Brzy po převratu vraceli se domů vojíni z různých front. V obci nastal ihned jiný ruch a veselí. Bohužel, nepřišli všichni!

* * *

24. listopadu odvezeno pro zásobování Brna 14 fůr bramborů.
5. prosince byl soupis zásob obilí, zemáků, dobytka a drůbeže.
Dne 8. prosince byl pořádán dětský den ve prospěch "České zemské komise" sbírkou, ježto výtěžek sbírky byl určen pro sirotky po českých legionářích, byli i dárcově obětavější než jindy: sešlo se 465 K 8k.

* * *

Prohlášení republiky.

"Národní shromážděni, ustavivší se jako prozatímní zákonodárný sbor, v němž byly zastoupeny všecky strany politické, prohlásil v našem státě zřízení republikánské a zvolil jednohlasně prvním presidentem profesora Tomáše Garriguea Masaryka.

Naše vláda.

První vláda naší republiky byla sestavena takto: Ministerským předsedou Dr. Kramář, ministrem vnitra Švehla, min. školství a národní osvěty Gustav Habrmann, min. obchodu Dr. Stránský, min. pošt a telegrafů Stříbrný, min. železnic Dr. Zahradník, min. financi Dr. Rašín, min. spravedlnosti Dr. Soukup, min. veřejných prací Staněk, min. zemědělství Prášek, min. pro sociální péči Dr. Winter, min. pro zásobování lidu Dr. Vrbenský, min. národní obrany Klofáč, min. zahraničních záležitostí Dr. Beneš, min. vojenství generál Štefánik, min. pro Slovensko Dr. Šrobár a min. bez portef. Dr. Hruban. Důsledkem převratu byly i změny v presidiech mor. místodržitelství; správcem místodržitelství jmenován Dr. J. Černý a správcem našeho politického úřadu v Hustopečích komisař Rich. Kabela, který v nejtěžších dobách hlásil se hrdě k svému národu a pracoval pro blaho rodícího se státu. Je radou politické správy a dosud v čele správy našeho okresu.

Návrat Masarykův 1918.

President Masaryk vrátil se dne 21. prosince 1918 do Prahy, stráviv několik roků mimo svoji rodnou zemi, získávaje našemu národu všude vzácné příznivce, bez nichž by byl sotva dosáhl své samostatnosti. Celá republika oslavila příjezd Masarykův způsobem co nejokázalejším, zejména naše slovanská Praha připravila našemu "tatíčkovi" uvítání v pravdě královské.

I naše obec oslavila návrat presidentův přiměřenou slavností. Shromáždili se do školy zástupci obce, místní školní rada a učitelský sbor s veškerým žactvem; zde byl osvětlen význam MAsarykův.

* * *

27. prosince byl soupis všech rakouských válečných půjček. Zase po dlouhé době slaveny veselejší vánoce. Vojíni z evropských bojišť již byli doma, mnozí však nyní dobrovolně nabídli republice své služby; živobytí, ani práce nebylo a na vojně byl denní plat 6 Kč.

* * *

V tomto roce oběh papírových peněz náramně stoupl a jejich hodnota klesla. Státní tiskárna ani nestačila je tisknouti. 100 koruny a 500 koruny byly tištěny jen po jedné straně. Lidé říkali: "To potištěné platí málo, ale za chvíli bude platit toto" a bankovku otočili a ukázali její prázdnou stranu. Byly tištěny na docela obyčejném kancelářském papíře. Papírové byly 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč a t. d. Zlato a stříbro úplně zmizelo z oběhů. Časem býval i citelný nedostatek drobných mincí, neboť i nikláky lidé schovávali. Drobné mince 2 h, 20 h raženy byly ze železa a také rezavěly.

Od května 1917 do května 1918 vše podražilo. Vejce se prodávalo za 60-70 h, 1 l mléka za 60 h. 1 kg sádla, za 54-- 60 Kč, máslo nerozpuštěné 32 Kč, 1 kg vykrmené husy živé váhy 30 Kč, selata k chovu 1 kg 30-40 Kč, 1 kg hovězího dobytka na chov 4 Kč, 1 kg kuřete 6-8 Kč, 1 kg kapouna 20-21 Kč, králíci 1 kg 8-10 Kč, párek holubů 10 Kč.

Na podzim se prodávalo 1 kg másla za 50 Kč, 1 kg sádla 60-80 Kč; 1 kg slaniny nebo loje 25 Kč, 1 q slámy 25-50 Kč, seno 40-70 Kč, 1 sáh dříví 160-170 Kč, přidělené uhlí 1 q za 8-20 Kč: obili: pšenice 1 q za 40-160 Kč, žita 40-170 Kč, ječmene 60-120 Kč; ovoce: hrušky 1 kg 1 Kč 40 h, jablka 1 Kč 20 h, meruňky 3 Kč, hrozny 1 Kč 40 h; fazole 1 kg 5 Kč, brambory 40 h, kukuřice 2-2,40 Kč.

Košile 30 Kč, kalhoty 50-140 Kč, všední kabát 160 Kč, boty 130-200 Kč, spodky 20 Kč; sváteční oblek mužský 700- 800 Kč, sváteční klobouk 30-40 Kč a podražení bot 30 Kč.

Ke konci roku bylo tvrdé obilí prodáváno pod rukou 500- 1.000 Kč za 1 q. Kdo neměl svého, byl v tom špatně. V této době se lidé naučili vážiti si půdy a přiznati zemědělci, že on je živitelem lidstva.

* * *

V této době se vyvinula zvláštní kasta lidí, jež byla označována slovem "keťas". Řetězové obchody náramně kvetly a z bídy lidstva někteří nemilosrdně těžili.

Pohlédneme-li na chování žen blučinských za světové války, musí každý, před jejich statečností, pracovitostí a počestností smeknout. Neb ani jeden případ v obci se nevyskytl, že by snad některá byla zapomněla slibu manželského. Na tak velkou osadu případ to ojedinělý.

O vyspělosti a dobré výchově obyvatelstva svědčí i ta okolnost, že úpadek mravů po válce nebylo pozorovati ani u mládeže, ani u dospělých. Jistě velkou zásluhu o to má škola a kněz, jimž v prvé řadě patří dík.

1919

Po svátcích vánočních bylo počasí sychravé, od 5. ledna do 9. ledna teplý vítr. Rolníci orali a shrabovali listí v lese, jež vozili domů, aby měli stlaní pro dobytek, do 12. bylo mlhavo, avšak odpoledne toho dne bylo téměř parno. Opět mlhavo a deštivo až do 22. ledna. 23. ledna mrzlo, 25. a 26. ledna padal sníh, koncem měsíce přituhlo. Zima trvala do 18. února.

Počátek března byl teplý; zrána byly mlhy, odpoledne pěkně a jasno až do 9. března, kdy pršelo. Od 10. do 14. pěkně, 15. a 16. déšť a sníh, 17. a 18. zima, 19. jasno bez větru, 20. a 21. mrazy, 22. déšť a sníh. Do 25. března chladno, 26. déšť, konec měsíce chladný, ale suchý.

Seti se začalo 17. března, ale pro časté přeháňky málo se v tomto měsíci zaselo.

Počátkem dubna pochmurno, od 4. dubna chladněji, 6. teplý a jasný den, od 8. do 16. deštivo, toho dne první jarní bouře s krupobitím. Až do konce měsíce deštivo a chladno až do 7. května; 12. deštíček s bouří, 15. mráz. Následuje střídavé nestálé počasí s chladnem i slunnými dny.

Počátek června ještě chladný, od 6. června teplo a jasno. Úroda pěkná. Vinohrady zůstaly pozadu, ale v teplých dnech se značně zlepšily a ukázka vína je pěkná. Od 15. června parna, 24. snesla se bouře s úrodným deštěm, 28. vozily se krásně usušené jeteliny; konec měsíce deštivý.

Počátkem července pokoseny louky, deštivo, takže seno bylo černé. 8. července o 3. hodině velký déšť v Blučině, Nikolčicích, Křepicích a Němčicích, voda vystoupila až do lidských příbytků.

Obilí urostlé, až polehlé, ale pšenice snětivé. Sadby zdravé, pěkná ukázka na víno, které odkvetlo až 20. července, kdy se v Blučině začaly žitné žně.

V srpnu bylo počasí polním pracím, zvláště podmítání, příznivé. Teplé a jasné počasí potrvalo až do 30. srpna, kdy se snesla bouře, jež přinesla déšť. Toho dne se ukončily žně.

Jasné počasí potrvalo až do 14. záři. Otavy bylo hojně, pěkně se usušila i sklidila. Urodilo se dosti jablek a modrého ovoce. Po 20. září chladno, konec měsíce opět teplejší.

Hrozny teprve dostaly trochu barvu, ale tvrdé; ranný peň hezky uzrál.

Dne 3. listopadu padal sníh - časté deště. V prosinci deštivo a ráno mrazy. V tomto měsíci se dovozila kontrahovaná řepa do židlochovského cukrovaru. Ryla se a vozila, až zamrzlo.

* * *

V tomto roce počal rušný život. 6. ledna byla v Blučině schůze Jaroslava Marchy, který mluvil o novotách, jež mají býti uzákoněny. Starší kroutili had jeho řečí hlavami, zvláště když mluvil o manželské rozluce, zabrání církevního jmění, zabavení statků šlechtě a býv. panovnickému domu, o parcelaci, o 8. hodinné době pracovní, o svobodě politické a náboženské. Schůze byla četně navštívena a často bylo mu tleskáno na znamení souhlasu.

12. ledna bylo oznámeno všem, že každý, kdo má dodati obilí, má je 13. ledna určitě ve vojkovském mlýně odevzdati.

Toho dne byly v radnici vyloženy plány na odvodňování tratí Ouských, Půllánů pod Starými horami, Ouských u Boží muky, Rybníků, Zástruží, Padělků a všech luk až k opatovským hranicím a Koutům. Mnozí byli toho názoru, že to je marná práce, ježto pozemky jsou nízko položeny a bylo poukázáno na neúspěch odvodňování v Záhumeních a v Nov. horách, ač voda teče s kopce.

V tomto měsíci byla schválená 8. hodinná pracovní doba.

26. ledna bylo vyhlášeno, aby si každý přeměřil své zásoby a vše, čeho má více, než má načítáno, aby odvedl do Vojkovic do mlýna.

27. ledna každý hospodář obdržel na radnici listinu, do níž zapsal pro sebe poražený dobytek.

31. ledna soupis obilí a jeho odevzdání. 4. února úřadovala v Blučině rekvisiční komise. Přehlížela zásoby dům od domu. Členem jejím byl jeden kancelista a dva malorolníci ze Židlochovic: V. Jeřábek a Ressl, subkomisionář František Nečas z Křepic a dva výboři z Blučiny.

Dne 10. února odvedla obec 150 q bramborů do ústavu choromyslných v Černovicích.

Dne 23. února bylo oznámeno kolkování papírových peněz od 10 K výše. 1. března byly vydány tiskopisy na soupis válečných půjček, na který je každý občan sepsal a 3. března přinesl na berní úřad v Židlochovicích, kde válečné půjčky okolkovali. Z kusu se platilo 40 hal. Toho dne se kolkovaly i bankovky. Z každé koruny se platil 1 hal. kolek. Každému majiteli peněz byla polovina ponechána a polovina zadržená.

4. března byla prováděna opět rekvisice obilí. Komise byla složena ze 3 vojáků, obecního radního, dvou výborů a učitele ze Židlochovic.

9. března byly kolkovány peníze obchodníkům, hostinským a řezníkům.

Od 15. března vyplácel berní úřad zadržené peníze při kolkování do 250 Kč.

27. března bylo vydáno povolení na mletí. Každý obdržel povolení semleti na osobu 38 kg obilí trojího druhu na 2 měsíce.

28. března provedla se opět rekvisice zásob. Kdo neodevzdal dle předpisu aspoň polovici, k tornu komise s vojíny šla do domu a vše prohlížela.

Toho dne se konala ustavující schůze socialistů, k nimž se přihlásilo přes 80 členů; druhého dne řečnil v obci posl. Langer z Brna.

3. dubna odvezla obec na nádraží v Židlochovicích 200 q bramborů, ale 10. dubna dostavila se nová komise rekvírovat brambory. Každý hospodář musel, odevzdati 40 kg zemáků z 1 míry sadby a z každé osoby v domě bydlící 15 kg ze zásoby ponechané na jídlo. Kdo se zdráhal brambory odvésti, u toho byla vykonána prohlídka. V komisi byl starosta, radní, 1 výbor, 4 vojíni a učitel z cizí osady.

V tomto měsíci docházel učitel ze Žabčic přes den do židlochovského mlýna dohlížeti, zda rolníci melou na povolení.

Počátkem května byly kolkovány vkladní knížky a konal se soupis vkladů všech spořitelen a záložen. Rovněž byl proveden soupis všech cenných papírů. Lidé byli též nabádáni, aby odevzdávali šperky na zlatý poklad republiky.

21. května proveden soupis oseté plochy.

Dne 13. června byla navážena od Cézav silnice vedoucí k Vojkovicím přes Cézavu a Švarcavu k vojkovskému mlýnu.

Volby do obcí.

Dne 15. června 1919 konaly se volby do obecního zastupitelstva dle nového řádu volebního, usneseného Národním shromážděním. Dle tohoto volebního řádu začíná se právo volební dokonaným 21. rokem, volí a voleny býti mohou i ženy, byla prohlášena volební povinnost a tam, kde se voliti má podle poměrného zastoupení stran, zavedena i vázanost kandidátních listin. V naší obci, ježto má přes 1500 obyvatelů, bylo voleno 24 členů a zvoleno: 8 nár. socialistů, 8 agrárníků, 4 lidovci, 2 křesťanští domkaři a 2 živnostníci. Do zastupitelstva dostali se sami mladí, noví lidé; jen někteří členové z bývalého výboru byli opět zvoleni. Z domácí inteligence nebyl nikdo ani na kandidátku pojat, ač tak mnohý se pro tu neb onu stranu až příliš exponoval. Volby byly v celé republice - mimo Slovensko, kde bolševici Khunovi napadli naši nejmladší větev a kde zuřily kruté boje, pročež se volby nekonaly. V procentech byl výsledek tento: soc. demokraté 29,80%, republikáni 21,36%, čeští socialisté a pokrokovci 15,93%, lidovci 9,81%, národní demokraté 8,58%, ostatní procenta připadla menším skupinám.

Při volbách do obecní rady byli zvoleni:
Rolník Josef Floder čís. 106 starostou (agr.), domkař Jan Pekárek (soc.) I. náměstkem, rolník František Studený (lid.) II. náměstkem. Členy obecní rady: Ant. Böhm (agr.), Alois Kugler (lid.), Jan Tukač (živn.), Leonard Šrom (soc.) a Jindř. Hřebíček (soc.).

* * *

1. června vtrhli Maďaři na Slovensko, proto provedena byla mobilisace mužů od 20 do 26 let a 21. června byly odváděny koně eráru.

V červenci a již předtím byli hospodáři voláni na berní správu, kde museli vykázati svůj majetek, záloženské a spořitelní knížky, válečné půjčky, cenné papíry a kolkované peníze. Na podkladě těchto udání byla vyměřována osobní daň z příjmu.

13. července byla svolána předsedou vodního družstva Janem Kleinem schůze majitelů pozemků k drenažování určených, aby projevili svůj souhlas. Souhlas podepsali všichni vyjma majitele domů čís. 7, 10, 86, 88, 102, 104, 123, 126, 135, 140, 146.

29. července odváděny archy s označením a oceněním veškerého majetku jednotlivce.

8. srpna byly sepisovány žádosti o povolení mletí z nové sklizně.

V této době byla konána sbírka na zatopené bratrské kraje Slovenské, která vynesla 840 Kč.

11. srpna byla provedena sbírka pro mrzáčky, jež vynesla 111,80 Kč.

19. srpna počalo se sepisování a odhadováni nemovitého majetku a práv s ním spojených u každého jednotlivce. Denně sepsáno a odhadnuto 20 čísel.

21. září Blučina odvedla eráru 5 kusů hovězího dobytka a 24. září byl prováděn soupis sklizeného obili.

Počátkem října odevzdány eráru plodiny.

6. října vznikl na půdě domu čís. 89 u Josefa Kleina oheň, který byl brzy hasičským sborem uhašen.

8. října byl odveden eráru ječmen.

26. října začalo se vinobraní, ale pořádek při něm není, jako býval dříve. Každý jde, kdy si usmyslí. Hrozny jsou tvrdé, nezralé a víno kyselé. Ke konci měsíce napadlo 15 cm sněhu, který polevil až 8. listopadu, kdy mnozí vinobraní dokončovali.

28. říjen 1919.

První 28. říjen, výročí osvobození našeho národa ze jha habsburského, bylo po celé republice oslaveno co nejokázaleji. Naše obec oděla se v ten den do slavnostního hávu, takže nebylo ani jediného domu, který by byl zůstal neozdoben. Dle programu zvláštním slavnostním výborem stanoveného měl se o 1. hodině odpoledne konati průvod obcí na náměstí, kde měla býti promluvena slavnostní řeč, po níž se měly sázeti lipky "svobody"; sokolským večírkem měla býti slavnost ukončena. Pro deštivé počasí byl program změněn, a to tak, že v sále na radnici, obecenstvem přeplněném, promluvil o významu 28. října slavnostní řečník ředitel Císař. Po něm učitel Nebovidský vysvětil význam sázení lip, načež, když déšť ustal, šlo se průvodem (banderium, školní mládež, Sokoli, chasa, místní úřady a lid) hlavními ulicemi na náměstí, kde po krátkém proslovu byly zasazeny lípy: Svobody, Masarykova, Benešova, Štefánikova a Legionářů, již jménem žactva zasadil žák Bohuš Šťastný, načež se zapěly s doprovodem hudby obě naše národní hymny. Večírkem v Sokolovně, kde dorost i muži provedli pěkná cvičení prostná i na nářadí, první oslava 28. října skončena.

* * *

Toho roku v měsíci červenci byly poslány 3.000 Kč na objednané uhlí, avšak uhlí nepřicházelo, takže na návrh obecní rady, která se osobně o velké zimě ve škole přesvědčila, bylo vyučování od 20. října do 12. prosince přerušeno. Dne 12. prosince byl obci dodán vagon dubňanského uhlí.

16. listopadu vystoupila zpáteční voda ze Švarcavy Cézavou až do Blučiny. Svodnicemi vystoupila na pole.

Koncem listopadu odvedla Blučina pro erár několik centů ječmene do vojkovského mlýna. Rovněž odvedeno několik kusů dobytka.

Dne 7. prosince vydával se na lístky petrolej a cukr; petroleje bylo přiděleno 1/4 1 na měsíc pro osobu.

13. prosince vznikl oheň v domě čís. 67 na půdě, která byla naplněna jetelem a senem; záhy byl udušen; příčina nebyla zjištěna.

20. Blučina odvedla eráru 130 q ječmene.

* * *

Dne 7. března oslavil vděčný národ 69. narozeniny svého prvního presidenta T. G. Masaryka, který si přál, aby jeho narozeniny oslaveny byly prací.

V Blučině tento svátek byl připomenut učiteli žákům a pověděno o životě presidentově. Prázdno nebylo.

* * *

Dr. Alice Masaryková, dcera našeho p. presidenta, založila v měsíci březnu 1919 Československý Červený kříž a vydala provolání k národu k podpoře tohoto humanního spolku. I v naši obci byla podniknuta sbírka, jež vynesla 821 Kč 64 hal.

Dne 6. července konaly se po vlastech našich oslavy památky upáleni Mistra Jana Husi. Pro okolí židlochovské pořádána byla taková tryzna v Židlochovicích, jíž se z naší obce zúčastnilo mnoho mládeže.

1920

Počátkem r. 1920 je pochmurno a sychravo. Do 10. ledna proměnlivé počasí a nastává obleva. Kolem 17. ledna dostavuje se velká voda na řece Švarcavě a rozlívá se po okolí od Rajhradu k Vojkovicům, Židlochovicům, Hrušovanům a až k Ivani přes vranovská pole.

Od Židlochovic jel rolník s koňmi po silnici, přes kterou tekla voda asi půl metru vysoko. Zmýlil cestu, padl do vody, pobyl v ní 4 hodiny. Hasiči na člunech jej vysvobodili.

Proměnlivé počasí potrvalo až do 31. ledna. Koncem ledna se na poli oralo.

1. února prší a taje, od 4. do 7. je obleva, 10. a 11. zima, od 12. obleva do 14. února. Od 15. do 26. mrazy, pak jasno až do konce měsíce.

Počátkem března z rána mráz, potom slunečno do večera. Toto počasí trvá do 12. března, kdy padá sníh, jenž brzy taje. Setí je v plném proudu. Ačkoliv bylo chladno, přece již 22. března se zelenal růžový keř v č. 44. Koncem měsíce takové sucho, že vítr zvedal v kotoučích prach; pouze 30. a 31. března přeháňky.

1. dubna je proměnlivo, obloha zatažená, druhý den menší rosa; 4. a 5. dubna prší, 7. dubna rosa. V těchto dnech rozkvétají meruňky, hrušky, jabloně i broskve. Rovněž se seje řepa, sázejí se brambory a kukuřice. Od 7. dubna se počasí ustálilo, vanou teplé větry a je slunečno. Obilí se krásně zelená, avšak je citelný nedostatek vláhy. 20. dubna již se objevují pupeny ve vinohradech, čeho ani staří vinaři nepamatují, aby před sv. Jiřím hrozen byl k poznání. Rovněž málokdy v dubnu bylo tak teplo jako roku tohoto. 22. a 23. dubna dostavil se tichý a úrodný déšť. 25. dubna již kvetl šeřík.

Jasné počasí trvá až do 6. května a po malém dešti je jasno a teplo až do 14. května, kdy prší. Rovněž. od 18. do 20. května prší a je teplo, 29. května rosa a posledního května deštivo.

Jeteliny se sekly v polovici května, vše rostlo vůčihledě. Ve vinohdraech hojná ukázka a po 20. květnu již některý hrozen rozkvétá. Ranné třešně se již koncem měsíce června jedí a je jich hojnost. Dobře zarodily řady vedle silnice nad Padělky a k Výhonu. Prodávaly se na stromech ve veřejné dražbě za nestejné ceny dle velikosti stromu od 3 Kč do 70 Kč.

Počátkem června jasně a teplo. 5. se dostavuje rosa a je chladno do 7. června, kdy prší. 8. a 9. je pěkně, 10. chladno, rovněž 14. a 15., 16. déšť, od 17. do 20. června chladno, pak deštivo. Toho dne se draží seno, jehož ceny klesly o 40 Kč, rovněž sláma oblaciněla 15 Kč na 1 q. Konec června střídavě zamračeno, déšť i jasno.

Počátkem července zamračeno a pršky, 3. pěkně, 4. v okolí bouře, u nás až do 9. pěkně, v noci však bouře s lijavcem a velkou tmou; 10. opět prší a 11. července se dostavuje velká voda ve Švarcavě. Koncem měsíce proměnlivo a poslední dva dny jasno.

Žně veselé, počasí příznivé a úroda pěkná; pouze žito bylo v klasech zubaté a zpolovice prázdné, poněvadž kterési noci v květnu, kdy toto kvetlo, byl mráz a na trávě jinovatka. Žně se počaly před polovicí července a skončily se před 10. srpnem. Žito sypalo 3/4 míry mandel, míra dala 6 měřic obilí. Mandel pšenice 1 míru, 5 q po měřici, 1 1/1/4 míry ječmene se namlátilo z mandele a 10 1/2 měřice po míře výsevku. Obchod obilím byl vázaný a erár platil za 1 q pšenice 190 Kč, žita 190 Kč, ječmene 185 Kč, ovsa 185 Kč, čočky 400 Kč, hrachu 600 Kč, fazolí 500 Kč.

1. a 2. srpna prší, do 10. je pěkně, do 15. proměnlivo, 16. a 17. srpna déšť a bouře, 17. rosí, 18. srpna teplo, večer déšť a bouře, 19. srpna ráno velká mlha, do 26. krásně a konec měsíce proměnlivo. Koncem srpna sekly se pěkné otavy.

1. září deštivo, 2. září jasno, 3. z rána jasno potom déšť; 4. proměnlivo, 5. ráno déšť, odpoledne jasno, od 7. září do 20. září pěkné teplé počasí.

15. září počaly se síti oziminy. Modrého ovoce se urodilo hojně a je místy zralé; též hrušek hojnost. Úroda jablek prostřední a ještě brzy pohnila. Po 20. září se vyorávaly brambory, rovněž kukuřice uzrála. Obojího hojnost. Víno také pěkně zrálo a 29. září bylo vinobraní, ale vína se málo nalisovalo.

Od 30. září do 8. října je jasné počasí, 8 října malá rosa a opět pěkně. Řepa se ryje lehce, pohodlně se vozí, neboť cesty jsou rovné a suché. Teprve 20. října se ohlašuje první mráz a opět se vyjasňuje.

V této době se prodává naše seno za 105 Kč až 135 Kč 1 q, sláma žitná za 55 Kč, pšeničná až 35 Kč, ječmenná 28-35 Kč za 1 q.

V listopadu s počátku pochmurno a z rána chladno. Sucho trvá do 14. listopadu. 15. listopadu padá trochu sněhu; v noci jsou mlhy. Sucho trvá až do konce měsíce, proto pšenice a žita jsou řídká.

Prosinec je s počátku mlhavý po celé dny. Potom padal sníh, po němž následuje drsné počasí. Sníh se pomalu tratí.

* * *

Poměry se počínají konsolidovati a lidé důvěřovati novotám. Rok tento je událostmi chudší.

2. ledna odvádí Blučina ječmen do vojkovského mlýna. -V tyto dny pojíždí o 1 m břeh ze Záhumení až na stavení, což 14. a 26. února zjistila komise, ale více neučinila.

17. ledna byla založena u nás Reiffeissenka.

16. února musel každý, kdo neodevzdal celý kontigent obilí, odevzdati zbytek do vojkovského mlýna.

26. bylo odbíráno v Židlochovicích a Vojkovicích obilí pro erár.

V tomto měsíci byla podniknuta v kostele peněžní sbírka pro zajaté vojíny.

13. března byly prováděny rekvisice obilí. Kdo neodvedl republice předepsaný kontigent, k tornu přišli vojáci a provedli domovní prohlídku. Co se našlo, odvedlo se do hasičského skladiště. Mnozí rolníci naříkali, že už nic nemají, ale než by si vše nechali přeházeti v domě, raději se podvolili požadované obilí odevzdati, což se muselo státi ještě téhož dne buď v Židlochovicích nebo ve Vojkovicích ve mlýně. Odevzdacím lístkem se musel komisaři každý proukázati. Komisaři byli tři a důkladně vše prohledávali a k odevzdání přinutili. V té době byl značný rozdíl mezi cenou erární a cenou pod rukou. - Rekvirovali v Blučině 4 dny.

* * *

Dne 7. března 1920 připadlo 70. výročí narozenin našeho prvního presidenta. Všeobecná oslava konána toho dne v Sokole, kde dojemně řečnil ředitel František Císař. Po něm promluvila o významu Těšínska pro naši republiku učitelka Božena Kuběnová. Účast na oslavě byla hojná.

V březnu a dubnu vedeny tuhé boje o mandáty poslanecké do Národního shromáždění. Bylo 10 táborů. Přicházeli k nám řečníci všech stran a všichni vychvalovali jak jejich strana se nás zastává. Všichni slibovali: jedni panskou půdu do vlastnictví, jiní nové domy, mnoho platu, málo práce, - dle huby a odvahy řečníkovy.

Volby byly provedeny 18. dubna. První byla kandidátka Čsl. strany socialistické (nár. soc.) a obdržela v Blučině 190 hlasů. Druhá kandidátka Čsl. sociálně demokratické strany dělnické 21 hlasů; třetí něm. socialistické strany dělnické 1 hlas, čtvrtá Čsl. strany lidové 339 hlasů, pátá republikánské strany Čsl. venkova a domoviny 208 hlasů, šestá Čsl. živnostensko-obchodní strany středostavovské 13 hlasů, sedmá národně-demokratické s agrár. oposicí 48 hlasů, osmé socialistické strany českosl. lidu pracujícího 9 hlasů, devátá sdružení stran židovských k jazyku německému se hlásících 1 hlas a desátá německé demokratické strany svobodomyslné 10 hlasů. Všech voličů bylo 840.

Na sv. Marka byly volby do senátu. Strana nár. soc. obdržela 151 hlasů, soc. dem. 24 hlasů, nár. dem. 24 hlasů, republikáni a domovina 148 hlasů, živnostníci 14 hlasů, něm. židovská 1 hlas, Čsl. lidová 358 hlasů, něm. nacionální 1 hlas; do senátu bylo 9 stran. Ježto v obci není židovské rodiny, jistě některá babička volila nevědomky žida.

O svátcích velikonočních uspořádána byla v obci sbírka pro "Masarykův fond" a "České srdce", která vynesla 852 Kč 80 h. Z toho obdržel Masarykův fond 700 Kč České srdce 152 Kč 80 h. Zároveň provedena sbírka naturálií a sebralo se 369 vajec, 30 kg mouky, asi 6 kg sádla, něco krupice, hrachu a fazolí. Z počtu vajec bylo 160 věnováno Ženské útulně, vše ostatní bylo posláno Českému srdci.

V květnu se zapisovalo do "Soupisných archů" zaseté obilí a sadby.

V tomto měsíci počalo se se stavbou elektrické sítě od Opatovic k Blučině.

4. června znovu sepisováno zaseté obilí a osázená plocha. 10. června biřmoval v Blučině brněnský biskup a účastnil se školní visitace.

Koncern června přijely transporty čs. legionářů z Ruska. Bída nyní dostoupila vrcholu. Rolníci byli vyzýváni, aby odvedli aspoň nějaké obilí, bez kterého by se mohli obejiti. Odevzdávalo se po 20 kg, a jak kdo mohl, rád pomohl.

Ve dnech Petropavelských konán v ohromných rozměrech v Praze VII. slet všesokolský s výsledkem dosud nebývalým. Ze všech končin naší republiky sjeli se tisíce Sokolů a Sokolek, avšak i z cizích států byly tu jednoty sokolské a gymnastické čestně zastoupený. Z blučinské jednoty odjelo na slet 8 členů. Slet se po každé stránce vydařil, Sokolstvo dokázalo úplnou svoji zdatnost i vyspělost. Avšak při jízdě do Prahy udála se srážka vlaků v Německém Brodě, při níž bylo několik Sokolů usmrceno a mnoho jich, zvláště z Břeclavska, bylo těžce zraněno. Naši účastníci náhodou použili vlaku, který jel o 3 hodiny později a tak byli ode vší nehody uchráněni.

11. července konalo se v Blučině veřejné cvičení Orla čs.

Koncem srpna odvedla Blučina eráru vagon pšenice. Pro měsíc srpen byla stanovena nejvyšší cena obilí, pro pozdější dodávky byla snižována. Rolníci sami odváděli v tomto měsíci hojně obilí do vojkovského a židlochovského mlýna. 20. září opět odvedli společně vagon žita a pšenice.

V září řádila u hovězího dobytka slintavka a kulhavka.

V říjnu byla upisována státní premiová půjčka.

12. října rukovali první odvedenci v nové republice Byli jen čtyři: Haňka Metoděj 44, Demal Alfons 131, Jedlička Stanislav 199 a Jiříkovský Stanislav.

Druhé výročí prohlášení naši samostatnosti bylo ve zdejší obci oslaveno tiše a důstojně. Odpoledne byla veřejná schůze lidu, na které řečník promluvil o pravé svobodě a Janu Amosu Komenském, který při svém odchodu do vyhnanství prorokoval našemu utiskovanému národu, že vláda lidu vrátí se do jeho rukou, což se převratem stalo. Dále byl objasněn význam Českého srdce a Dětského dne. Po přednáškách uspořádala se sbírka ve prospěch Dětského dne. Vynesla 163 Kč 60 h.

Přičiněním několika pokročilých občanů (jako starosty Jos. Flodra, předsedy místní škol. rady Vavřina Haňky a j.) byla v tomto roce provedena dávno želaná elektrisace obce oslavanskými elektrárnami. Po skončení všech instalačních prací měl býti proud zapjat dne 28. října, avšak stalo se tak pro nahodilé překážky až 6. listopadu 1920, kdy ulice byly osvětleny po prvé.

Národním shromážděním byl vydán zákon, kterým se nařizuje, aby pro další vzdělání lidu byla zřízena v každé obcí osvětová komise. Tahová byla zřízena i v Blučině. Obecní zastupitelstvo zvolilo do ní: ředitele Císaře, učitele Nebovidského a Kuběnovou, faráře Ševčíka, starostu Flodra a radního Kuglera.

O vánočních svátcích byla konána sbírka ve prospěch Masarykovy ligy proti tuberkulose, která vynesla 350 Kč; mimo to bylo vybráno pro Matici Hustopečskou, která vydržuje české reálné gymnasium v Hustopečích, 150 Kč a pro České srdce v Brně 109 Kč.

Na podzim došlo ke komunistickým nepokojům, které byly potlačeny.

30. prosince všichni rolníci byli vyzvání, aby odváděli obili pro erár.

V tomto měsíci byly doručeny plány a archy o scelování pozemků blučinských v trati ležících.

1921

První dva dny slunečné, 3. ledna přeháňky a zamračeno až do 9. ledna. Do 14. ledna mráz, 14. déšť, 15. mrzne až do 21. ledna, kdy nastává obleva. Následují mírné mrazy, poslední dny obleva a mlhavo.

Rok tento byl prostředně úrodný; jaro vlhké a teplé, léto suché a horké, podzim suchý, že se nemohlo orati ani síti. Vůbec na podzim selo se až ke Všem svatým. Zima byla mírná.

V tomto roce byla zavedena nová daň z obratu, které lidé nebyli zvyklí.

V lednu bylo jednáno opětně o drenážování polí, avšak většina zájemců s plánem nesouhlasila.

10. ledna zemřel František Haňka, rolník z čís. 44, který po celý život zapisoval veškeré události v Blučině.

Pod Padělky provedeno vyčištění příkopu až do původní hloubky na 4 1/2 m, aby se dosáhlo odtoku vody z Rybníků. Avšak voda kanálem následkem sesutí břehů neteče a kanál byl příčinou nemilých svárů. Téměř 100.000 Kč přišlo na zmar.

Dne 6. března oslaveny 71. narozeniny p. presidenta Masaryka veřejnou přednáškou o něm jako vůdci, jako politiku, o jeho názoru na komunismus a večer pak byla provedena divadelní hra: "Pro tatíčka presidenta", jejíž čistý výnos 800 Kč byl věnován na zaopatření školních pomůcek.

Počátkem roku 1921 vstoupil v platnost nový zákon o místních školních radách, jejichž členy jsou voleni zástupcové učitelstva a občanstva. Proto byly i u nás vykonány volby. Učitelé zvolili zástupce Císaře, Nebovidského a Berku, obecní zastupitelstvo Josefa Flodra a Vavřina Haňku (agr.), Leon. Šroma a Frant. Drabálka (čs. soc.). Frant. Studeného (lid.) a Ant. Haňku (křest soc. domk.). V ustavující schůzi dne 13. března 1921 byl zvolen předsedou Josef Floder a místopředsedou Leonh. Šrom.

O velikonočních svátcích 1921 konala se sbírka po obci, která vynesla 516 Kč, za odznaky utržili hasiči 104 Kč, takže ve prospěch akce "Pro zdraví lidu" bylo okresní politické správě zasláno 620 Kč.

V srpnu 1921 připadly 70. narozeniny mistra Aloise Jiráska. Den tento oslavil celý národ československý. Ve zdejší obcí byl ten významný den oslaven tiše, avšak s pietou. Místní Osvětová komise s tělocvičnou jednotou Sokol pořádala veřejnou schůzi, které se zúčastnilo převeliké množství občanstva, mužů i žen, s obecní radou v čele. Řečník osvětlil život a dílo oslavence a byly recitovány některé ukázky z jeho děl. Orel vzpomněl narozenin mistrových tím, že sehrál Jiráskovo drama "Vojnárka".

Všecek československý národ vděčně vzpomínal v jeseni roku 1921 stého výročí narozenin Karla Havlíčka Borovského. Zdejší Osvětová komise účastnila se těchto oslav veřejnou přednáškou ředitele Císaře, v níž podrobně osvětlil život a význam našeho politického mučedníka.

XI. dětský den byl spojen s oslavou 28. října. Místní škola pořádala v Sokolovně žákovskou produkci, při níž žáci přednášeli vlastenecké básně a zapěli národní písně. Přitom byl vysvětlen význam Dětského dne i dne 28. října a po produkcí sehrána byla aktovka "Den svobody". Produkce měla slušný hmotný i mravní význam. Na účet "Zemské péče o mládež" bylo školou odvedeno 318 Kč, mimo to v obci bylo sebráno 482 Kč.

1922

O velikonočních svátcích 1922 byl do Blučiny na výpomoc ustanoven kooperátorem Alois Hroch, který později stal se administrátorem fary a velmi rád by se byl stal místním farářem, což skalilo dobrý poměr farv k části obyvatelstva na delší dobu.

Občané postavili svým rodákům, kteří za světové války zahynuli, krásný pomník, jenž byl 23. června 1922 slavnostně posvěcen. Církevní obřady vykonal zdejší rodák Msgr. Frant. Kelbl, děkan brněnský, promluvil místní farář a slavnostním řečníkem byl ředitel Císař. Slavnosti zúčastnily se některé místní spolky, i "Sokol" v občanském oděvu a velké množství domácího i okolního obyvatelstva.

Pomník je obelisk, na němž jsou podobenky a jména 56 padlých hrdinů. Kolem je zahrádka. Je umístěn mezi novou školou a farou nad silnicí blíže k faře. Postaven nákladem 18.000 Kč sochařem Hladíkem ze Židlochovic. Jsou na něm fotografie těchto vojínů:

1. Riedl Rudolf, nar. 12.12. 1890, padl v Haliči 19.3. 1916.
2. Tyc František, nar. 7.12. 1889, padl v Haliči 22.3. 1916.
3. Riedl Josef, nar. 15.8. 1879, padl na Ital. bojišti 20.5. 1916.
4. Ried Josef, nar. 10.19. 1880, zemřel v Kroměříži 5.8. 1916.
5. Kugler Jan, nar. 20.5. 1868, zemřel v Brně 6.9. 1916.
6. Kugler Josef, nar. 3.3. 1896, padl v Rus. Polsku 17.6. 1916.
7. Švanda August, nar. 8.10. 1881, padl na Rus. boj. 4.9. 1916.
8. Flodr Josef, nar. 2.3. 1889, padl na Ital. bojišti 21.2. 1917.
9. Ludvik František, nar. 19.5. 1888, padl na. Ital. bojišti 14.4. 1917.
10. Piterna Vincenc, nar. 3.3. 1897, padl na Ital. boj. 3.6. 1917.
11. Metelka Petr, nar. 28.6. 1870, zemřel ve Vídni 2.17. 1917.
12. Hrouzek Josef, nar. 31.1. 1881, zemřel v Tyrolích 7.7. 1917.
13. Gracl Method, nar. 6.8. 1885, padl na Ital. boj. 19.8. 1917.
14. Kozel Jan, nar. 14.7. 1876, padl na Ital. boj. 30.7. 1917.
15. Palán Josef, nar. 6.l. 1893, padl na Ital. bojišti 24.10. 1918.
16. Fokan František, nar. 8.10. 1876, zemřel na Ital. Bojišti 16.11. 1918.
17. Rubal Theodor, nar. 28.1. 1891, zemř. v Blučině 4.12. 1919.
18. Vinkler Otto, nar. 3.8. 1897, zemřel v Italii r. 1919.
19. Darolík Jan, nar. 15.l1. 1879, zemřel v Rusku 20.6. 1918.
20. Ivan František, nar. 11.9. 1891, padl na Ital. boj. 18.6. 1918.
21. Dlabka Tomáš, nar. 29.12. 1875, nezv. z Ital. bojiště od roku 1915.
22. Teiner Martin, nar. 20.l. 1880, nezv. z Rus. boj od r. 1915.
23. Jordán Ant., nar. 24.l1. 1893, nezv. ze Srb. boj. od r. 1914.
24. Zatočil Ladislav, nar. 16.5. 1890, nezv. z Karpat od r. 1915.
25. Broža František, nar. 7.6. 1889, nezv. ze Srb. boj. od r. 1916.
26. Severa Ludv., nar. 20.8. 1897, nezv. z Rus. boj. od 6.6. 1916.
27. Přibranský Martin, n. 11.l1. 1879, zemř. v Lubně 18.3. 1915.
28. Kratochvil František, nar. 21./l1. 1890, nezv. z Rus. bojiště od r. 1917.
29. Hajzler Vavřín, nar. 18.7. 1898, padl na It. boj. 11.12. 1917.
30. Návedla, Arnošt, nar. 30.4. 1880, padl na It. boj. 8.10. 1917.
31. Klein Jaroslav, nar. 1.2. 1891, padl na Ital. boj. 14.12. 1917.
32. Piterna Kar., nar. 3.l1. 1885, zemř. ve Šternberku 3.l1. 1917.
33. Strouhal Alfons, nar. 17.6. 1878, padl na Rus, boj. 2.5. 1918.
34. Dlabka Jan, nar. 18.12. 1896, padl na Ital. boj. 9.l0. 1917.
35. Böhm Jan, nar. 27.l. 1894, padl na Ital. boj. 23.10. 1917.
36. Dubina Frant., nar. 11.12. 1887, zemř. v Szegedu 10.l. 1918.
37. Dvořák Frant., nar. 30.10. 1895, padl na Ital. boj. 30.l. 1918.
38. Fiala Frant., nar. 7.2. 1899, padl na Ital. boj. 9.4. 19l8.
39. Mičulka Josef, nar. 8.3. 1879, padl na Ital. boj. 16.6. 1918.
40. Zatočil Jan, nar. 21.3. 1885, padl na Ital. boj. 21.6. 1918.
41. Melo Alois, nar. 19.6. 1893, padl na Ital. boj. 16.7. 1918.
42. Tyc Vadimír, nar. 24.l0. 1900, zemř. na Ital. boj. 18.9. 1918.
43. Drtílek Václav, nar. 16.8. 1882, padl u Zámošče 26.8. 1914.
44. Haňka Jan, nar. 10.6. 1883, padl u Zámošče 30.8. 1914.
45. Klimeš Václav, nar. 8.18. 1881, padl v Haliči 1.6. 1915.
46. Sklenář Frant, nar. 17.8. 1879, zemřel v Uhrách 28.9. 1914.
47. Hanuš Josef, nar. 29.10. 1891, padl na Rus. voj. 24.3. 1915.
48. Šťastný Frant., nar. 31.l. 1887, padl u Zámošče 30.8. 1914.
49. Slouk Jan, nar. 24.6. 1881, zemřel v Rus. Polsku 15.6. 1915.
50. Svoboda Rud., nar. 15.4. 1818, padl na Rus. boj. 20.6. 1915.
51. Strava Frant., nar. 1.12. 1893, padl v Rus. Polsku 1.7. 1915.
52. Floder Josef, nar. 18.3. 1896, padl u Bělehradu 7.10. 1915.
53. Šupka Karel, nar. 26.9. 1876, zemřel v Brně 3.3. 1916.
54. Kaplan Filip, nar. 30.4. 1876, zemřel v Řešově 5.11. 1915.
55. Srnec Bohumil, nar. 23.8. 1886, zemřel v Haliči 13.l. 1916.
56. Rašner Karel, nar. 11.3. 1897, padl na Ital. boj. 18.3. 1916.

R. 1922 bylo sucho celý rok, obilí slabé, též i satby. Na měřici se urodilo 4-5 mandelů. Vína bylo dosti a výtečné jakosti.

V srpnu 1922 konal se slet "Orlů" v Brně. Bylo na něm hojně hostí z ciziny. Byl to .prvý velký projev Orlů v čs. republice po převratě, kde po prvé ukázali svoji zdatnost, vyspělost a kdy po prvé se ukázali v tak mohutné sile.

Den 28. října byl státním svátkem. Ve škole byla slavnost pro děti, v kostele byly slavné bohoslužby, oba zdejší tělocvičné spolky sehrály divadelní představení a v Sokole mimo to byla přednáška. V obci vykonala se sbírka ve prospěch "Dětského dne", jež vynesla 799 Kč.

Obchod obilím a životními potřebami byl v tomto roce uvolněn, Soupis oseté plochy byl sice prováděn, avšak jen pro statistiku.

1923

V r. 1923 je jaro příznivé, vlhké a teplé, rovněž léto velmi pohodlné pro rolníka a jeho úrodu. Podzim příznivý, úroda krásná, ačkoliv 1. června o 3/4 13. hodinu přihnala se od jihozápadu bouře s krupobitím. Kroupy jako lískové ořechy, mnohé jako vlašské ořechy, padaly asi 5 minut bez deště, pak i s deštěm, a než uplynulo 15 minut, byla velmi slibná úroda z polovice ano i ze dvou třetin poškozena. Zejména utrpěly kultury v tratích Les, Končiny, Kout, Příční, Přeslinky, Dlouhý a Kolberky, kdežto trati od osady na jih a východ položené zůstaly od zhoubného živlu ušetřeny. Škoda ve zdejší obci způsobená odhaduje se na 850.000 Kč. - V sousední obci Opatovicích a dále za Lesem v Holasicích byla úroda až z 90% zničená a též velký počet okenních tabulí vytlučen.

Narozeniny pana presidenta byly toho roku oslaveny pouze v tichosti ve škole.

Dne 16. září konaly se ve většině obcí naší republiky volby do obecních zastupitelstev. I v naší obci, kde bylo zapsáno 995 voličů, bylo 5 kandidátních listin. Z 898 hlasů bylo 896 platných, 2 neplatné. Z platných hlasů připadlo:
1. Sdružení dělníků, domkařů a malorolníků (komun.) 94. hlasů a 2 mandáty.
2. Straně čs. socialistů 117 hlasů a 3 mandáty.
3. Sdruženým zemědělcům (agr. a domovina) 176 hl. a 5 mand.
4. Čs. straně lidové 321 hlasů a 9 mandátů.
5. Straně občanské 188 hlasů a 5 mandátů.

Při volbě obecní rady dne 24. října byli zvo1eni: Jan Klein (lid.) starostou, Jan Demal (obč. str.) I. náměstkem, Josef Finder (agr.) II. náměstkem. Členy obecní rady: Matěj Floder, Ján Pekárek, Josef Bartl, Leonhard Šrom a František Dlabka.

Páté výročí prohlášení samostatnosti naší bylo na popud obecní rady a Místní osvětové komise oslaveno společnou slavností, jež se konala za nádherného počasí pod širým nebem. Slavnosti této účastnily se všecky místní spolky a snad veškeré zdejší občanstvo. Slavnostním řečníkem byl ředitel školy, učitelka Totůšková přednesla procítěně Dewetterovu báseň "Vlast osvobozená" a pěvecký sbor žapěl Tovačovského sbor "Vlasti"! Společným zapěním naší národní hymny "Kde domov můj?" byla tato krásná slavnost ukončena. Téhož dne vykonala se v obci sbírka ve prospěch "Dětského dne", jež vynesla velmi slušný obnos 1195 Kč 10 h.

Ceny plodin byly uspokojující. 1 q řepy byl za 23 Kč mimo dovoz a skladné v cukrovaře. Toho roku mnoho bylo kontrahováno pro vyškovský cukrovar, který platil 26 Kč. Vína bylo hojnost a dosti dobré.

1924

R. 1924 byl úrodnější a pro rolníka příznivější než předešlý. Lidé si pomohli z dluhů i k penězům.

Ještě byly všecky časopisy plny úvah o životě a působení Leninově, který zemřel 21. ledna 1924 a již přinášejí telegramy opravdu smutnou zvěst z New Yorku, že bývalý president Spojených států severoamerických, William Wodrow Wilson zemřel dne 2. února 1924 o 11 hod 15 min. dle amerického času, dosáhnuv věku 68 let. Byl z největších presidentů Spoj. států severoamerických, k jehož jménu víže se také zasáhnutí severoamerického soustátí do světové války a jeho vojenská rozhodnutí ve prospěch Dohody, zasažení za účelem lidskosti a civilisace proti barbarskému útoku Německa, formulování 14 postulátů, jimiž se upravila nová tvářnost Evropy, rozbití přežilé rak -uherské monarchie, utvoření nezávislé republiky československé, přirozené oslabení Německa a utvoření Svazu národů. Památka a jméno tohoto velikého muže nebude nikdy v našem osvobozeném národě zapomenuto. V našem městečku téměř v každém domě najdeme jeho obraz.

Jako jiná léta, tak i tohoto roku bylo vzpomenuto opět výročí narozenin páně presidentových.

Náš pan president přijel 17. července 1924 o 4. hod. odpol. do židlochovského zámku a vykonal několik triumfálních cest po jižní Moravě. Lidé obou národů, usedlí v dědinách a ve městech po březích Dyje až po Hodonín v denním životě stále na sebe odkázaní, shromažďovali se, chudí, jako bohatí, dělníci, rolníci, živnostníci, učitelé s dětmi, kněží a úředníci, aby vzdali nadšený hold presidentu republiky československé. Vzpomeneme-li, že Znojmo bylo před naší samostatností předměstím Vídně, tu snadno si uvědomíme, že znojemský projev úcty hlavě státu je projevem pro tento stát, je spontáním politickým projevem prvého řádu. V tomto projevu spočívá tajemství Masarykova úspěchu na jižní Moravě.

Návštěva presidenta Masaryka na Židlovchovsku byla největší událostí pro nás v XX. století. Bylo to za pochmurného dne 17. června, v době nejpilnější senoseče, kdy nespočetné davy obyvatelstva sešly se do Hrušovan a Židlochovic, aby projevily svou úctu a lásku svému presidentu. I naše obec zúčastnila se ve velmi hojném počtu tohoto důstojného uvítání.

Ženy v národních krojích s obecním zastupitelstvem města Židlochovic a jinými členy všech spolků a četnými osobami zaujaly místo před zámkem v zahradě. Sokolstvo, Orli a Hasiči tvořili špalír před zámkem podél silnice. Od Hrušovan do Židlochovic pak stály nepřehledné zástupy lidu, řady školních dítek s praporky, hasičů a jiných korporací, neboť pan president z Brna jel vlakem do Hrušovan, z Hrušovan pak do Židlochovice autem.

Při zájezdu do Slavkova a Hodonína zastavil se pan president dne 18. června o půl deváté hodině v Blučině, která tak slavnostně dosud nikdy nebyla oděna. Nebylo domu podél silnice, který by nebyl hojně ozdoben zelení a kvítím, z většiny domů vlály prapory. Obec postavila dvě slavobrány Jedna stála u staré školy s nápisem k Židlochovicům:

"OSVOBODITELI, VÍTEJ NÁM!"

Uprostřed tohoto nápisu bylo umístěno poprsí Masarykovo, za nímž v oblouku bylo jeho heslo:

"PRAVDA VÍTĚZÍ !"

Na straně vnější byl nápis:

"BUĎ ŽEHNÁN KAŽDÝ KROK TVŮJ!"

Druhá brána stála na rohu Masarykovy ulice a Sokolské a byl na ní nápis z náměstí:

"ZDRÁV BUĎ, NÁŠ TATÍČKU!"

Se strany druhé:

"NA MNOHÁ LÉTA, NÁŠ PRESIDENTE!"

Na obou koncích od Židlochovic a Měnína stálo pak po dvou stožárech, na nichž vlály prapory ve státních barvách.

Pomník padlých vojínů měl nápis na červeném plátně:

"I MRTVÍ TĚ ZDRAVÍ!"

I dvě pěkné skupiny byly sestaveny. První skupinu vytvořilo hasičstvo se stříkačkou, ta stála na začátku Školní ulice a znázorňovala hájení statku při požáru. Naproti této přes silnici u domu pana Kelbla byla skupina zemědělská, která znázorňovala stav rolnický a skládala se z oráče s pluhem, rozsévače, sekáčů s kosami, odběraček a mlatců. Skupina tato byla sestavena na podnět rolníka Vavřina Haňky.

K tomuto vzácnému uvítání bylo určeno 8 pořadatelů: dva za obec, dva za hasiče, dva za Orla a dva za Sokola.

Již před sedmou hodinou počalo se scházet obyvatelstvo a rozestoupilo se hlavně od škol po náměstí. U škol samých stály školní dítky s učiteli. Na silnici těsně u pomníku byl při praven stolek s památníkem školním a sokolským, aby se tam pan president zapsal. Spolky "Sokol", "Orel", hasiči a legionáři čekaly na kraji obce s hudbou. Když pak o půl 9. hod. konečně pan president přijel, obstoupily tyto korporace auto pana presidenta v tomto pořadí: hudba, sbor dobrovolných hasičů, legionáři, Sokol a 8 žen Sokola v národních krojích před autem, Orel pak za ním a doprovázely pana presidenta přes obec; když pan president viděl u pomníku připravený stolek, dal zastaviti, vystoupil z auta a žákyně Jarmila Berková přivítala jej kyticí růží. Nyní mu veškeré obyvatelstvo vzdalo hold provoláním navy a "Nazdar!" Na požádání ředitele Císaře zapsal se pan president do školní kroniky. Člen Sokola Josef Drabálek uvítal pana presidenta jménem jednoty slovy: "Pane presidente, já Vás vítám jménem naší jednoty a prosím Vás, abyste se nám zapsal do památníku!" A tu byl sokolský památník poctěn tak vzácným podpisem, který bude tuto knihu zdobiti na věčné časy.

Pak pozdravil vana presidenta starosta obce Jan K1ein a představil mu obecní zastupitelstvo. Pan president se mírně uklonil, na všechny strany se kolem otcovsky usmíval a tak vstoupil do auta a za hlasitého pozdravování obyvatelstva hnulo se auto na další cestu. Opět spolky auto obestoupily a masy obecenstva doprovázely jej až za městečko.

Když viděl van president připravený stolek, zastavil se a podepsal. Když opět vsedl do auta, přeje mu Josef Drabálek:

"Šťastnou cestu, pane presidente!" Pan president odpovídá směje se: "Ale ne mokrý déšť!" (Tu a tam šplíchlo a obloha byla vůbec připravena na spuštění každé chvíle.)

Když pak přijel k radnici, uvědomil si, že zapomněl skřipec na stolku u památníků a poručil zastaviti. Ukazuje na čelo a na nohy, pravil: "Kdo nemá v hlavě, musí mít v patě!"

Druhého dne večer jel pan president Masaryk opět Blučinou a tu zase ho čekaly zástupy na náměstí a František Kratochvil mu z oken radnice troubil jeho oblíbenou píseň: "Teče voda, teče - - -". Tu zmírnil p. president jízdu tak, že pan starosta Klein mohl panu presidentovi ještě na rozloučenou stisknouti ruku a zajisté, kdyby byl někdo zavolal, aby se zastavil ještě na pobesedování, nebyl by van president odmítl. Tak bylo vše upřímné a pěkné. Jmenovaného trubače zdá se, že přece uviděl, neboť bylo z auta vrženo do okna radnice světla.

Neradi si občané uvědomovali, že je to již v tomto roce naposled, kdy můžeme našeho milého presidenta Masaryka pozdraviti.

Dne 23. června navštívila Dra Alice Masaryková neočekávaně rodinu těžce nemocného invalidy Ladislava Brabce. Přišla. se svou sekretářkou pěšky ze Židlochovic před samým polednem a přinesla ubohé rodině četné dárky a slíbila jí další svou pomoc.

Dne 20. listopadu 1924 ustavila se nová místní školní rada takto: Leonhard Šrom předsedou, Josef Floder místopředsedou, Edvard Berka, Božena Totůšková, Ludmila Čermáková za učitele, Jan Demal, rolník, Jan Klein, rolník, Tomáš Dubina, domkař, Jan Pekárek, domkař, členy.

Za této nové místní školní rady byly opraveny důkladně obě školní budovy, zvláště stará, Františkem Zatočilem ze Židlochovic.

1925

R. 1925 jaro bylo pohodlné a vlhké. Rok byl rolníkům příznivý.

Dne 26. února 1925 zesnul učitel ve výslužbě Rudolf Nebovidský, jenž blahodárně působil na zdejší škole více než 20 let. Byl zakladatelem Sokola v Blučině, býval činovníkem učitelské organisace a za války reklamoval mnoho odvedených. I v ovocnářství horlivě pracoval. Pohřbu se zúčastnilo mnoho učitelstva v čele s okresním školním inspektorem a školní děti v průvodu učitelstva, jakož i zdejší pokrokové spolky a mnoho občanů.

Dne 15. dubna odebral se na věčnost zdejší farář, P. Vincenc Ševčík, rodák ze Sloupu na Moravě. Působil zde téměř 40 roků. (Více o něm viz. ve stati Kostel!)

Na jaře roku 1925 podnikly děti zdejší školy horlivě sbírku peněz a odvedeno České zemské péči o mládež na Moravě 696 Kč 10 h a Ústavu pro mrzáčky v Králově Polí 327 Kč.

Dne 22. dubna zavítal Československý Červený kříž v autobuse s kinematografickým přístrojem a radiovou stanicí do Blučiny. Učitelský sbor se všemi dětmi zúčastnil se zdravovědné přednášky. Rovněž zdravovědná přednáška pro občanstvo měla agitací učitelského sboru (zatímní správce školy E. Berka) velmi četnou návštěvu.

Dne 1. září 1925 nastoupil ve zdejší obcí nový správce školy - Josef Hanák - bývalý řídící učitel v Nikolčicích, avšak roku 1929 podává obec jednomyslnou žádost o jeho abdikaci.

Na Dětský den 1925 bylo vybráno 385 Kč 50 h a pro okresní péči o mládež sebrali žáci různé naturálie.

Oslava národního svátku 28. října byla provedena v Sokolovně divadelní hrou.

Byl postaven nový most přes Švarcavu na silnici k Vojkovicům.

1926

V r. 1926 bylo vlhké a teplé jaro. 13. června nastaly deště v celé Evropě; všechny toky se rozvodnily: Švarcava vystoupila z břehů. Za ní vše bylo zatopeno, jen klásky obilí z vody vyčnívaly. Žito, pšenice jakž takž obstály, rovněž i oves. Brambory byly zničeny úplně, rovněž cukrovka, obzvláště na místech, kde stála voda delší dobu. Na "Přední stranu" nahrnula se voda protrženou hrází u Vojkovic. Aby se voda nerozlila, tornu se čelilo hnojem a dřívím na nové silnici k Vojkovicům. Škody byly velké, řepy na dolinách malé, jen jako mrkev. Rovněž jetele byly zatopeny. Tyto beztoho byly špatné, poněvadž z jara byly zničeny mšicí, lidově "rudou" zvanou; dostaly rezavou barvu a uschly. Velké deště potom mšici zničily.

Žně byly s počátku deštivé, později bylo velmi krásně, ale rolníci měli již shniliny plné stodoly. Kdo se s vožením opozdil, ten byl na tom dobře; neboť bylo suché počasí téměř po celý podzim. I zima byla mírná a suchá.

V roce 1926 byla opravována věž a kostel. Při té příležitosti byly v báni na věži nalezeny památníky z různých dob. Tyto byly doplněny a zase uloženy do báně na věži. Sokol doplnil ty spisy pojednáním o peněžních poměrech a občanském životě v této době. Přiloženo č. 22. "Světozoru", č. 27 "Sokolského věstníku", časopis "Tyrš" - věstník to sokolské župy Jana Máchala mimo jiné památky.

Osmý slet sokolský se počal 6. červnem a hlavní dny sletové byly 4.-6. července. Na jeden povel cvičilo 14.500 cvičenců a každý cvičenec měl plochu 1 m2. Tribuny a ochoz pojaly 120.000 diváků, celé sletiště bylo pak naplněno 150.000 osob. po všechny tři dni. Průvod Prahou, ve kterém bylo 50.000 osob, byl na Husův den 6. července za přítomnosti předsedy vlády, města Prahy a hostů snad všech národů, vzdalo sokolstvo hold M. J. Husovi u pomníku na Staroměstském náměstí. Z jednoty blučinské se sletu zúčastnilo 14 mužů a 8 žen.

1927

V roce 1927 byla mírná zima. Jaro teplé a suché, ke konci vlhké. V květnu na Pankráce dostavily se silné mrazy, jimiž na všech plodinách bylo způsobeno mnoho škod. Pomrzlo stromoví v květu, kukuřice, vinohrady i jetele. Žita na dolinách zmrzla místy úplně. Pozdější teplo a deště působily dosti příznivě na zotavení plodin. Prvé jetele byly krásně usušeny. Okopávání sadeb dařilo se lehce. Žně skončily se příznivě. Podzim byl pro veškeru sklizeň příznivý. Na setí však bylo sucho a katastrofálně se rozmnožily myši. Co nezničily myši, zničila zvěř, která správou stát. statku je odstřelována v nepatrném množství a pozdě. Zvěře, zvláště bažantů, je taková spousta, že ji nebylo tolik ani v době panství arcivévody Bedřicha. Mužové a politikové, kteří nás proti škodám císařskou zvěří způsobeným hájívali, dnes úplně umlkli. Na dřívější doby se dobře pamatují mnozí, jako poslanec M. a jiní - ale jsou hluší.

Při kruté zimě až 22° C, která byla v prosinci, docházela zvěř až k obydlím lidským, poněvadž o zásyp nebylo postaráno.

Dne 27. listopadu 1927 konaly se volby do obecního zastupitelstva v Blučině. Bylo postaveno osm kandidátních listin a to:

1. Floder Josef, rolník č. 106. 2. Gold Jan, rolník č 45. 3. Novotný František, rolník č. 110. 4. Strava Frant., rolník č. 54. 5. Floder Frant., rolník č. 61. 6. Šťastný Metoděj, rolník č. 22. 7. Strava Alfons, rolník č. 111. 8. Hanuš Jan, rolník č. 116.

1. Šrom Leonhard č. 185. 2. Harašta Josef č. 223. 3. Drabálek Frant. č. 263. 4. Sevránek Tomáš č. 330. 5. Hřebíček Jindřich č. 53. 6. Zalaba Jan č. 153. 7. Zehnal Hynek č. 314. 8. Maša Josef č. 174. 9. Skopal Antonín č. 194. 10. Tureček Josef č. 344. 11. Teplý Josef č. 180. 12. Šrom Ondřej č. 334.

1. Svoboda František, dělník č. 245. 2. Otava Josef, dělník č. 228. 3. Klement Jakub, dělník č. 258. 4. Vaníček Jan, dělník č. 229. 5. Hamerník Josef, dělník č. 218. 6. Novák Alois, dělník č. 239.

1. Strouha] Bohumil, klempíř č. 320. 2. Horáček František, pekař č. 42 3. Haňka Stanislav, krejčí č. 298. 4. Žák František, obuvník č. 138. 5. Kratochvíl Viktorin, sedlář č. 352. 6. Sevránek František, pokrývač č. 336.

1. Kelbl Josef, rolník č. 21. 2. Floder Tomáš, rolník č. 36. 3. Dohnal Josef, rolník č. 101. 4. Studený Jan, rolník č 30. 5. Dlabka Josef, rolník č. 130. 6. Otava Frant., rolník č. 28. 7. Demal Jan, rolník č. 131. 8. Novotný Rudólf, rolník č. 108. 9. Šupka Jan, rolník č. 107.

1. Dubina Tomáš č. 269. 2. Kment Jan č. 243. 3. Pekárek Jan č. 214. 4. Sklenář Jan č. 142. 5. Svoboda Ladislav č. 294. 6. Tomek Jan č. 268. 7. Melo Václav Č. 81. 8. Kotas František Č. 273. 9. Kopřiva Václav č. 326. 10. Příbranský Josef č. 1. 11. Dlabka Joséf Č. 181. 12. Šiler Jan Č. 162.

1. Šiller Rudolf, rolník č. 39. 2. Floder Matěj, domkář č. 163. 3. Bartl Josef, rolník č. 98. 4. Klein Jan, rolník č. 48. 5. Hanuš Metoděj, rolník č. 120. 6. Haňka Metoděj, rolník č. 63. 7. Horáček František, domkař č. 274. 8. Studený František, rolník č. 46. 9. Hanuš Ladislav, rolník č. 4. 10. Jedlička Josef, rolník č. 44. 11. Klimeš Antonín, rolník č 109. 12. Šaffer Jan, rolník č. 38. 13. Tukáč František, rolník č. 105. 14. Kugler Alois, rolník č. 141.

1. Dlabka František č. 65. 2. Brabec Jan č. 287. 3. Studený Theodor č. 295. 4. Šaffer Adolf č. 126.

Zvoleni byli:
1. Za stranu republikánskou Floder Josef č. 106, Gold Jan 45, Novotný František 110.
2. Za stranu nár. soc.: Šrom Leonhard, Harašta Josef, Drabálek Fr., Sevránek Tomáš 330, Hřebíček Jindř.
3. Za jednotnou frontu dělníků a prac. rolníků: Svoboda František 245.
4. Za stranu živnostenskou: Bohumil Strouhal, klempíř 320.
5. Za občanskou stranu: Kelbl Josef 21 a Tomáš Floder 36.
6. Za Domovinu: Dubina Tomáš 269, Kment Jan 248, Pekárek Jan 214.
7. Za stranu lidovou: Šiller Rudolf 39, Floder Matěj 163, Bartl Josef 98, Klein Jan 48, Hanuš Metoděj 120, Haňka Metoděj 63 a Horáček František 274.
8. Za sdružení zernědělců: Dlapka František, rolník čís. 65.

K volbě starosty nemohly se strany dohodnouti, takže k volbě šly bez určité dohody, která při vázaných kandidátních listinách je zvykem i nutností. Byly sice podnikány pokusy o dohodu, avšak bezvýsledně. Mezi kandidáty starostenství byli jmenováni Leonhard Šrom, Josef Floder, Jan Gold a Rudolf Šiller, takže výsledek volby starosty byl překvapením. Starostou po prvé byl zvolen domkař Jan Kment z Domoviny, I. náměstkem Jan Klein, II. náměstkem František Dlabka č. 65; do obecní rady zvoleni: Leonhard Šrom, Tomáš Dubina, Josef Bart a Matěj Floder.

1928

V roce 1928 byla tužší zima s častou oblevou a mrazy, které poškodily obilí. Zdálo se, že úroda nebude žádná. Jaro bylo studené, v květnu mrazy, ale častěji poprchávalo. Oziminy i jařiny se vydařily nad očekávání pěkně. Žně pohodlné a podzim příznivý a teplý.

V únoru slavili manželé Šaffrovi č. 126 diamantovou svatbu.

V tomto roce bylo u nás několik neštěstí. Zahynuli tragickou smrtí tři mladí mužové v plné síle a mající život teprve před sebou. V lednu zahynul Alois Schaffer, výborný kovář, na jaře Jan Maršálek a Jan Pekárek, kteří byli nešťastnou náhodou přejeti vlakem.

V červnu vyhořela stodola Františka Flodera s hospodářskými stroji. Škoda byla kryta nepatrně pojištěním.

V zimě pracovalo několik set lidí cizích i domácích na melioraci Rybníků a přilehlých pozemků. Bylo docíleno pěkného spádu a celá práce byla řešena velmi šťastně a účelně. V příštích letech bude pokračováno a po melioraci se přikročí ke scelování pozemků. Souhlas je již knihovně zabezpečen.

V červnu 1928 přijel do Židlochovic na letní sídlo pan president Masaryk. Ačkoliv vítání nebylo oficielní, přece se k němu dostavily velké zástupy lidu a školních dětí.

"Pan president k nám přijede!" Těšily se děti. "Abychom jej něčím překvapily?" Přemítaly. "Přineseme mu srdce a květiny. Srdéčko tak červené, jako je naše radost, že ho zase vidíme, tak pestře malované a veliké jako je naše láska k němu, a nejkrásnější květiny z Blučiny."

Tak vznikal dárek blučinských dětí pro pana presidenta:
Červené, malované srdéčko, uvnitř s bílými listy, které jednotlivé třídy vyplnily. První třída se brzy rozhodla. Vyplnila svůj list takto:

Když už všechny návrhy byly probrány, kdosi nadhodil:

Chcele besme, abeste bele hodně zdravé a abeste tade bele jako duma.
Sláva panu presidentovi!"

Práce provedly školní dítky samostatně, ale největší zásluhu o dílo má pilná učitelka Božena Totůšková, která i obsah publikovala v Lidových Novinách.

Pan president měl z dárku radost.

V létě bylo v obci několik slavností: Dožínky Republikánského dorostu, veřejné cvičení Sokola i Orla, jež měly hojnou účast a zisk mravní i hmotný.

V prosinci byly provedeny volby do zemského a okresního zastupitelstva. Boj stran byl velmi čilý. V Blučině řečnil pouze řečník strany republikánské. Ostatní strany se omezily na doručování letáků, provolání a lepení plakátů.

Z Blučiny kandidoval do zem. zastupitelstva Jan Klein za stranu lidovou, do okres. zastupitelstva Adolf Šaffer za stranu republikánskou a Tomáš Flodr za národní demokracii. Zvolen byl do okr. zastupitelstva Adolf Šaffer a jmenován Jan Klein, bývalý předseda silničního výboru.

Všech voličů v obci bylo 888. Odvolilo 861, neplatných hlasů uznáno 12 a omluvených voličů nevolilo 27.

Do okresního zastupitelstva kandidovalo 12 stran a obdržely:

1. Soc. dem. 29 hlasů. 2. Živnostnici 54. 3. B. Landw. 0. 4. Volksv. 0. 5. Něm. soc. 2. 6. Katol. zemědělci 16. 7. Něm. křest. soc. 2. 8. Národní demokr. 19. 9. Čeští soc. 127. 10. Komunisté 31. 11. Republik. a dom. 250. 12. Lidová 309.

Do zemského zastupitelstva kandidovalo 17 stran a obdržely:

1. Něm. křest. soc. 8 hlasů. 2. Domk. (Antoš) 22. 3. Nár. dem. 6. 4. Něm. živnost. 0. 5. Soc. dem. 26. 6. Něm. zeměd. 1. 7. Něm. živ. a děl. 0. 8. Něm. soc. dem. 2. 9. Republik. a dom. 267. 10. Polská lid. a živ. 3. 11. Polská 0. 12. Komunist. 33. 13. Lidová 295. 14. Živnost. 57. 15. Čsl. soc. 127. 16. Něm. nac. 1. 17. Volksv. 2 hlasy.

1929

Babička Böhmová, nar. r. 1839, nejstarší osoba blučinská a poslední pamětník roboty

Ke konci r. 1928 napadlo sněhu a utvořily se závěje. Později sněhu přibývalo, až dostoupil místy 60 cm. Leden 1929 ještě ušel. Sanice byla nádherná a každé sáně byly vytaženy, opraveny a vesele se jezdilo.

V únoře se očekávalo, že počne táti. Avšak celý únor nepřišla obleva. Kritické dny se dostavily 9., 10. a 11. února - v ostatky, kdy zima u nás dosáhla až 42° C.

Letošní únor má plné právo na název slavného měsíce. Je nejchladnějším únorem, jaký kdy byl v našich zemích od té doby, co se konají meteorologická pozorování a máme silné podezření, že předčí i únory, které u nás byly před rokem 1775. Průměrná teplota, vlastně zima, byla v letošním únoru podle měřeni na Klementinu v Praze -10,60 °C. Únor 1929 nejen že předčí všechny únory předcházející, ale nechává za sebou také všechny ledny a byl předstižen jenom prosincem r. 1788, který měl v průměru teplotu minus 11 °C. Není ovšem vyloučeno, že se tehdy tak přesně neměřilo a že tedy nynější únor má přece jen prvenství, které nám ovšem příští generace nebudou závidět.

Poněvadž dnem 1. března počíná meteorologické jaro, podává státní meteorologický ústav už teď přehled o uplynulé zimě, kterou počítá od 1. prosince do 28. února. Průměrná teplota v prosinci byla v Praze 0 °C, leden -5,6 °C, únor -10,6 °Cels., průměr zimy tedy -5.40 C. Od r. 1774, tedy za 154 leta, byly zjištěny jen čtyři případy stejné anebo větší zimy a to r. 1784, kdy průměr zimy byl - 5,5 °C; 1830, kdy byl -6,5 °C; 1838, kdy byl -5,9 °C a 1841, kdy byl -5,5 °C. Zima 1928-29 měla poměrně mírný prosinec, zato únor je skutečně vyjímečným zjevem a jistě o něm bude ještě napsána obsahlá literatura.

Letošní únorové teploty odpovídají přibližně teplotám v lednu v Moskvě, v Harapandě nebo v horách ve výši asi 2400 m. Historický únor je tedy za námi a doufejme, že nebude následovat neméně historický březen.

Silnice byly zaváty, jezdilo se po nich jako v úvoze. Stále se musel sníh odhazovati, čímž se okraje zvyšovaly. Mnohé obce byly kolik dní odříznuty od světa. Na školách se neučilo od 18. února do 1. března.

V březnu nastává obleva, v noci se dostavují mrazy, takže sníh s pole zmizel, aniž voda nebezpečně stoupla v Cezavě neb Švarcavě.

* * *

V poslední době zamýšlejí občané zříditi v Blučině mlékárnu.

Cesta v Sokolské ulici vydláždí se letos nákladem asi 70.000 Kč kamennými kostkami.