Blučina byla za německé kolonisace ždárského kláštera osazena jen Němci, kdežto Čechové bydleli v přilehlé obci Bömdorfě a Novošicích.

Po husitských válkách se Blučina počeštila do 16. století, ačkoliv jsou z Blučiny zachovány německé zápisky ze století tohoto.

Městečko mívalo před válkou 30tiletou 141 domů, a to 3 třičtvrtlány po 40 měřících, 56 půllánů, 14 čtvrtlánů a 68 domků. Při nich bylo 1336 a půl měřic polí a 1779 achtlů vinic I. a II. třídy.

Na konci války 30tileté roku 1645 zůstalo v obci 68 obyvatelů. R. 1657 byla Blučina znovu osazena. Starší usedlí byli:

3/4 láníci:
Říha Gramastek, před ním Bartoň Rybka; Matyáš Gebauer, před ním Jíra Matl.

1/2 láníci:
Václav Zapoměl, před ním Jiří Šedivý; Pavel Prajzer; Jíra Zapoměl dříve Havel Straka; Jiří Šišma; Jakub Floder, před ním Jiřík Floder; Jakub Bernhardt, před ním Andreas Schram; Staněk Ježek, dříve Lorenz Lerandrle; Hanuš Czipser; Tobiaš Remet, mlynář, před ním Hanuš Horák; Martin Schiller; Pavel Tyc, před ním Jan Hudec; Josef Přib, před ním J. Schwamer,; Jana Foltyna Bočka dědicové; Šebesta Přibranský; Pavel Obst, dříve Jiřík Mačka; Tomáš Vostinka, dříve Martin Vostinka; Jan Vostinka; Mikuláš Kopřiva, dříve Jan Kopřiva; Václav Tejmal, dříve vdova Pitmannová; Šimon Hladík, dříve Toman Halka; Tobiaš Šebert, před ním Andreas Prükl; Matěj Šišma, dříve Ondra Čuda; Jan Hudec, dříve Prokeš Turek; Matěj Marše, dříve Jan Cihlář; Václav Kvapilek, dříve Jiří Pretrenk; Jan Šitbořský, dříve Jan Mydlář; Jíra Hladký, dříve Jakub Kožich; Ondřej Holobrádek, dříve Jiří Wurenhauser; Pavel Kaufmann, dříve Jíra Řezáč; Tomáš Navrátil, dříve Matěj Svoboda.

1/4 láníci:
Šimon Grünn, dříve Jiří Schubert; Jan Schitz., dříve Matěj Přikryl; Václav Liška; Jan Šklubal, dříve Kašpar Materna; Pavel Zapoměl; Vítek Kinský, dříve Hanuš Schnebacher a Sybila Puchmanka, vdova po Matesovi Puchmanovi.

Domkaři s polem (chalupníci):
Jan Domanický, dříve Václav Hudec a Jan Plotný.

Domkaři bez pole:

Jakub Jedlička, dříve Jiří čížek; Jíra Kopřiva, dříve Ondřej Kovařík; Jan Turek, dříve Ondřej Štěpánek; Anna Tomášková, vdova po Tomáši Hrubém; Jiřík Krejčí; Tomáš Procházka, dříve Jiřík Haňka; Matěj Sekáč, dříve Mert Šmídt; Tomáš Zetřil, dříve Matheus Řezáč; Mikuláš Šerovec, dříve Hanes Sedláček; Jan Měsíček, dříve Jakub Malý, který r. 1656 zběhl; Jiřík Zejnal; Petr Zenthofer, dříve Vít Schmaltz.

Nově osazení na 1/2 lány:
Marek Chmelař převzal pustý 1/2 lán po Štěpánovi Kučerovi 1664, Tomáš Hanuška převzal starou pustatinu 1/2 lán Tobiáše Bláhy 1668; Jan Sigmund převzal spustlý 1/2 lán Eliáše Šumpfa 1664; Blažek Bureš převzal pustý 1/2 lán po Jiřím Votrlovi 1664, Jan Těšanský převzal pustý 1/2 lán po Janu Bernardovi 1671; Hanuš Horák převzal pustý 1/2 lán Pavla Fidlera 1673; Jan Nagel převzal pustý 1/2 lán Volfganga Lanze 1673.

Nově osazeni na 1/4 lány:
Jan Řezáč převzal pustý 1/4 lán Christiana Zlatníka 1670; Veitl Newpaver (Neubauer) osadíl pustý 1/4 lán Jiříka Čecha 1658; Jiřík Svoboda osadil 1/4 lán Jiříka Bücklelsteinera 1669; Pavel Hradil osadil pustý 1/4 lán Jiřího Mureta; Urban Smuner usadil se na pustém 1/4 láně po Janu Stejskalovi.

Domkaři osazeno:
Domek po Tomáši Zavřelovi osadil Jíra Soustružník 1662; Martin Pánek osadil domek po Petrovi Frankovi 1673; Jan Mertlík osadil domek po Pavlu Zlatém 1673; Jakub Pokorný osadil domek po vdově Kobližkové.

Lisovna v Sokolské ulici

Nové pusté, neosazené v této době jsou:
1/ 2 lány: Mikuláše Svobody, který 1663 zemřel; Jiříka Svobody, který rovněž 1663 zemřel.
1 /4 lány: Jíry Kopřivy, jemuž Tataři dům zpustošili tak, že v něm bydleti nemůže;
domky: Václava Řezáče, 1658 zemřel; vdova Kačenková zemřela 1664, Mathiaš Zahrádka zemřel 1668; Matěj Krchňavý zemřel 1662 a Jiří Böhm pro stáří pustil chalupu.

Staré pusté, neosazené v r. 1657 jsou:
1 /2 lánů 14, ze 1 /4 lánů 1 a chalup ještě 46.

R. 1667 bylo osídleno jen 51 domů, pustých bylo 84 domů a lhotných 5 domů. R. 1673 bylo 63 domů s 972 a 1 /2 měřicemi polí a 257 1 /2 měřicemi vinic, z nichž 28 2/ 8 měřic patřilo Brňanům. Usedlí užívali 188 1/2 měřic obecních svobodných pozemků. – V tonuto roce zjištěno, že 78 domů je pustých, k těm patří 364 měřic polí a 1512 5/8 měřic vinic.

Dle národnosti, pokud se dalo zjistiti, v letech 1667 a 1679 bylo v Blučině kromě Čechů jen 13 Němců.

V roce 1756 měli poddaní 2669 1/8 měřic polí, 64 1/2 měřic pustin, 300 7/8 měřic vinic, 116 3/8 měřic pustých vinic, 729 3/8 měřic lesa, přespolní měli 242 1/2 měřic rolí, 262 5/8 měřic vinic, 91 6/8 měř. pustých vinic, olomoučtí kartusiáni 7 1/2 měřice vinic. V roce 1790 bylo v chci 165 domů a 917 obyvatel. V roce 1880 měla Blučina 705 mužů a 777 žen, z nichž bylo katolíků 673 mužů a 744 žen, evangelíků 21 mužů a 27 žen, 11 židů a 6 židovek. Celkem všeho obyvatelstva 1482 duší. V r. 1890 bylo 280 domů, 1530 českých a katolických obyvatelů; mezi nimi bylo 38 evangeliků a 18 židů. Ženatých mužů 296 vdaných žen 299, svobodných mužů 393, svobodných dívek 429, vdovců 23 a 90 vdov. Z dobytka chováno 127 koní a 477 krav.

V roce 1900 bylo v Blučině 1591 duší, z nich 762 mužů a 827 žen. Ženatých mužů bylo 316, žen vdaných 319, vdovců 36, vdov 88 a svobodné mládeže 832 duší. Z těchto bylo 17 evangelíků, ostatní katolíci, všichni Češi mimo 2 Němce. Domů všech napočteno 298.

Při sčítání obyvatelstva dle stavu 31. prosince 1910 všech domů je v Blučině 319, z nichž 4 právě neobydleny. Všeho přítomného obyvatelstva 1633 duší, 805 mužů a 828 žen. Dle náboženství 1624 katolíků a 9 evangelíků helvetského vyznání reformovaného; dle národnosti 1631 Čechů a 2 Slováci, kteří jíž následkem dlouholetého pobytu se v obci assimilovali, takže ve skutečnosti je obyvatelstvo obce všecko české. Ze zvířectva napočteno 144 koní, 597 kusů hovězího dobytka, 164 koz, 1058 vepřů, 127 obydlených úlů, 3458 slepic, 680 hus, 219 kachen a 415 kusů jiné drůbeže.

Poslední sčítání se provádělo ve dnech 16. až 20. února 1921. Bylo to první sčítání v Československé republice. Ve zdejší obci napočteno 1759 duší. Jeví se přírůstek 126 osob za poslední desítiletí, ačkoliv mnoho mužů padlo ve válce, nebo zemřelo následkem válečných útrap a pro nepřítomnost mužů v letech 1914—1918 klesl počet porodů o 2/3. Dle náboženského vyznání bylo 1745 římských katolíků, 12 příslušníků církve českobratrské, 1 církve československé a 1 bez vyznání. Dle národnosti až na 4 Němce všichni Češi.

Obyvatelstvo se živí povětšině polním hospodářstvím, též řemesla a živností jsou četně zastoupeny.

Hostince jsou tří: Josefa Danie v Pendrově, Václava Samce nájemce na Rathouze a Václava Brabce v Masarykově ulici.
Smíšeným zbožím obchoduje Jan Zapoměl v Pendrově, Josef Horáček na Náměstí svobody, František Drahonský v Sokolské ulici, Jan Horáček v Masarykově ulici, Jan Tukač ve Hřbitovní ulici. Antonín Novák čís. 341 a Jan Svoboda jsou překupníci, Josef Schiller a Vavřín Kelbl obchodují uhlím. V čísle 25. byl obchod Františka Šťastného. Rovněž v domě čís. 75. býval obchod.
Řeznictví mají Dania Josef v Pendrově č. 12, Václav Samec na radnici, Jan Ustohal v Masarykově ulici, Karel Qtava v Masarykově ulici a Brabec Václav při hostinci otcově vede filiálku Kroupovu.
Stolařství provozuje Jan Horák, Jan Najman a František Kotas.
Kolářem je František Kopřiva Pod humnama, František Nádeníček na Náměstí svobody a Jan Bašta ve Hřbitovní ulici.
Klempíř Bohumil Strouhal; pracuje v Pendrově v čís. 320.
Kovářstvím se zabývá Vincenc Schiller (na odpočinku), Frant. Strava v Havlíčkově ulici a Ladislav Faltýsek Na Lázni. Schaffrova kovárna ve Hřbitovní ulici je v nájmu Jána Bednáře z Boskovic.
Bednař Ladislav Svoboda, Na Cézavě; je v obci jediný.
Sklenář František Kahan bydlí na Náměstí svobody.
Josef Horáček, František Horáček a Václav Drahonský starají se o pečení chleba.
Pokryvačská rodina Tomáš, František, Tomáš ml. a Jan Sevránkovi bydlí v Nové ulici. Josef Ježek, Stanislav Zehnal a Josef Hamerník jsou rovněž pokryvači.
Obuvníci František Žák, .Josef Gottvald, Hubert Kakač, Josef Dlabka, František Haman, Jan Brabec, Jan Drahonský, Josef Bažant a Cyril Sevránek horlivě pečuji o dobrou obuv a krejčí Stanislav Haňka, František Odehnal, František Jedonek a Jan Jedlička o dobrý oděv.
Dámské krejčové Růžena Otavová, Růžena Sevránková, Karla Smetanová a Marie Kosprdová.
Holiči František Odehnal a František Bohm.
Tesaři František Drabálek čís. 263, Antonín Srnec, Jan Hnilica a Josef Otava pracuji u různých mistrů.
Porodní asistentky: Ema Březinová a Terezie Vinklerová.
Příbytky naše zdobíval malíř Jan Hajda, který zemřel; v jeho díle pokračuje Jan Bedřich a František Staněk.
Obchoduje dobytkem Štěpán Häusler.
Velký počet zedníků dochází obživy v Brně a okolí. Pro svoji dovednost a přičinlivost požívají dobré pověsti a jsou velmi hledaní obzvláště v německých obcích okresu.

V zimě chodí na práci mnoho lidí do okolních cukrovarů. Daří se sadařství, dříve též vinařství. Dnes se vinohrady nevyplácejí a jakost vína je špatná.

Druhdy řemeslníci náleželi cechově do Židlochovic. Dnes se dělí na společenstva, jejichž sídlem jsou Židlochovice. R. 1925 počali se organisovati politicky a dosáhli všeobecně při volbách značných úspěchů. R. 1927 při obecních volbách v Blučině kandidovali samostatně a získali mandát.

Někteří lidé hledají obživu v továrnách v Brně, Rajhradě, Modřících, Židlochovicích a Hrušovanech.

Spojení s Brnem obstarává místní autobus Adolfa Brabce. Do Brna se platí 6 Kč a cesta trvá 3/4 hodiny.

Mnozí méně zámožnější pracují u rolníků za byt, nebo oddělávají práce potahové. Za jeden den práce párem koní pracuje se 6 dní rukama. Formánky rozvojem automobilismu velice padají.

Služebných čeledínů a děveček v místě je nedostatek a chodí do Blučiny sloužit z Bílovic, Vrbice, Vel. Pavlovic a jiných slováckých vesnic. Platí se průměrně děvečce 100 a čeledínovi 150 Kč měsíčně.

O zdraví občanů pečují MUDři. H. Paul a Javůrek ze Židlochovic, MUDr. H. Světlík z Hrušovan je lékařem obvodním. První pomoc poskytuje Místní samaritský oddíl hasičský.