Bodrost, zámožnost a jiné zajímavé okolnosti z života . našich předků poznáme z několika dochovalých originálů posledních vůlí:

"Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice svaté, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já Jan Procházka, soused městyse Blučiny, leže v bázni boží, . trestán jsa od Pána Bona všemohoucího neduživostí na těle svém, však zdravého užívaje rozumu a paměť dobrou maje, nechtě by po smrti mé o stateček můj, jejž mě milý Pán Bůh popřál, nějaké nevůle a různice se staly, neb jen vzniknouti měly, takto nařizuji.

Předně Pánu Bohu, všemohoucímu stvořiteli a vykupiteli mému, svou ubohou duši v jeho božskou ochranu odevzdávám a tělo mé, aby podle křesťanského způsobu pochováno bylo poroučím.

S pozůstalostí mou takto nařizuji:
Manželce své jednu čtvrt vinohradů v Starých horách, jeden achtel vinohradu v Cejslíkách, i také dům až do vyrosteni anebo proženění mého syna Václava, při kterémžto domě ona svou světničku až do své smrti míti má, poroučím.
Po vejrostení a oženění mého syna Václava tentýž dům jemu synovi Václavovi náležeti bude, to nařizuji.
Mému synu Václavovi 3 koně, s kterými mým druhým dítkám pracovati má, legiruji.
Též poroučím synu Václavovi krávu, achtel vinohradu v Cejslikách, achtel v Zauleitnách, vůz, pluh a bránu.
Mému synovi Martinovi odkazuji achtel vinohradu v Sommerlejtnách a čtvrt na Kopci v Podstumberkách.
Mé dceři Rozině achtel vinohradu v Cejslikách a krávu legiruji.
Co na zrně obilí zůstane, mají se všichni rovným dílem poděliti.
Na tu statui, která v městečku na rynku se staví 3 zl. testiruji.
Nyní svou poslední vůli zavírám a pro lepší držení požádal jsem níže psané svědky a spolu sousedy zdejší, kteřížto mne v mé žádosti neoslyšeli, nýbrž takovou svou vůli podle svých vlastností stvrdili.

Actum v městečku Blučině dne 28. dubna Anno 1721."

* * *

"Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha Svatého Amen.
Já Dobiáš Zapoměl, soused městečka Blučiny, předevšemi tímto oznamují, kterak jsem sám při sobě častěji rozjímal, že člověk v tomto životě žádnou stálost očekávati nemá, nýbrž od nejvyššího Stvořitele všeho na tento svět jako nějaký poutník zplozen jest, takže nic jistějšího než toliko smrt, však ale žádnou jistou hodinu k vykročení z tohoto plačtivého údolí před očima nemá, pročež v bedlivém toho všeho rozvážení, aby ta nejistá hodina smrti mně v méj po čas trvající těla křehkosti a nemoci, z kteroužto mně veliká moc božská nyní otcovsky navštíviti ráčila, mně beze vší pořadnosti nezachvátila, aby po mém časném vykročení mezi mou manželkou a dítkami stran mé malé pozůstalosti žádný rozbroj aneb hádání se nevyskytlo, skrze které se přihází, že málo na duši umrlého se pamatuje, ba ani pokoje v zemi nemívá. Tomu všemu chtěje předejíti, učinil jsem dobrovolně, ačkoliv jsa mdlého těla, však při dobré paměti a zdravém rozumu, následující pořádnost, aneb touto mou poslední vůli, k čemuž také schválně jsem tyto zde doleji jmenované testamentární svědky k sobě povolati dal, aby si ve všem věrné exequirovali a naplnili, jsem je dožádal:

Předně a především, kdy neb v kterou hodinu můj život dle vůle Nevyššího stvořitele svého, s duší se děliti bude, poroučím za mou ubohou duši, u nepochopitelné a nevýmluvné milosti boží, zevnitřní hříšníkovou prosbou, by nesmírná dobrota Božská všechny moje celého života páchané hříchy, skrze svého jednorozenébo syna drahé zásluhy a hořkou smrt, skrze přímluvu Neposkvrněný Matky Boží Panny Marie, všech božích sluhů a méj obzvláště patronky sv. Panny a mučednice Barbory, mně milostivě odpustiti a mou ubohou duši k počtu vyvolených připojiti ráčila.

Tělo pak žádám dle křesťanského katol. obřadu zde na krchov u chrámu Páně našeho pochovat dáti, kdež to při tom žádám, by má manželka a dítky moje dle jejich možností na mou ubohou duši pamatovali, za kterouž to mou duši za jejížto obložení na mše sv. 20 zl. dáti poroučím a aparte nařizuji, aby ten vraný valach prodán byl a peníze dány na pohřeb. Přes to všechno poroučím jednu bečku vína k vybílení chrámu Páně zdejšího, aby se prodala a peníze na ty outraty daly.

Mezi těmi 20 zl. na mše sv. mají se za otce Jiříka a matku Kateřinu Šišmovou 2 a za starou Muricku 2 spolu mše sv. sloužiti.
V Blučině 25. července 1733."

* * *

Testament neb poslední vůle Josefa Bognara, sauseda městečka Blučiny:

"Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílné Trojice, Boha Otce, Boha Syna, a Boha Ducha Svatého Amen.
Já, Josef Bognar, saused a obyvatel městyse Blučiny, známo činím tímto vobec přede všemi, a to obzvláště kde by toho potřeba bylo, kterak jsem sobě nestálost tohoto pomíjejícího světa častěji rozjímal, a obzvláště teď v méj nemocí, s kterau mně Dobrota Božská navštíviti ráčila, protože nic jistějšího není než smrt, ale žádná jistá hodina k vykročení z tohoto plačtivého údolí před očima není a často se stává kolikrát, že v mladosti věku svého člověk hříchu povolen bývá: abych tornu časněji předešel, umínil jsem sobě v přítomnosti zde dole podepsaných, k tomu schválně dožádaných svědků, tento můj, poslední testament dokonalý učiniti a to:

Předně: kdy a kteró hodino má doše s tělem se dělit bude, poručím ji do nepochopitelnej milosti Boží a tělo žádám, by podle řádu křesťanského a katolického při chrámu Páně zdejším pohřbeno bylo, kdežto pro občerstvení a ulevení duše mej porúčím na mše svatý 6 renskejch za ovce, kterýchžto 7 kosků ovec se na to prodati má.

Za první: Mému synovi Martinovi poroučím 1 achte1 dělanýho vinohradu v hoře Dolních Ofaperkách vedle Josefa Novotného ležící. Item 1 čtvrt ro1í v hoře Vyšavách vedle Tomáše Šklubala ležící; dále mu poroučím 1 bečku, 1 pětítku, 1 dvojku a 1 tvrdou kaď osmivěderní.

Za druhé: Mladšímu synovi Matoušovi poroučím 1 čtvrt v Dolních Ofaperkách vedle Šebestiána Schoffra. Item 1 bečku 10 věder, 1 pětítku, 1 trojku, 1 kadečku 7mi věderní měkkou, 1 odstavený tele na ten způsob, aby Matouš zase Kateřině z toho telete tele odstavil.

Za třetí: Dceři mej Kateřině poroučím dům na ten způsob, aby to ma1é, kteréž ještě matka pod srdcem nosí, aby ono ten dům mělo s Kateřinou dohromady. Těmto dvěma naporoučím 1 achtel dělanýho vinohradu v hoře Mi-liberkách vedle Andresa Sklenáře. Dále 1 kousek na Kříbech, pod 4 rníry, vedle Václava Haňky ležící. Téže Kateřině poroučím 1 bečku l5ti věderní, 1 měkkou kadečku 7mi věderní.

Za čtvrté: Manželce méj poroučím 1 achtel v Horkách ležící vedle Andresa Kleina. Item 1 čtvrt v hoře Malých Štumberkách vedle Jakuba Haňky ležící, víc 1 bečku l0ti věderní a 1 čtverku. To hříbě, kdo by ho chtěl mít, tedy má druhým všem doplatit, to naporoučím.

Když vozil nebožtík Josef Bognar Václavovi Vrkalovi d o Holomúce obilí, tehdy on Vrkal zůstal jemu dlužen 7 renskejch a tak tehdy on nebožtík Josef Bcgnar ty peníze odporučil Bratrstvu sv. Panny Barbory.

Tím tuto mou poslední vůli zavírám a pro lepší toho dávěru jsem též zde dole podepsané svědky požádal, aby se zde mimo mně podepsali, což jím však beze škody přijde.
          Josef Bognar,
          Andres Sklenář, ten čas burmistr, svědek.
          Josef Weis, ten čas rychtář, svědek.

* * *

Jeho manželka Kateřina zemřela v říjnu r. 1776 a zanechala tuto závět:

"Ve jrnéno Nejsvětější a Nerozdílné Trojice Boha Otce, Syna.. a Ducha Svatého Amen.
Já Kača po nebožtíkovi Josefo Boknaro, sósedo z Blučine, jsauc v těžkej nemoci, kterau mně Bůh Všemohaucí navštíviti ráčil, maje ještě dobrau pamiet a zdravý rozum o statečku mém, jenž mi Pán Bůh popříti ráčil, takto v přítomnosti přísežných auřadních osob nařizuji a poroučím:

Předně poroučím mé dceři pod tři míry rolí na Kříbech ležící vedli Matěje Kratochvíla.
Za druhé: Poroučím dceři 1/2 achtela v hoře Ofaberkách, ležící vedli Jiříka Širala.
Za třetí: Poroučím 1/2 achtele dceře v hoře Miliperkách, ležící vedli Jiříka Širala.
Za čtvrté: Poroučím dceřině Hanči 4 peřine a jedno vovco za to, co mě vodila do kostela.
Za páté: Poroučím 12 zl. peněz na pohřeb.
Za šesté: Poroučím 10 zl. peněz na korovičku.
Za sedmé: Poroučím 6 zl. na mše sv. a 30 gr. na invalide.

Takto ve jméno Paně tauto mau poslední vůlí zavírám, by nad ní milostivá vrchnostenská ruka držená byla a zdejší počestní auřadi budau bdíti nad tím, aby ve všem vyplněna byla.

Za ověření toho všeho dožádala jsem přítomné auřadní osoby, aby oni svýma vlastníma rukama se podepsali a obecní pečetí potvrdili, což se stalo v městečku Blučině roko 1776 dne 17. Oktobra.
     Sirotčí hospodáři:
          Matys Kratochvila, sirotčí.
          Jakub Otava, sirotčí.
          Fabijan Sehnal, purmistr.
          Anton Schofr, rychtář."

* * *

Poslední vůle aneb testament Matysa Doležala, sauseda z městečka Blučiny, ze dne 12. února 1759:

"Ve jménu Nejsvětější a Nerozdílnej Trojice, Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha Svatého Amen.
Já Matys Doležal, saused z městečka Blučiny, jsem navštíven rukau Páně a rozjímám sobě častokráte, že všechno smrti podrobeno jest. V bedlivém toho rozjímání učinil jsem sobě náležitý pořádek, aby po méj smrti žádná rozepře nevznikla, za přítomnosti práva a úřadů schválně k tornu povolaných.

Předně poroučím svou duši Stvořiteli svému, aby On ji na milost přijati ráčil. Tělo pak mé hříšné ať jest do země pohřbeno!
Za druhé: Poroučím své manželce můj pololánský dům vedle Matouše Havlíka až do její smrti a po smrti na mé dítě Annu Rýdlovu; ale kdyby moja manželka nechtěla hospodařit, tak ten pololání dům se má prodat za 500 zl. Z těch 500 zl. patřiti budou mé manželce 300 renských a těm dvaum dětem každému jedno sto renských.
Za třetí: Těm dvaum dítkám aneb dcerám, Anně Rydlové a Barboře, v Miliberkácb každej 1/2 achtele vinohradu a toho rolí na Kříbech též každé polovici.
Za čtvrté: Těm dvaum dcerám každé jeden špalek včel.
Za páté: V hoře Šlegarech aneb v Cézavácb poroučím každé dceři 1/2 achtele vinohradu.
Za šesté: Mé manželce poroučím tři kusy hovězího dobytka aneb krávy, avšak ona matka bude povinná těm dvaum dcerám každej jednu krávu do vérostu opatřiti.
Za sedmé: Ten dům pololání, kdyby pak manželka měla zemříti, připadne starší dceři Anně Rydlové a ona Anna Rydlová bude sestře Barboře spláceti jedno sto renských.
Za osmé: Poroučím mé manželce pět kusů ovcí a každé dceři, to jest těm dvaum, dvě ovce.
Za deváté: Poroučím mé manželce dva koně, 25 věder vína, obilí jeden vůz a celé hospodářství, jen toliko z toho hospodářství manželka moje dá 3 zl. na mše svaté.

S tím mou poslední vůli zavírám ve jménu Páně a žádám také, aby vůle má ve všem splněná byla.
Stalo se v domě mém v městečku Blučině 12. února r. 1759 v přítomnosti svědků.
          Martin Tyc, ten čas rychtář.
          Andres Sklenář, konšel.
          Jiřík Ježek, saused."

* * *

"Poslední vůle Josefa Weisse, souseda v městysi Blučině, dne 29. ledna 1785.

Ve ménu nejsvětější trojice Boha otce, syna a svatého ducha.

1.) Poroučím duši svou Bohu všemohoucímu a žádám, aby tělo mé bylo pochováno dle obyčeje křesťanského s celým conduktem a oficium.
2.) Odporučuji svému synu panu Karolu Weissovi hotovost 300 zl.
3.) Odporoučím druhému synovi panu P. Leopoldu Weissovi 100 zl. Dohromady 400 zl. a má se tato suma pokládati jako výbava, protože moje dvě dcery Mariána Bergmanová a Juliana Pramhofferová již svou výbavu obdržely; druhernu synu pak něco méně se poukazuje než panu P. Leopoldu Weissovi, poněvadž při jeho studování a při nastoupení do kláštera něco více se potřebovalo. Panu Karolu Weissovi se dává více, protože on mě po dvě léta se všemi potřebami životními vydržoval.
4.) Marianě Bergmanové odporoučím svobodný půllán a to tak, aby sama a o své vůli jednati mohla.
5.) Julianě Pramhofferové odporoučím role Velký Nivky s tím, že sama s tímto rolem dle své vůle nakládati může.
6.) Role Malá Nivka odporoučím na věčné časy na fundační mše, které pan farář jako syn užívati má, proti tornu za tento grund má fundační mše sloužiti. K fundaci je také 1/2 achtele v Loseagruntě.
7.) Horní Kühberk má se prodati na zapravení pohřebních útrat, co zbude, dá se na mše svaté.
8.) V Kříbech vedle p. děkana Židlochovického odporoučím Julianě Pramhofferové, jestli by jí ale byl moc vzdálen, má tento pozemek připadnouti Eleonoře Bergmanové. Kühberg 68, vedle Sibyle Rausové má zůstati Mariáně Bergmanové, která s ním sama vládnouti má. Františku Gebaurovi v Blučině daruji věci, které si ode mne půjčil.
9.) Má se půllání dům i s movitým majetkem (presem na víno a svobodnými pozemky) prodati; jako dědice ustanovuji svoje čtyři děti, to jest hoře jmenované dva syny a dvě dcery, s podmínkami, že po odčítání 400 zl. a po odčítání dále jmenovaných menších odkazů, zbylá celá tržní cena na čtyři díly se rozdělí. Dva díle dcerám, jako potřebnějším - bez povinností - naproti tomu ty druhé dva díly oněm dvoum synům s touto povinnosti vydané býti mají, že oni za mne a mou ženu a celou přízeň běžné svaté mše sloužiti mají.
10.) Jelikož ale tyto mše svaté se nebudou moci ihned čísti a fundace také ihned zavedená nebude, tak se má z tržní ceny ihned ještě zvláště 50 zl. na mše svaté dáti.
11.) Odporoučím: Ku farnímu kostelu v Blučině 20 zl.
12.) Pro invalidy 2 zl.
13.) Pro školní fond 2 zl.
14.) Pro sirotky 2 zl.
15.) Pro chudé dětí školní 2 zl.
16.) Pro jiné chudé lidi 2 zl.
17.) Pro chudé při pohřbu 2 zl.

To potvrzujeme obecní pečetí a podpisem. Tak se stalo v Blučině 29. ledna 1775.
          Anton Nohr, pudmistr,
          Johan Kugler, soused."

* * *

Vojín Václav Příhoda dožaduje se roku 1752 podílu na dědictví:

"Pochválen buď Ježíš Kristus!
Pozdravujo na stokráte ve spolek všecky Pány úřadní na poctivým městečko Blučinským, předně pana rychtáře s panem starém a budu prosit, aby se za ty věci, jaké mně zůstávají po nebožtíko otco Bartoloměji Příhodovi, (doslechl jsem, že ty věce zůstávají u mého švagra); žádám, aby ty věce složil, nebo já jsem dlužen Josefovi Vodičkovi v jednom místě 19 renských 12 gr. a 10. Septembra anno 1752 mně půjčil 10 zl. 16 groší. Suma toho dělá 30 zlatých a tak Vás žadám, abyste mu ty peníze z věcí mně patřících, když on k Vám přijde, položili.

Tento kvitunk podpisujo mo vlastní ruko:

Vencel Příhoda,

drakon

od Kohariho rekementu,

kumpanie kapitána Pussa.

Dne 10. Septembra 1752.