 kněžím jdoucím z Olomouce do Niklspurka 2 gr. 4 d., 18. října jednomu knězi, jdoucímu na Nikelspurk 3 gr., 31. října třem od Turka zajatým 3 gr. 3 d., 18. listopadu pěti od Turka zajatým 2 gr. 4 d. 29. listopadu třem od Turka zajatým 5 gr. 1 d. 24. prosince jednomu pánovi stavu rytířského, avšak bez prostředků, dáno 6 gr. 3 d. Též jednomu beznohému soldátu dány 3 gr. 6 d. 26. prosince dvěma od Turků zajatým 3 gr. 6 d.

31. ledna 1634 zůstal v Blučině na noc jeden vandrovní kněz a utraceno s ním 9 gr. 3 d. Celkem dáno almužny a podpory 2 zl. 26 gr. 1 d.

Obecní vydání obnáší 2947 zl., takže se jeví přebytek 31 zl. 14 gr. včetně s příjmem peněz vypůjčených. Je to jeden z nejubožejších roků, kterým Blučina nebyla zvyklá.

Příjem v roce 1649 činil: Ovsa přijato 10 měřic; z toho vydáno sedlákům, kteří jezdili do Třebíče pro slad a do Brna pro pánev pivovarskou v potřebách obecních 4 míry. Vyseto k užitku obecnímu 6 měřic, mlatcům od vymlácení dána 1 měřice. Cajkmistrovi z města Brna při práci, kterou při vytahování zvonů na věži kostelní konané nápomocen byl, na jeho koně dány 2 měřice.

Kontribuce obilní měsíční na rejthary Šnejderovskýho regimentu, které sousedé nesložily a zbytek se zúplna složiti musel; odvedeno z obecního ovsa a doloženo, který zase sousedé novému ouřadu odvésti mají. Byly to pouze 4 měřice.

Žita k obci roku tohoto 1649 utrženého a vymláceného přijato 33 měříc. Z něho vydáno mlatcům míry jejich od mlácení 3 měřice. K budoucímu dobrému obecnímu zase v podzimek tento 1649 vyseto na zrní 8 měřic.

K vína sbírání obecního a kostelního na chléb pro bráče semleto 1 1/2 měřice. Na slad do pivovaru k vaření piva z téhož autěžku žitného vyfrejmačeno (vyměněno) za 10 měřic ječmene 10 měřic žita. Bednáři, který kádě pivovaru obecní spravoval, místo peněz dána obecního žita 1 měřice.

Do kontribuce, která se od sousedův sbírala, chybělo 6 měřic, což doplněno ovsem obecním. Sousedé zase novému úřadu složí 6 měřic.

Do desátků vrchnosti v r. 1648 chyběla 1 měřice a jest obcí doložena. Za zběhlé sousedy, kteří do kontribuce obilí složiti měli 2 1/2 měřice, ale nedoložili, bylo obcí doloženo. A tak nezůstalo obilí žádného.

"Ztráty peněz, která se Marjaně, vdově po nebožtíku Janovi Mařákovi, hoferu přespolním, tu na městečku se zdržujícím, stala, při vincaurovi Pavlu Soukupovi, pana Gregoriusa Hasty z města Brna, v krádeži se nalezla, a ta jest na právo složena, kteréžto se vynalezlo, a vyčtlo peněz a k potřebám obecním vypůjčeny jsou, což se tuto za příjem pokládá 54 zl.

Více nalezených peněz od Mariany, děvečky z Aujezda, která se přiznala, že jich v zámku židlochovském nalezla, a takové peníze také na právo položené jsouce, když se k nim lidé, jejichž nebyli, znali a prokázati nemohli, z práva k potřebám obecním z nich vypůjčeno 14 zl. 4 gr."

"Na kontribuci lhůt týhodních od sousedů složeno 764 zl. 7 gr. a tak suma příjmův počtu 1649 činí 1213 zl. 44 1/2 gr." Lid dřel jen na kontribuce.

Jiřík Krejčí byl purkmistrem od 7. března do 20. máje. Koupil 2. dubna kopu žejdlíků k obecnímu šenku za 1 zl. a poslu, který pro ně šel, dal 6 gr. Za svíčky pří obecním šenku spálené vydáno a zaplaceno za 2 libry 20 gr. Od spouštění 2 beček a 4 věder vína do sklepu obecního k vejdělku koupených za purkmistrování jeho dáno 30 gr. Za víno do kostela k službám božím vydáno za. 2 másy 8 gr.

Jíra Matl purkmistroval od 20. máje do 11. července. Od spouštění 3 beček vína koupeného pro vejdělek do sklepa obecního postihařům dal 36 gr. Od vystrkování a snímání frejunku při termině svatodušního outerý, rektorovi a poslovi právnímu za to zaplatil 36 gr.

Lukáš Hejtlíček úřadoval od 11. července až do 26. září. "Postihařům židlochovským a blučinským od natahování na vůz a spouštění s vozu 3 beček vyšenkovaných vína za jeho purkmistrování od každé bečky židlochovským po 24 gr. a blučinským po 12 gr., dal 1 zl. 48 gr. "

Žencům od žetí obecního obilí zaplatil za 16 tovarychů 1 zl. 52 gr. Tovarych za 7 gr. Žencům přidal 3 mázy vína za 15 gr.

Za 1 džbán hliněný pro nalívání vína obecního dal 6 gr. Mlatcům, kteří obilí obecní toho roku domlátili, mimo míru jim náležitou, přidal jím od obce 3 mázy vína po 6 gr.

Jan Kopřiva purkmistroval od 26. září do 25. listopadu, tedy 12 neděl.

Od přivezení jedné bečky vína z Němčic do sklepu obecního k vejdělku koupené dal 1 zl. Od vyzvánění dvou frejinků, totiž svatováclavského a svatomikulášského, za jich vystrkování a snímání dal 1 zl. 12 gr. Pastýři obecnímu, který jest k pasení dobytka na rok 1650 zjednán, závdavku od obce dal 15 gr. Za špek k mazání zvonův na věži kostelní dal 12 gr. Za brus do rathauzu koupený zaplatil 1 zl.

Za purkmistra Matiege Kirchniavýbo, který hospodařit od 25. listopadu až do 29. ledna 1650, za 6 neděl bylo vydáno:
Tesařům od uděláni dvojích nových vrat v rathauze obecnim a jich prknami vybití zaplaceny 4 zl. Za nový kalendář na rok 1650 do rathauzu dáno 6 gr. Dadouce v městě Brně kotláři pánev pivovarskou opraviti a k vůli ní tam po dvakráte jedouce a s kotlářem smlouvu činíce, utraceny 2 zl. Od udělání nálevky do rathouzu k potřebě obecní dáno 15 gr. Za vějící lopatu do rathauzu dány 3 gr. Za 1 lanu postíhařskou k potřebě obecní dány 2 zl.

Za orání Zahrádek konopných, od pustých domů k aužitku obecnímu ohražených, totiž pololánských 4, čtvrtlánských 4, za dvojí oračku zaplaceny 3 zl. 12 gr. Od svezení 24 mandelů žita obecního dán 1 zl. Od orání na oves a přivezení 10 mandelů ovsa obecního dán 1 zl.

Tohoto roku se jevil v kostelních účtech schodek 65 zl. 43 gr. a byl z běžných příjmů obecních uhrazen.

Šenkýři najatému od vyšenkování obecního vína dáno 13 zl. 39 gr.

Vydání peněz verdunkových lidu militernímu a jiným chudým lidem.

Za purkmistra. Jiříka Krejčího:
"20. března jeden nejvyšší vachtmistr od Puchanovského regimentu, jdouce tudy se svými lidmi, se zde zastavil a dáno mu chleba a vína za 15 gr. Dne 28. března 154 mušketýrům od Zuzového regimentu při zastavení dáno 8 mázů vína a chleba za 12 gr. Dne 18. dubna jeda tudy p. hejtmana Flayšmana strejc spolu s kurýrem od téhož hejtmana po dvakráte, dáno jím vína 6 mázů po 5 gr., což činí 30 gr. Do Kaunic na lid vojenský podle rozkazu na panství přišlého a proviantu rozvržení, od obce městečka Blučiny na takový proviant ku pomoci maso a chléb dáno v ceně 1 zl. 45 gr.

Dne 16. června přijedauce 2 rytmistři na 23 koních, ze Slezska k Vídni jdoucí, na nočních kvartýřích tu zůstali a dáno jim i pro jejich vojáky 16 mázů vína po 5 gr. Dne 16. června 50 mušketýrům od p. hejtmana Flayšmona přes noc tu ležícím dáno 28 1/2 mázu vína po 5 gr. Na části vojenské z regimentu Lokatolovského do městečka Blučiny v začátku roku položené, mimo co se jim z kontribuce týhodně platilo, za 3 dny, které sobě kapitán více načítal, musely býti zaplaceny od obce 3 zl.

Roku 1650 dne 2. ledna dvoum soldátům po žebrotě jdoucím dáno 6 gr. "Když roku 1648 od vzácně slovutného pána Václava rektorio Rozdialovského, hejtmana panství Židlochovského, protiv zápisu a ujištění, k spokojení nápadníkův po nebo: panu Motovskému z města Brna, vypůjčilo se k obecnímu dobrému a za příjem se položilo toliko 52 zl. 30 gr., avšak dluh pro nápadníky činil na 80 z1., na kteroužto sumu také zápis se vztahoval a taková suma panu věřiteli od obce nyní zase zouplna k spokojení a zápisu zrušení jest úplně zaplacena."

Knězi Mikulášovi, panu faráři židlochovskému, služby roční od Třech božích králův 1649 až zase do Třech králů 1650 od obce zaplaceno a zouplna odvedeno 35 zl. Rektorovi platu jeho, kterého se jemu nočně 14 zl. i od zvonění klekání dávati má, toliko tohoto roku od sv. Havla 1649 až do Třech králův 1650 za čtvrt léta, se dalo 3 zl. 30 gr.

Písaři služby ještě za rok 1647 zaplaceno 26 zl.

V tom roce 1649 při sedění, a to jak při právních rocích s lidmi, tak i při povolávání starších obce v častých potřebách obecních a s nimi se radění, jako také každého týhodne při odvádění kontribuce peněžité na zámek utraceno 10 zl. 35 gr.

"Při obnovení a volení od vrchnosti nového úřadu a starého úřadu propuštění, se staršími, jak novými, tak starými i se staršími z obce útraty za maso, chléb, koření, sůl, máslo a jiné potřeby kuchyňské při svornosti vedené zaplaceno a dáno 6 zl. 45 gr. Za dvě vědra vína po 3 zl. 30 gr. dáno 7 zl." Když k volbě potřebovali takové speciality (koření, sůl, máslo, maso, chléb a j.) a k tornu 2 vědra vína, nedovedeme si představiti dnes již takovou obecní slavnost.

"Při sestavování účtů obecních a kostelních outraty vzešlé zaplaceno 2 zl. 50 gr. Při předávání úřadu od starého novému a při postupování povinnosti, budouce obojí starší pospolu, učiněna jest jim malá při slavnosti pocta, při kteréž útraty vzešlé zaplaceno a dáno 2 zl. 30 gr."

Veškeré vydání r. 1650 činí 1072 z.l. 59 gr.

V roce 1655 něj jala obec ze sedmi mandelů žita v slámě stěženého a k obecnímu dobrému v podzim r. 1654 vysetého, na zrně 4 měřice 2 čtvrti a desátečního žita 3 měřice 1 čtvrť. Kromě toho od obce přísnotické na dluh obci blučinské povinně odvedeno 10 měřic, měřice po 36 gr.

Na podzim r. 1654 vyseto na polích blučinských, k výtěžku obecnímu 6 měřic 2 čtvrti žita. Také jedna měřice žita prodána.

V roce 1655 byl purkmistrem Maša Šatler a starší jeho Jan Vostinka, Jiřík Floder, Jiřík Šedivý, Václav Řezáč a Kašpar Materna. Rychtářoval Mertl Šiler a horným byl Jiřík Mátl. Tito ouřadové naseli na obecní horu Kříby ovsa, kterého se namlátily 4 měřice a čtvrť, z něhož bylo dáno sedlákům, kteří vozili vojsko, 2 čtvrti.

Ještě t. r. splácejí mnozí dluhy v Blučině, které byly učiněny za války třicetileté. "Od Henricha Randalovského, písaře z města Třebíče, na dluh zápisem pojištěný přijato 10 zl. rozvrženého termínu. "

Avšak splácení dluhu nebylo tak jednoduché. "Písaři důchodnímu z panství třebíčského za dopomožení k tomuto dluhu, kterým písař z města Třebíče obci Blučině po jistých termínech peněz skládati povinen jest, tomuto důchodnímu písaři za to od obce dáno půl vědra vína v ceně 1 zl. 18 gr."

Tohoto roku se za trávu na pastvisku obecním, sousedům z obce na zdělání sena prodanou, přijalo 2 zl. 30 gr. Do sen se totiž dobytek pásl na trati, jež byla úhorem, tento úhor se kolem sv. Ducha oral a pak se páslo na pastvisku obecním, z něhož se zatím seno sklidilo.

Kromě toho Blučinští dovolili obci židlochovské, aby za poplatek 5 zl. pásla hovězí dobytek na jejich katastře.

Celkově příjem v r. 1655 činil 656 zl. 21 gr., což je značný rozdíl proti roku 1620, kdy příjem činil 4422 zl. 2 gr. 11/2 d. Obyvatelstvo luteránské se z Blučiny vystěhovalo a zbyli jen katolíci a tím ubylo také poplatníků.

Vydání obecní bylo velmi rozličné. Na př. 16. března zaplaceno bylo 6 gr. od zasklení oken v obecní komoře. Kromě obvyklého platu komináři a za sklenice do ob. šenku, platila obec platu panského z vody Cézavy v termínu k sv. Jiří 3 zl. 30 gr. a k sv. Václavu 2 zl. 20 gr. (V tomto počtě 1 zl. = 60 gr. a 1 gr. = 6 d.)

"Od roztrhání kusu pusté roli k seti obecnímu dobrému zaplaceno sedlákům 51 gr. Od posečení obilí obecního, jako i shrabání, do snopů svázáni a mandelů složení zaplaceno 31 gr.

Za přivezení těchto mandelů zaplaceno 21 gr. Vrchnost posílala několikráte blučinské sousedy do rozličných míst s otevřeným listem, vyzývajícím zběhlé sedláky k návratu. Sedláci nemohli snésti břemen, tak raději utekli na panství jiná.

V letech minulých obec měla jakési řízení před tribunálem, neboř platila panu Hyramovi, advokátu při tribunálu, 20 zl. Poněvadž hotových peněz neměla, půjčil jí Mertl Schiller 1 bečku vína, jež byla prodána. Tohoto roku mu 20 zl. bylo zaplaceno. Též splaceny dluhy 7 zl. Bartoloměji Rahodilovi, kuchaři a sousedu z městečka Židlochovic.

Také panu hejtmanovi, který půjčil obci 18 zl., splaceno bylo 5 zl. 29 gr., takže veškerý obecní dluh činil 12 zl. 31 gr.

Na fedrunky vydáno pouze 24 gr. Dvěma osobám od Turka zajatým a o almužnu žádajícím, dáno 6 gr., jednomu rektorovi služby sobě hledajícímu fedrunku dány 3 gr. a třem rejtharům za oves a víno dáno 15 gr.

Kromě faráře platila obec písaře radního, jehož roční služba podle smlouvy s ním nanovo tohoto roku 1655 učiněné, za celý rok až do sv. Třech králův 1656 činila 20 zl. Poslovi právnímu od 6. března až do posledního prosince 1655, za 43 týdnů po 18 gr., za každý týden počítajíce, vydáno 12 zl. 54 gr.

Školy v této době neměli, ale k službám božím chodil dělati kostelníka a varhaníka rektor židlochovský, začež dostal kromě pohoštění ročně 1 zl.

"Při různých seděních a rocích lidem domácím i přespolním konaných a při nich všelijakých vyslýchání jakož i panských rozkazů a poručení, také obecních věcí v dobrý pořádek stanovení a takové věci potřebné i někdy se staršími obecními, jsouce k tornu povoláni k doradění, autrat v tomto roce všelikých zaplaceno 4 zl. 50 gr."

Při odevzdání kontribučních peněz každou sobotu potom vysílajíce do Židlochovic osoby k ouřadu, outraty 2 gr. každého týdne tohoto roku purkmistrovi přísluší. Outraty při obnově a odvozování ouřadu, od starého novému, se nepočítá, poněvadž zůstává starý purkmistr zase v ouřadě a proto takovou outratu přijal na sebe k zaplacení.

Veškeré vydání tohoto roku činí 655 zl 42 gr. 3 d. Počet je aktivní 38 zl. 3 d.

V roce 1667 byl v Blučině purkmistrem Jiří Plecák a staršími jeho Jan Kopřiva, Pavel Prajzer, Martin Šiller, Václav Liška a Jiří Puhstaner. Rychtářem byl Pavel Zapomněl a horným Jan Vostinka.

"Za purkmistra mladého Jana Kopřivy, podruha, dne 22. července 1667 ze 24 mandelů žita namláceno 24 měřic a z 15 1/2 mandele 21 měřic. I od sousedů do foroty pro budoucí potřebu žita na zrní vybráno 4 měřice." Na podzim se vyselo 434 měřice žita k budoucímu výtěžku.

Pavlovi Křiklakovi, toho času obecnímu šenkýři, pro příchozí lidi při trunku obecním dána 1 měř. žita na chléb. Mlatcům od vymlácení podle smlouvy s nimi učiněné, totiž beze stravy, dáno 6 měřic. Dne 10. listopadu prodáno Martinu Šillerovi 15 měřic žita, každá po 36 gr., utrženo 9 zl.

Panu Vácslavu, kontribučnímu, na zámek židlochovský r. 1667 dne 16. října odvedeny 4 míry a prodáno ještě 8 měřic, celkem 40 měřic obec. žita. Utrženo úhrnem 13 zl. 48 kr. Na hotovosti zůstaly 834 měříce.

Ječmene zůstaly od starého úřadu 2 2/4 měřice a zůstal na rok 1668. Ovsa předal starý úřad 4 3/4 míry a toho použito bylo k výsevu. Nažalo se ho 15 mandelů, jež nasypaly 25 měřic. Od sousedů přijato do foroty 6 měřic. Mlatcům od mlácení dány 3 měřice; panu Pavlovi Horákovi, písaři důchodnímu při dvojím vytýkání zimního a též jarního obilního desátku dána 1 čtvrť ovsa pro koně. Do zámku odvedeno panu Václavovi, písaři kontribučnímu, 6 měřic ovsa, takže zbylo 21 3/4 měřice.

Veškerého příjmu v r. 1667 bylo jen 691 zl. 18 kr., ačkoliv vše 4krát podražilo proti r. 1620.
Na různá vydání se dalo 73 zl. 36 kr.

Koupeno ve Vojkovicích 6 1/2 kopy slámy a naděláno z ní 40 kop došků. Byl koupen také kalendář k obecní potřebě za 6 gr.

Do obecního šenku koupeno 30 žejdlíků a 15 džbánků za 25 gr. Spravován okov při studni v rathouze. Dne 23. května dáno sedlákům od připravování dvojích honů úhoru k setí ozimního obílí, piva i vína 20 mázů. Poslovi právnímu od vyzdvižení a dolů snětí ruky frejunkové dáno 18 kr. Dne 20. června 7 žen plelo obecní oves. Oziminy se sklízely po 29. srpnu a ovsy se právě počaly žíti.

Zajímavé je vydání:
"23. ledna trefil se jeden páter z Brna od sv. Jana k nám na noc; s nim utraceno 9 gr. Dne 3. března dáno na chrám Páně do Velké Krupěje (?) 6 gr. 23. března jednomu tesařovi, který sobě ruku zlámal, 3 gr. Dne 15. června třem pěším vojákům, vracejícím se z vojny od Altarie, totiž od vojska maršalka Friedricha Bajnigera dáno 9 gr. Jednomu poutníkovi z Polště 3 gr. Dne 24. srpna jednomu raněnému vojínu jdoucímu z Uher 6 gr. Jednomu zajatému od Turka z Nitry 3 gr., 7. září jednomu knězi od Františkánů z Brna dáno chleba a vína k posilnění za 3 gr. Jednomu od Turka zajatému z Trnavy 6 gr. Dne 23. prosince poustevníku, žádajícímu almužny nebo pomoci na chrám Páně do Bučovic, dány 3 gr.

Dne 2. července obdržel pan Tobiáš Formánek, písař radní městečka Blučiny, quartálu písařského 5 zl. a za 3/4 léta obdržel 15 zl. 27 gr."

"Právnímu poslovi vyplaceno roční služby za r. 1667 za jeden týden 18 gr., což činí ročně 53 týdnů i přišlo mu dáti peněz 15 zl. 54 gr."

Kromě toho jsou různá bezvýznamná vydání. Veškerá vydání činí dohromady 690 zl. 10 gr. 3 d., takže zůstává na nový účet 1 zl. 7 1/2 d.

V roce 1673 se zmínka činí, že blučinští usedlí užívali 188 1/2 měř. obecních svobod. Les v této době nevynášel ničeho.

V roce 1676 přijato žita v slámě 16 mandátů a na zrní 17 měřic. Pšenice na slámě přijato 21 mandelů, na zrně pro, vymlácení 240 měřic. Příjem ječmene na slámu činil 27 mandelů, na zrní 25 měřic. Příjem ovsa na slámě 9 mandelů, vymláceno z něho (to, co dáno mimo mlatcům) 14 měřic.

Příjem peněz za vyšenkované obecní víno činil 8 zl. a příjem za vyšenkované víno koupené 16 zl. Za pivo 510 zl. Za prodané obecní obilí 36 zl. 9 gr. Na rozličných pokutách vybráno do obecní pokladny 11 zl. 30 gr. Kontribuce se od občanů vybralo 186 zl. 33 gr. Za příjem se též uvádějí peníze kostelní vypůjčené na všelijaké potřeby obecní, totiž k stavění fary a rathauzu; celkem 46 zl. 41 gr. Též vypůjčeno sirotčích peněz po nebožtíku Pavlu šedivém 4 zl. 30 g.r. Od sirotka po nebožtíku Jakubu Pospíšilovi vypůjčeno 1 zl. 11 gr.

Suma sumarum příjmů peněz obecních 1676 činí 831 zl. 20 gr. 2 1/2 d.

Vydáni peněz na všelijaké potřeby obecní v r. 1676:
Za nový cvilichový ubrus k potřebě obecní 54 gr. Pastýři zjednanému k pasení dobytka dáno závdavku 9 gr. "Stoláři od dělání nových lavic v dolní světnici v rathauze, jakož i jedněch nových dveří v síni od sladovny dáno dle smlouvy 1 zl. 36 gr. Stolařům od udělání jednoho nového dubového stolu, též dvou dlouhých stolic a spravení jednoho starého, dáno 30 gr. Za půl rysu koupeného papíru dáno 45 gr. Poslu právnímu, který jest do služby přijat, závdavku dáno 9 gr. Od vycouzení studně v rathauze dáno 42 gr. Za džbánky k obecnímu šenku koupené 15 gr. Komínářům od vymetání komínů v rathauzu, v pivovaře a ve škole 20 gr. Od naděláni a vykrytí 8 kop došků nad stavením obecním dáno po 3 gr. od kopy".

"Od zaorání 3 1/2 měřic na obecní roli vysetého ječmene dáno 15 gr. Od nadělání 15 kop otýpek pro potřebu obecní, od každé kopy zaplaceno po 6 gr. O malých hodech při procesí s pány pozvanými hostmi utraceno 2 zl. 30 gr. Při termíně svatojirském do důchodu panského úroků z vody dáno. 2 zl. 20 gr. Od nadělání 30 kop došků na rathouz, jakož i od pokrytí dáno od každé kopy po 3 gr., činí dohromady 1 zl. 30 gr. Od přecaudění obecní pšenice, z které se slad dělal, dáno za 2 tovarychy po 7 gr.

O velkých hodech s pozvanými hostmi utraceno 2 zl. 20 gr. Žencům, od sežatí obecního žita 14 osobám po 3 gr. dáno 42 gr. Od sežatí a svázání obecní pšenice dáno 2 zl. 6 gr. Formanům od přivezení 27 mandelů pšenice, 10 mandelů žita, 27 mandelů ječmene, od každého mandele zaplaceny 2 kr. Za nový dvoukolový kočárek pro vožení piva z pivovaru do spilky a ze spilky do obecního sklepu dáno 1 zl. 18 gr. Od přivezení obecního sena pro obecního býka dáno 12 gr. Od chování obecního bejka Prokopu Pudelkovi dán 1 zl. 10 gr. Od vyzvánění frejunků k jarmarku svatomikulášskému zaplaceno 15 gr.

Za termín svatováclavský z vody Cézavy do důchodu panského odvedeno 2 zl. 20 gr.

"K sv. Václavu bylo od milostivé vrchnosti obci tohoto roku prodáno 6 věder vína, jeden každý máz po 8 gr. a nemohouce pak totéž víno výšeji než za 6 gr. máz vyšenkovati, jest k zaplacení takového vína peněz obecních doloženo 10 zl 24 gr." Na panské víno doplaceno 10 zl., za pšenici na slad koupenou zaplaceno 43 zl. 46 gr. 3 d. Za chmel 11 zl. 28 gr. 3 d.

"V tomto roce jest rozličným lidem duchovním jako i také vojákům obdarovaným fedrunku žádajícím, též lidem chudobným almužny prosícím, po rozdílněkráte vydáno 1 zl. 31 gr.

Roční solarium panu faráři našemu patří vydati 35 zl., kteréžto peníze jest obci na pomoc stavení fary daroval a tak takové za vydání se nepokládá. Písaři radnímu 20 zl., rektoru 10 zl. a od natahování hodin 2 zl. 20 gr. Poslu právnímu od 25. Januari 1676 až do 24. Januari 1677 za 52 téhodní po 18 gr., zaplaceno 15 zl. 36 gr. V tomto roce při 28 várkách sládkovu pomahači zaplaceno 5 zl. 36 gr. Za dělání dříví dáno 58 zl. 23 gr. Za víno na dolévky koupené zaplaceno 2 zl. 24 gr. Šenkýři od vyšenkováni 12 1/2 věder vína dáno 1 zl. 39 gr. 3 d. Na staré dluhy obecní připlaceno 3 zl. 53 gr. Pří rocích a sedání utraceno ouřady 2 zl. 15 gr. Při spravováni počtu vypito trunku za 1 zl. 45 gr. Při volbách nových ouřadů utraceno 5 zl. 50 gr.

"Dle starobylého obyčeje při obnovování a propuštění starého úřadu akcidencí dáno panu hejtmanu 1 zl. 30 gr. a od revidování počtu tohoto dáno 1 zl. 30 gr. Na kontribuci v zámku zaplaceno 186 zl. 33 gr. Suma sumarum vydání r. 1676 činí 879 zl. 36 gr. a tak srovná-li se příjem s vydáním, zůstává obecních peněz v hotovostí 1 zl. 44 gr. 2 1/2 d.

V roce 1678 zůstalo z roku minulého:

Žita na zrní 22 měřic, pšenice 132 3/4 měřice, ječmene 21 2/4 měř., ovsa 35 1/4 měř., chmele 48 3/4 měř. a vína obecního 16 věder; k tornu peněz na hotovostí 85 zl. 26 gr. 21 1/2 d. při příjmu 896 zl. 56 gr. 21 d. a vydáni 811 zl. 30 gr.

V roce 1749 hospodařilo se s obilím, pivem, vínem a j. Z roku 1748 zůstala obci zásoba obilí 362 měřic a 3 1/2 čtvrti. V novém roce (1749) se urodilo na obecní roli 7 mandelů pšenice a po vymláceni odvedeno obci 8 měřic, kromě odměny mlatcům, která byla rovněž v zrní.

Tohoto roku zásoba obecního obílí dosáhla 389 měřic 3 1/2 čtvrti. Z táto zásoby bylo na obecní rolí vyseto 6měřic a rektorovi dán deputát 1 měřice. Na dělání sladu, vydalo se 143 měř., 13 várek po 11 měřicích. Vydalo se celkem 150 měř. pšenice a zůstalo ještě 239 m. 3 1/2 čtvrti. Mýlili bychom se, kdybychom se domnívali, že toto obilí měla obec někde na sýpce. Na skladě bylo 22 měřic 3 1/2 čtvrti a 217 měřic pšenice bylo na dluzích u sousedův.

Podobně bylo se žitem. Od loňska zůstalo 1 1/2 měř, žita. V tomto roce se urodilo na dvou obecních polích 36 mandelů a po jejich vymlácení přejato zrní mimo odměnu mlatcům 44 měřic. Z toho se na podzim zaselo "pod Kolo" 7 měřic, na Břízové louky 3 měřice, do Spiegle 5 měřic, rektorovi dány na deputát 4 měřice, purkmistrovi 2 měřice, šenkýřovi 2 měřice, almužny 3/4 měř. Zůstalo obci hotových 20 měřic 2 1/2 čtvrtí žita.

V roce 1748 zbylo obci 81 2/4 měř. ječmene. Z obecního pozemku bylo vytěženo 7 mandelů ječmene, který sypal 5 2/4 měr. a přikoupeno ještě 12 měřic ječmene. Obec osela dvě měřice do Hájku. Na 8 várek piva vydáno po 11 mírách 88 měřic ječmene, takže zbylo jen 9 měřic.

Po počtě obecním zůstalo 43 3/4 měřice obecního ovsa a stěžilo se 8 mandelů, ze kterých se namlátilo 6 3/4 měřice. Ovsa seto do Antocha 5 měřic. Rektorovi místo žita dala obec 4 míry ovsa. Vojenským koním různých kurýrů a koním pří práci obecní vydáno 10 měřic. Zůstalo na rok 1750 ještě 31 m. 2 1/2 čtvrti obecního ovsa.

Obecní příjem se značně zvýšil výdělkem z 371 věder vyšenkovaného vína a příjmem za 21 várek piva.

Noví obecní úřadové přijali hotovost 322 zl. 36 kr. 8 d. Na víně vyzískali 334 zl. 50 kr. a za obecní pivo utržili 585 zl.

Podáno 12 1/2 centu ob. sena á 38 gr. a za seno, co se v Brně prodalo, utrženo 18 zl. 30 gr. Uhynul obecní býk, který se v obci vysekal za 11 zl. Obecní příjem činil 1304 zl. 26 gr. 5/8 d.

"Při obecní robotě vydáno piva za 1 zl. 60 kr. Panu advokátovi od vyzdvižení Extractu zemského katastru se dalo a při tom i utratilo 19 zl. 50 gr. Při přehlíženi hranic z jara utraceno 1 zl. 42 gr. Žencům od žetí tvrdého obilí dáno 5 zl. 20 gr. 2 d. V Židlochovicích stran hodů utraceno 16 gr. Za dva býky dáno 31 zl. Při vožení sena panu děkanovi vydáno 13 gr. 2 d. Při přejímání hotařů vinohradních utraceno 29 gr. Při obecním seně a při vožení hnoje panu faráři a potom při stodole utraceno 3 zl. 21 gr. Doškařovi od správy střechy 12 gr. Na Boží Tělo panu faráři místo oběda dány 2 zl. Na Boží Tělo rektorovi místo oběda 30 gr. Co se na Boží Tělo dalo, i také v oktáv Božího Těla, co se se staršími utratilo, činí 5 zl. 6 gr. Jeda pro panské víno dáno na outratu 1 zl. Za kamna na faru do čeledníku dány 2 zl. 34 gr. Jak sem přišli vojáci do quartýru, utraceno 1 zl. 48 gr. Hodinářovi dáno od hodin 34 gr.

Od dělání obecního dříví dáno dělníkům 15 zl. 30 gr., od vození tohoto dřeva zaplaceno 35 zl. 30 gr. Při vybíráni desátku ozimního i jarního utráceno po 3 dni a dáno 22 zl 8 gr. 2 d."

"Pří pohledávání slevení ohledně živení vojska, co se dalo panu advokátovi a všelijaké outraty spolu činí 51 zl. 13 gr. Od spravování hodin hodinářovi 7 zl., za provaz ke zvonku na rathouze zaplaceno 21 gr., od císařského Patentu zaplaceno 15 gr. Od správy klíče k obecní sýpce 21 gr., o vánocích koledy panu faráři dán 1 zl., panu kaplanovi 17 gr.; pří dávání této koledy utraceno 1 zl. 18 gr. Panu fyškálovi ohledně úroků na zámek dáno 10 zl. Panu advokátovi za psaní memoriálu 3 zl. 30 gr. Za 8500 syrových cihel na stodolu 8 zl. 30 gr. Různá jiná vydání činí dohromady 549 zl. 37 kr.

Postihařům, na dolévky, i šenkyřům dáno 88 zl. 35 gr. Panu farářovi jeho ročního platu dáno 70 zl., písaři radnímu 20 zl,, rektorovi 34 zl., vrchnosti za lovce 24 zl., bednářovi 6 zl., poslovi právnímu 18 zl. 12 gr.

Při účtech obecních a předávání ouřadu utraceno 14 zl. 28 gr. Suma všeho vydání obecního v r. 1749 činí 875 zl. 16 gr. a tak zůstává obecních peněz 429 zl. 10 gr. 5/8 d. na hotovosti.

V roce 1751, za purkmistra Jakuba Otavy. Josefa Veise, Jakuba Bergmana, Floriána Hanuše, Antonína Jedličky, Martina Procházky, Jiříka Felara, za rychtáře Jiříka Gutha, obecních kontrolorů Jana Ježka a Šebestiana Schoffra, bylo přijato z minulého roku 461 zl. 54 gr. 5/8 d. na hotovosti.

Za vyšenkované víno přijato 423 zl. 20 gr.; za obilí strženo 19 zl. 15 gr., za seno a otavu 32 zl. 13 gr. Za slámu 1 zl. 15 gr. Prodáno 4875 pálených cihel, tisíc po 5 zl. Kromě toho různé příjmy činily 60 zl.

Vydáno: Šenkýřovi od vyšenkování 343 1/2 vědra vína 45 zl. 45 gr. Solaria jsou jako v roce 1149 a činí 172 zl. 12 gr. Náklad na pivovar činí 60 zl. 24 gr. 2 d. Obecní stavby vyžadují nákladu 103 zl. 53 gr. 2 d. Rozličná vydání činí 695 zl. 24 gr. 2 d.

Zbývá v tomto roce 310 zl. 59 gr. 5/8 d. V těchto dobách se mnoho vypilo na obecná účet a ještě zůstával přebytek, ačkoliv si obec kostel s farou i školu s učitelem a písaře radního udržovala sama. Prameny, které napájely obecní pokladnu, již vyschly. Byly to víno a obecní pivo.

V roce 1756 náleželo Blučině jako uživatelce 22 6/8 měr polí, 358 2/8 měr pastvin, 17 1/2 míry lesa a pod 7 1/2 vozu sena.

V roce 1822 byl vypuštěn Měnínský rybník panský, od markraběte Jedoka založený. V této době ani obyvatelé blučinští nevěděli, kam až na východní straně hranice sahají a je jisto, že sahali až k Jalovisku, kde dle pověsti je zasazen v kovárně hranečník. Když však žádný obecního majetku nehájil, rozkázala vrchnost hranice blučinské vůkol Jaloviska a Měnína vyměřiti. Měřilo se tak, jak páni sami chtěli, neboť obecní hranice v těchto místech byly po několik století ztracené. Vrchnost si dle své libosti hranice ve svůj prospěch a na úkor Blučiny opravila a za to dala Blučinským Milostivou nivu.

Katastral nemovitého jmění obce blučinské čís. 119 v roce 1829 jest takto stanoven: Stavba 855 sáhů, pole 137 jiter 1030 sáhů, luk 80 jiter 594 sáhů, zahrady 227 sáhů, pastviska 220 jiter 525 sáhů, lesa 47 jiter 151 sáhů, neužitečné planiny 82 jiter 677 sáhů. Čistý výnos vypočten na ročních 3.920 zl. 37 kr.

Od nepaměti obec byla majitelkou cihelny, původně se nacházela v těch místech, kde dodnes se "ve Staré cihelně" říká, později pod Hájíčkem. Cihelna se obyčejně pronajímala. V nejstarší době se platilo za udělání a vypálení 1 zl. od tisíce. Po zrušení roboty se pronajímala na kratší lhůty, obyčejně jen na rok.

Nájemník byl povinen prodávati vypálené cihly a břidlici sousedům blučinským v obyčejném způsobu, totiž, když si potřebné dříví, sáh na 1000 cihel a 1/2 sáhu na 1000 břidlic dají tak zaplatí za 1000 pouze 3 zl. 10 kr. Nájemce neměl práva, dokud všichni domácí sousedé zásobeni nebyli, někomu přespolnímu něco cihel odprodati.

Byl obci zavázán vše v obci potřebné vypáliti v cihelně a prvně Blučinským dodati a coby zbylo, připadlo nájemníkovi.

Obecní úřad toho dbal, aby domácí lidé nebyli odstrkováni a faleš se nedělala.

U cihelny stála kůlna s 2000 deštičkami na břidlici, 2 štoky, 5 koleček, 3 motyky, 4 formy na břidlici, 1 putynka a 1 "vandla" na vodu.

Obec za škodu neručila, zato nájemník ručil celým svým jměním. Pro případ, že cihly by se dobře nevypálily, prodají se ve veřejné dražbě a zbytek doplatí nájemník. Měl právo přibrati si společníky. Nájem se platil vždy na sv. Václava. Nájemného z cihelny v r. 1865 zaplatil Jan Richter 45 zl. 50 kr.

Dne 9. června 1865 sousedé blučinští Matěj Kugler 42 a František Valter 37 požádali o povolení postaviti cihelnu na svých polích "Zahradách" za Fidlinkem, ve které by cihly pro vlastní potřebu pálili.

Obec nečinila námitky s tou výminkou, že, i kdyby pálili cihly na prodej, nebudou obecní cihelně konkurovati, nýbrž s obci o cenách se napřed dohodnou.

Dne 17. ledna 1730 píše Šimon Karel Křepelka, gruntovní ze Židlochovic, "statečným a laskavým pánům purkmistrovi, rychtářovi a celé poctivé obci hraběcího sinzendorfského městečka Blučiny." Děkuje jim, že za poslední dvě léta mu dovolili udělati i vypáliti si 3 pece cihel v jejich citelně na vystavění domu. Oznamujeme jim, že si musel ještě cihel vypůjčiti a také že jeho povinností je oplatiti a prosí je, aby dned z jara ještě jeden "prand" udělati a vypáliti si v blučinské cihelní mohl.

"Poněvadž pak v okolí tom na mílí země není cihelny, jinde si je opatřiti nemohu, poněvadž milostivá vrchnost všude pálí, tedy jináč nevím, nežli k Vaší poctivé obci se utíkati", konči pán gruntovní.

V obci byla ještě Kelblova cihelna. Do nedávna stávala ve Starých horách.

Správu obce dříve vedl rychtář, purkmistr a starší, od roku 1848 starosta a výbor. Pomáhali různí obecní funkcionáři.

O platu obecního představenstva se prvně mluví r. 1864. Ustanoveno starostovi platu 25 zl., I. radnímu 14 zl., II. radnímu 12 zl.

Tento plat je za veškeré úkony. Za různé vybírání ničeho již neobdrží a ani krom cesty přes pole, diety k požadování nemá. Výjimku činí vybírání daní.

Veškerá služba úřední bývala rozvržena mezi výbor.

Ubytovatel vojska staral se o řádné ubytováni a stěhování vojska. Za tuto službu dostával měsíčně 50 kr. a to jen po dobu, ve které vojsko v obci leželo.

Dva policajti pečovali o pořádek na ulici a v hospodách za 12 zl. ročně.

Dva sáčí a sirotčí měli za povinnost urovnávati na požádání spory mezi sousedy na poli, pořizovati závěti, zač vždy od dotyčného 1 zl. obdrželi.

Výběrčí daní obdržel od obce 21 zl. a sáh dříví. Býval jím starosta nebo I. radní. Výběrčím obecností, pachtů atd. býval obyčejně II. radní.

Výběrčí daní z řemesel obdržel ročně 3 zl. od obce. V době roboty všichni tito úřadové i s kostelním hospodářem byli osvobozeni od polovice desátků a od ubytování vojska.

V roce 1876 až 1879 starostoval Frant. Flodr, který v roce 1879 zemřel. V posledním půlletí vybíral obecní nájmy Václav Haňka, radní čís. 32. Byl povolán revisor od zemského výboru. Nalezena částka 1844 zl., kterou měl starosta Fr. Flodr při odstupu 1879 obecní pokladně odevzdati. Avšak vzhledem k tornu, že zemřel a sám při prozkoumání účtů svých námitky činiti nemohl a jelikož je možné, že některé vydání správně udáno není, byl učiněn návrh v tom smyslu, že když pozůstalí po zemřelém Frant. Flodrovi zaplatí 1400 zl., že obec od dalších nároků náhrady upouští, což schváleno 9ti hlasy proti 5 hl.

V novější době vede obecní hospodářství pokladník Tomáš Flodr a nad správností bdí finanční komise, takže starosta vykonává správu po stránce administrativní a representační. K ruce má obecního tajemníka Jana Tyce a strážníka Vavřina Brabce.

Uznati se musí, že obecní hospodářství je aktivní, rozumné a šetrné. Půjde-li tímto směrem i nadále, dočká se Blučina dalšího rozkvětu, ačkoliv dnes již stojí na čelném místě mezi okolními obcemi.

Kromě běžných účtů dluhu nemá a doufáme, že bude vedena ještě k většímu rozkvětu a blahobytu.