Škola bývala v Blučině již před třicetiletou válkou a byla na vysokém stupni zvláště v době reformační. Budova byla malá a náležely k ní dvě zahrádky.
Nejstarší zápis blučinský o škole je v registrech z r. 1592; je zaznamenáno, že za vymetání kamen ve škole zaplaceno kominíkovi několik dinarů. R. 1633 od spravování kamen a komína dáno zedníkovi 7 gr., 5 dinarů. R. 1685 školní budova byla ne patrná.
O původní staré škole víme, že byla opatřena maličkou učírnou a nepatrným bytem pro učitele. Ve vrchnostenské pozemkové knize je poznamenáno, že tato škola jest vystavěna na obecním pozemku a že obec má povinnost školu vybaviti vším potřebným. Ve farním archivě blučinském jest uchována jedna kopie ze dne 18. června 1789, ve které tehdejší děkan Karel Veis jménem obce prosil o zřízení nové školní budovy u knížecího protektora a obdržel od židlochovského vrchnostenského úřadu na ni 200 fl. zlatých. Ale škola ta dne 27. května roku 1835 vyhořela. Ačkoliv obec pomyšlela na stavbu školy již v dřívějších letech a dokonce byl svezen i nějaký stavební materiál, mohla obec školu teprve třetího roku po onom strašném ohni postaviti. Dne 31. května 1837 byl konečně položen základní kámen a v říjnu byla stavba školy skončena. Vrchnost ještě přispěla na stavbu školy materiálem a obnosem 120 zlatých. Třetí rok po ohni jest teprve šťastným rokem, v němž se mládeži dostává od obce pohodlné školy. Toho času farářoval Josef Kropil, rektorem byl Tomáš Stříž, pomocníkem školním František Kunz, rychtářem Fabián Haňka, stavěl ji Martin Novotný. Vysvěcena byla 7. října 1837 biskupem Františkem Antonínem Gindlem.
Vyučovalo se po tři léta v domě čís. 75. Ani rektor neměl bytu a dostával ročně od obce 24 zlatých příbytečného. Školu navštěvovalo 150 žáků.
R. 1858 bylo v obci 249 školou povinných dítek, mezi nimi 78 nedělních žáků.
R. 1860 byl vydán místodržitelský výnos, kterým se nařizovalo celodenní vyučování v obou třídách blučinské školy. Do této doby bylo vyučováno sice ve dvou třídách, avšak v jedné učírně polodenně. Toto zařízení mělo býti na věčné časy odstraněno koupí domu č. 122. Že se tak nestalo způsobil místní p. farář, poněvadž hodlal tento dům zakoupiti pro faru, a také jej koupil. Vše usnulo a učilo se opět polodenně až do roku 1875, kdy byla škola rozšířena.
R. 1865 jest obec po prvé znamenána jako patron a podavatel školy.
Škola blučinská měla roku 1872 již 210 žáků. Dne 19. března t. r. byla úřední inspekce školy, po níž bylo místní školní radě nařízeno, aby s obecním zastupitelstvem se postarala, by škola byla rozšířena na dvoutřídní, ačkoliv dle zákona z r. 1869 na škole směli býti učitelé tři. Sousedé se usnesli, že přemění školu na dvoutřídní tím, že z bytu učitelova udělají druhou učebnu a učiteli opatří byt jinde. Nestalo se tak. Vše od roku 1872 až do roku 1875 spalo. Na občany si dojel místodržitelský rada Winterholler s okres. školním inspektorem Lindnerem a svou rázností a pevným zakročením přísně nařídil opravu školní budovy. Okresní školní rada nařídila, že při stavbě budovy má se už pamatovati i na třetí učírnu. Protokol zastupitelstva obecního ze dne 21. března na 1875 zní doslovně:
Sedací protokol
sepsán od představu obce Blučinské dne 21. března 1875.
Předmět.
Dle vysokého rozkazu slav. c. k. okresní školní rady ze dne 19. února má se škola blučinská na dvoutřídní rozšířiti, představ obecenský vyzval výbor, by ustanovil, kterak a kde se druhá učírna zaříditi má.
Jednání.
Výbor obecenský se vyjádřil: Jelikož posavadní školní stavení pro dvě učírny nestačí a obecní pokladnice též nestačí, aby se nová budova postavila, neb navrch vyhnala, tedy jest usnešeno, by se pro učitele zvláštní byt prozatím najal, až by se k nové stavbě přikročiti mohlo. Že však učitel vlastní svůj domek čís. 8. má, tedy že se mu k obývání řádně připraví a ročně sto zlatých co nájemní činže z obecní pokladnice dávati bude, což tak dlouho trvati má, až by obec o vlastní budovu se postarala. Od ubytování vojska v času pokojném je byt učitelův osvobozen, kterýž návrh a závazek učitel i přijímá.
Jakmile se učitel na svůj vlastní byt odstěhuje, přikročí se k tomu, že se z posavadního bytu učitelova druhá světnice pro vyučování zařídí a v téže budově i byt pro podučitele.
Svým časem může i třetí světnice postavena býti.
| Vavřín Slouk, učitel Josef Gold, přednosta | ||
|
Josef Novotný, radní Laurenc Kyrš, radní František Flodr, radní Josef Zatočil, výbor Jan Kelbl, výbor Jan Kugler, výbor |
Nebovidský František Borovička Vincenc Böhm, výbor Jan Duchoň, výbor Ignác Návedla, výbor Ondřej Ježek, výbor. |
|
 Stará škola |
R. 1891 stará škola nahrazena dnešní budovou, která byla vystavěna za 50.000 zl. a byla od r. 1891 trojtřídní.
Než byla škola nově vystavěna, trvalo to dlouho. Po opětovném naléhání okresní školní rady podala místní školní rada r. 1887 žádost za rozšíření dvojtřídní školy na trojtřídní. Rozšíření bylo povoleno vynesením zemské školní rady ze dne 14. března 1887 a zároveň nařízeno místní školní radě, aby do 4 neděl předložila stavební plán ke zřízení třetí učírny. Provedení plánu a rozpočtu svěřila obec Karlu Jirušovi, staviteli a inženýru v Židlochovicích. Zde dlužno zaznamenati, že zdejší obec r. 1883 zakoupila k rozšíření školy od Josefa Srnce za 3442 zl. 90 kr,. dům č. 18, sousedící se školou. Dle plánu jmenovaným stavitelem provedeného měly obě učírny staré školy zůstati a k nim se měla na místě čísla 18. přistavěti nová budova, jednopatrová s křídlem do dvora na pravé straně. V přízemí nové budovy měly býti dvě učírny, v patře byty pro učitele. Stavba rozpočtena na 21.455 zl. 85 kr. Plánům Jirušovým dostalo se sice schválení úředního již 8. listopadu r. 1887, avšak s provedením stavby z rozličných příčin bylo otáleno. Jednou zdála se činitelům stavba příliš nákladnou, jindy nevidělo se dosti vhodným stavební místo, hlavní však příčina nerozhodnosti byla, že se na stavbu nepomýšlelo vážně.
Pro nedostatek místa zavedeno počátkem školního roku 1888/89 polodenní vyučování, kteréžto zařízení trvalo až do. šk, roku 1891/92.
R. 1890 učiněn přičiněním obecního starosty Emanuela Kuglera rozhodný krok. Dne 26. ledna toho r. zavrhl obecní výbor plán Jirušův a usnesl se, aby na místě, kde stojí stará škola a obecní dům čís. 18, postavena byla nová budova školní, celá jednopatrová a aby se ještě téhož roku se stavbou začalo. Člen výboru, zednický mistr Jan Krejčí, vyhotovil zdarma potřebný plán, jemuž se však pro rozličné vady nedostalo úředního schválení. Potom dal obecní výbor dle návrhu zemského inženýra H. Kranze zhotoviti plán a rozpočet Frant Mátlovi, staviteli v Rajhradě. Plán byl úředně schválen a 3. srpna r. 1890 zadána stavba staviteli Jindřichu Caesarovi z Neslovic za 17.505 zl. 80 kr. Ještě v témž měsíci byla zbourána škola stará a dům čís. 18. Počátkem měsíce září počaly se kopati základy pro školu novou. Stavba pak rychle pokračovala a do zimy byla pod střechou.
Po dobu stavby, po celý školní rok 1890/91, vyučovalo se v místnostech radnice.
Po svátcích velikonočních r. 1891 se ve stavbě nové školy pokračovalo.
Dne 8. června zadána byla témuž staviteli stavba hospodářského stavení při škole a úprava dvoru za 1663 zl. 47 kr. V hlavním rozpočtu nebyla tato práce obsažena.
V srpnu byla stavba dokončena a provedena úřední kollaudace. Dne 30. srpna 1891 byla nová budova vysvěcena. Obřad vykonal stařičký farář Eisenfest. Slavnostně řečnil kaplan Vinc. Ševčík. Slavnosti účastnilo se kromě obyvatelstva domácího velké množství lidu z obcí sousedních.
Hlavní zásluhu o postavení nové školy měl starosta obce Em. Kugler a předseda místní školní rady Josef Flodr.
Nové škole dostalo se pěkných darů. Kněží Vinc. Ševčík, František Kelbl a František Gold darovali pěkné kříže, pp. Kugler Emanuel, Josef Flodr a František Šťastný darovali po 5 zl. na zakoupení obrazů a p. Karel Schweder, správce v Uh. Hradišti (rodák blučinský) zaslal skvostné dílo "Názorný atlas živočišstva" v ceně 19 zl.
Dne 1. září 1891 začalo se vyučování. Škola byla trojtřídní a měla 281 žáků (113 chlapců a 168 děvčat). Sbor učitelský skládal se z nadučitele Antonína Schenka, učitelky Terezie Horákové a podučitele Julia Bertsche. Katolickému náboženství vyučoval místní kaplan Vincenc Ševčík, evangelickému Daniel Nešpor, evang. farář z Nosislavě.
 Nová škola |
V roce 1896 byla škola opravována. Při stavbě školy byly položeny dřevěné podlahy a stropy, ale bylo chybou, že se použilo t. zv. polského dřeva, jež bylo sice laciné, ale horší jakosti. Ujala se v budově dřevěná houba, dřevo teřelo, stropy by byly spadly. Podlahy rovněž hnily. Předešlo se katastrofě tím, že podlahy byly vytrhány a stropy rozebrány. Na podlahy bylo použito dřeva z moravských hor a stropy pořízeny klenuté na nosičích. Oprava rozpočtena na 8000 zl., ale provedena za 6000 zl. stavitelem školy Jindřichem Caesarem z Neslovic. Obnos byl vypůjčen a splacen ve třech letech.
V roce 1914 byla na farním pozemku vystavěna nová školní budova, ve které umístěny tři třídy, v přízemí hasičské skladiště, školní kuchyně, byt pro školníka a oddělení ženského obecního chudobince, v němž je umístěno tohoto času 20 nemajetných blučinských příslušníků.
Od 29. srpna 1924 jest škola šestitřídní. Jedna učírna ve staré škole slouží za dílnu pro rukodílné práce. V nové škole jsou umístěny I., III. a VI. třída.
V r. 1928 navštěvuje 38 žáků školou povinných jinou školu obecnou.
* * *
V r. 1633 byl učitelem v Blučině Lorenc Fabricius.
Zdá se, že kolem r. 1650-60 škola nebyla obsazena. Víme, že roku 1765 učil v Blučině Gallus (Havel) Kopalik, který byl ustanoven obcí. Služební léta jeho jsou neznáma, ví se pouze, že v dubnu 1765 byl učitelem na blučinské škole.
Robeirt Dostal, narozený v Dubu u Olomouce, rovněž obcí ustanovený, spravoval školu 2 léta.
Jan Krapek z Pohořelic u Brna, obcí ustanoven, učil v obci 5 let.
N. Siegel, také obcí ustanovený; doba jeho působení není známa.
Pavel Šumpík, obcí ustanovený, spravoval školu 12 let. Po něm přišel
Benedikt Nentvich z Čenkovic na panství Landškrounském v Čechách. Vyučoval na blučinské škole od roku 1795 až do doby, kdy pro těžké provinění na svém nástupci okamžitě byl pensionován a pro tohoto mu bylo z jeho pense 52 zlatých ročně zadržováno. Z Blučiny odešel r. 1814.
František Musill z Dědic na panství vyškovském na Moravě přišel jako učitel do Blučiny 12. máje 1814 a učil na této škole až do 1. října 1818, kdy byl ustanoven učitelem v Němčicích.
Pavel Schuderla, v Podivíně narozený, který však v Blučině vyučoval pouze 6 1/2 měsíce, byl ustanoven učitelem v Židlochovicích.
Po tomto spravoval školu školský pomocník František Jeřábek, narozený v Němčičkách, který před tím tam byl 4 a půl měsíce učitelem; dne 11. června 1819 byl dosazen za učitele do Blučiny.
Tomáš Stříž, narozený v Černé Hoře u Brna, sloužil 2 léta jako učitelský pomocník v Bořitově na panství černohorském, jeden rok v městečku Medlově na panství židlochovském, též byl 6 let v Židlochovicích a 18. března byl konsistoří ustanoven učitelem na hlavní škole v Ruprechtově pánů Račických. Zůstal tam 3 roky 6 měsíců a opět byl přeložen 20. září 1816 na hlavní školu na Starém Brně. Učil tam 2 roky 6 měsíců a byl ustanoven od patrona na triviální škole v Blučině 11. června 1819. Jeho dcera Barbora provdala se za Teinera z Blučiny a druhá za Vavřince Slouka, který pouze přičiněním své tchýně Barbory Střížové, která slynula sličností, obdržel službu rektora. Vavřín Slouk ze Žabčic vyučoval 3 léta 9 měsíců v Ivani jako pomocník a 14. března 1845 byl ustanoven pomocníkem při blučinské škole a po smrtí svého předchůdce a tchána Tomáše Stříže 14. března 1847 ustanoven jako učitel a výnosem zemské školní rady ze dne 3. dubna 1877 skutečným nadučitelem jmenován a dne 20. května 1889 dán na stálý odpočinek s úplným služným 900 zl. a pochvalným uznáním za dlouholeté horlivé působení ve službě učitelské (46 roků).
R. 1853 zaslal obecní výbor řídícímu učiteli Sloukovi prosbu, . aby blučinskou školní mládež při jeho pilné a svědomité práci, která vždy dobrá byla a uznání od obce zasluhuje, také k pěstování a opatrování ovocných stromků přidržoval a je cvičil.
"Když Vám Bůh věku prodlouží, budete ještě oodměněn za Vaše pilné přičinění Vaší radostí z vykonané práce a budou Vám vděčni nejen žijící, nýbrž i budoucí potomci ještě dlouho, kdy Vy již budete v hrobě práchnivět a odpočívati. Jakó zakladatel štěpnice pro blučinskou školní mládež zanecháte památku nehynoucí, začež bude Vám milostivý Stvořitel všech věcí odplatitelem. K založeni štěpnice Vám svou pomoc slibujeme a za Vaši neúnavnou práci Vám slušnou odměnu udělíme.
Tímto Vám novou štěpnici pod Vaši opatrnost a další správu odevzdáváme.
Mathias Nebovidský,
starosta a celý výbor."
Nynější generace by měla na něj s díky vzpomínati, neboť všechny starší stromy blučinské vyrostly pod jeho péčí. Krásná to památka. Blučina vděčně ho vzpomíná.
 Nadučitel Antonín Schenk |
Po Antonínu Schenkovi nastoupil na vedoucí místo v Blučině František Císař, který se narodil 22. října 1863 v Písku v Čechách, kde také s úspěchem na tamních reálních školách maturoval. Odbyv pak r. 1882 čtvrtý ročník učitelského ústavu v Brně, stal se podučitelem v Rajhradě. V téže hodnosti působil na školách v Bolehradicích a Uherčicích, načež r. 1890 stal se učitelem a správcem jednotřídní školy ve Velkých Hostěrádkách, kdež setrval 4 roky, načež byl ustanoven r. 1894 nadučitelem v Nikolčicích. Po dvanáctiletém působení na této škole jmenován byl nadučitelem pří čtyřtřídní škole obecné v Blučině r. 1906, kdež působil až do konce října 1924, odešed pak po více než 42leté činné službě na zasloužený odpočinek do Židlochovic.
 Ředitel Císař František |
Byl po 2 léta vzdělavatelem Sokola v Bludně a v této funkci, jakož i ve funkci předsedy Místního osvětového sboru měl mnoho veřejných přednášek, jež se vždy těšily přečetné návštěvě občanstva blučinského.
Jest pouze litovati toho, že muže takových schopností hleděl využitkovati moloch války pro své potřeby, ale zase ku cti mu slouží, že ještě s větši pílí působil ke konsolidaci poválečných poměrů blučinských.
R. 1925 ustanoven řídícím učitelem Josef Hanák. Narodil se 9. dubna 1873 v Marefích, okres Vyškov, z rolnických rodičů. Učitelský ústav studoval v Brně, kde r. 1893 maturoval. Učil jedenáct let v Moutnicích, čtrnáct let v Šitbořicích a 7 let jako řídicí učitel působil v Nikolčicích.
Je též velký řad učitelských pomocníků, podučitelů a učitelů, kteří zaslouží, aby jména jejich za jejich velkou práci byla uchována pokolením dalším.
 Učitel Rudolf Nebovidský |
2. Josef Voska ze Židlochovic od r. 1823 do r. 1824.
3. Josef Riedl ze Zaječí od r. 1825 do r. 1827.
4. Kašpar Sedlák z Čech od r. 1828 do r. 1831.
5. Arnošt Stříž z Blučiny od r. 1831 do r. 1833.
6. František Kunz ze Sonetař od r. 1833 do r. 1841.
7. Florián Petýrek od r. 1841 do r. 1845.
8. Vavřín Slauk ze Žabčic od r. 1845 do r. 1847.
9. Matyáš Ševčík z Pohořelic od r. 1847 do r. 1848.
10. Antonín Floder ze Židlochovic od 1.11. 1848 do 1.2. 1854.
11. Marie Kořínských z Králova Pole od 1.1. 1877 do 5.11. 1880, jejíž roční plat činil 240 zlatých a 60 zl. přídavek od obce za ženské ruční práce.
12. Terezie Kunzová ze Zábřehu od 6.12. 1880 do 15.7. 1881
13. Antonína Kovářová jako učitelka od 7.9. 1881 do 15.7. 1886.
14. August Svoboda z Třebíče, výp. uč., od 1.10. 1886 po půl r.
15. Terezie Horáková z Polehradic od 1.9. 1887 do r. 1907.
16. Julius Bertsch od 1. září 1891, + 29.9. 1900. Zachoval si mnoho čestných vzpomínek v srdcích občanů blučinských. Působil pro regulaci Cézavy a Dunávky.
17. Edvard Hájek, zatímní podučitel, od r. 1892 do r. 1895.
18. Josef Dupal, prozatímní podučitel, od r. 1895 do r. 1913. Žije ve stálých vzpomínkách svých žáků.
19. Karel Brázdil, čekatel uč. od 11.9. 1900 do 15.5. 1901.
20. Rudolf Nebovidský, učitel, od 1.9. 1901 do 8.l. 1923, +16.2. 1925.
21. Marie Černá, ind, učit. ze Židlochovic, od 1.9. 1902 do 1.9. 1917.
22. Jan Ungr z Holasic od 1.9. 1905 do 28.2. 1906.
23. Anna Klímová, zat. učit. z Klobouk, 7.9. 1907 do 19. 1908.
24. Marie Čípková, uč. I. třídy, od 1.9, 1908 do 28.2. 1915.
25. Olga Palová, zat. učit. z Hor. Rosiček, od 23.9, 1909 do 30.6. 1910.
26. Ludmila Kadlecová, zat. učit. ze Sobotovic, od 1.9. 1910 do 1.9. 1912.
27. Marie Vaňková, zat. uč. z Brna, 1.9. 1912 - 3.8. 1916.
28. Karel Honsa, zat. uč. z Vlkova, 8,l1. 1912 do 31.8. 1913.
29. Aloisie Bergmannová, čekat. uč. z Katusic, 8.12. 1912 do 1.5. 1913.
30. Marie Císařová, hospitantka, od. 7.2. 1913, + 11.8. 1914.
31. Karel Kotek, zat. učitel ze Soběslavě, od 20.2. 1913 do 1.9. 1917.
32. Ed. Berka, učitel z V. Pavlovic, od 1.9, 1913, působí dosud.
33. Karel Vaněk, zat. uč. z Brna, od 1.10. 1914 do 1.3. 1915 a od 1.5. 1915 do 16.9. 1915.
34. Marie Švarná, def. uč. ad personam, z. Vel. Pavlovic od 1.9. 1915 do 1.12. 1919.
35. Eliška Bergmannová - Polášková, zat. učit., od září 1917, 1.5. 1928 odešla do výslužby.
36. Ludmila Čermáková, ind. uč., od září 1917 do r. 1926.
37. Marie Zedníčková, zat. uč., od 1.6. 1918 do 19.9. 1918.
38. Bož. Kuběnová-Vinklerová, uč., od 19.9. 1918 do 31.8. 1923.
39. Emilie Janková, učit. ze Syrovic, od 13.9. 1919 až dosud.
40. Bohumila Nováková, zat. učit. z Brna, od 16. září 1920 do r. 1925.
41. Jaroslava Gerlichová, učitelka. z Rakvic, od 1. září 1921 do r. 1928, kdy odešla na dočasný odpočinek.
42. Emílie Hrčková, zat. učit. z Král. Pole, od 1.9. 1921 do 15.1. 1923.
43. Vladimír Šneler, výp. uč., od 1. října 1922 do července 1923.
44. Božena Totušková, def. učitelka z Jimramova, od 1.9. 1923 do 31.8. 1928.
45. Hildegarda Jeřábková, zat. učit. z Opatovic, Od 1.9. 1923 do 31.8. 1924 a od 1.9. 1928 po druhé.
46. Jaroslav Magni, def. učitel, od r. 1925 do 31.8. 1927.
47. Alfons Melichárek, def. Učit. v Němčicích, službou přidělený obecné škole v Blučině ve šk. r. 1927/28.
48. Marie Bínková, uč. čekat. z Vranovic, od 1.10. 1927.
49. Po provisoriu byla sem prozatímně přidělena r. 1927 Ludmila Škrdlíková, ind, učitelka z Bošovic.
* * *
 Učitel Julius Bertsch |
Dle účtů z r. 1616 dány rektoru 4 zl. platu a 14 zl. 13 gr. na potřeby fary a školy.
Vydání rektorovi 1620 bylo nevalné. 30. dubna rektor obdržel svatojírský kvartál 1 zl. 8. srpna obdržel za termín sv. Jakuba 1 zl. Za třetí kvartál, totiž od sv. Jakuba léta 1620 až do sv. Jiří léta 1621 dáno mu 3 zl.
R. 1633 Lorenc Fabricius obdržel od obce 4 kvartály po 2 zl. 15 gr. Do času sv. Tří králů 10 zl.
Roku 1647 obdržel rektor služby 6 zl. ročně.
 Leonard Šrom, předseda místní školní rady atd. |
R. 1671 obdržel z milosti 8 zl. celoročního platu.
Rektorovi od zpívání pašije na květnou neděli r. 1676 dáno 15 kr. Na velikonoce obdržel na přilepšenou más vína v ceně 4 kr. V zimě chodil zvoniti na věž. Ve věži byla světnička pro hlásného či trubače, ve které byla i kamínka. Poněvadž tam bylo ráno tma, dostal na svíčky 8 kr. Od vyzvánění frejunku k jarmarku svatomikulášskému obdržel 15 kr. Řádného solaria od obce dostal tohoto roku 10 zl.
O škole v r. 1685 čteme v blučinském farním "domácím protokole" na str. 12.: "Parochia desolata, Schola exigua, Rector ex gtatia, non ex obligatione accipit per annutn 8 fr. (Rektor z milosti, ne z povinnosti dostal na rok 8 zlatých).
R. 1691 dostal již 16 zl. a 3 míry žita.
V matrice židlochovického děkanství na str. 39. a 40. je zachován seznam "užitků neb příjmů" rektorových v r. 1735; na str. 22. příjem z roku 1736, který obnášel na penězích 38 zl. 38 gr., 6 měřic žita, 1 míru pšenice, 6 věder vína a 6 věder piva.
O svém příjmu rektor Havel Kopalik v roce 1767 píše:
Celoročnj služby na penězých . . . 34 fr.
Item za passige gmenováno . . . 1 fr. 10 Fr.
Na Božj Tělo na oběd pomocnjkům . . . 30 Fr.
Na Deputat žita neb rži staromoravské mjry . . . 6 Mjr
Psseníce podobné mjry . . . 6 Mjr
Dřjvj . . . 2 sáhy
Za každosobotnj modlenj Lauretanské Litanie při statui neb v chrámu Páně za celý rok . . .2 vědra piva
Z každého vařenj pjva dostávám patoku 1 vědro.
Za můzycyrovanj v Božjm hrobě, gakož když se držj procestvy na sv. Marka, s. Floriana w Křjžové dni a na Božj Tělo. V ty gmenované dnj každý den 2 másy piva a 2 másy vjna.
Od pozorovánj hodin mně platí . . . 3 fr.
Od natahovánj hodin . . . 6 fr.
Z Accidenti dle vystavenj Stoly, to jest od pohřbu třetj djl.
Co se tegče vyzváněnj gest
od negmenssiho s dvauma zvony zvoněnj . . . 18 Fr.
od prostřednjho s třemi zvony zvoněnj . . .24 Fr.
od vyzváněnj s vssemi zvony . . . 36 Fr.
Od učeni mládeže ve sskole totiž od A, B, C, gednoho djtěte za 1 tyden . . .3 d.
Když se začne učit čjst tehdy za 1 týden . . . 1 Fr.
Když se ale učj psat tehdy za 1 týden . . . 4 Fr.
Mjmo tegto ale peněžitý zaplaty gest gednokaždé djtě povinno za gedenkaždý čtvrt roku tak gmenováno
středáles, totiž vařenj neb stravj 1 achtel . dáti a taky za čtvrt roku 1 pecen chleba a za gednu
celau zimu půl sáhy dřjvj. Gestli se ale djtě vice než předgmenováno gest učj, to pak gest podle dobrý
domluvy mezy Rektorem. a rodičemi djtek.
Že tomu vssemu tak gest mjm dobrým svědomjm vyznávám.
V Blučině dne 9ho Dubna 1768.
L. S.
Havel Kopalik,
Rektor ibis.
V r. 1748 místo žita obdržel 4 míry ovsa; žita, se neurodilo.
R. 1750 rektorovi od zpívání pašijí na sv. Marka a sv. Floriana zaplaceny 2 zl. 3 kr. 1 d. a místo oběda na Boží Tělo 30 kr. Řádného platu obdržel 34 zl. Rovněž tolik v r. 1751.
Dále zachován "Dotierung des Schullehrers" z r. 1819.
Rektorovy příjmy v tomto roce byly: 34 zlatých služby, 12 zl. za zvonění proti bouři, 3 zl. 16 kr. koledy, 4 zl. 20 kr. na sv. Marka, 1 zl. 10 kr. za pašije, 10 zl. z fundací, 1 zl. na struny, 40 kr. na sv. Floriána, 20 kr. na sv. Jana, 30 kr. o Božím Těle, 4 libry svíček pro advent, školní plat. 2 kr. za dítě II. třídy, 1 kr. 2 d. z I. třídy; od 1/2 a 1/4 láníka dostával 4 pecny chleba s dítka, od velkostatku 4 1/2 sáhu paliva, od obce 5 1/6 sáhu dřeva, 5 mandelů otýpek, 4 3/4 míry žita, 1 1/2 míry pšenice, 2 vědra vína a svíčku.
Takové služné s nepatrnými obměnami potrvalo až do roku 1871, kdy bylo docela zrušeno. Naturální dávky zrušeny a služné na 500 zl. Ustanoveno. Provisorní podučitel měl 240 zl. služného. Obec za to vybírala školní plat od rodičů.
* * *
Žákovská knihovna má 378 svazků, učite1ská 237.
Podporou zemskou založena zde školka meruňková, která byla majetkem zvláštního družstva, ale její stromy se neosvědčily - brzy odumřely pro špatnou podložku.
Okresní školní výbor v r. 1928 opětovně požaduje zavedení zvýšené péče o ovocné stromy, ke kterému účelu bude školka či pokusné pole opět uvedeno do pořádku.
Dnešní okresní školní inspektor Osvald Baráček svědomitě pečuje za podpory místní školní rady a sboru učitelského o rozkvět školy a tím i obce. Zameškání školy nečiní ročně ani 2%.
