V minulém století se dobytek živil ponejvíce pastvou. U nás se pásávalo na obecním pastvišti, na mezích a příkopech, na úhorech a po žních na strništi. Veškera pole byla rozdělena na tři trati. Jedna trať byla oseta tvrdým obilím (oziminou), druhá jařinou a třetí se úhořila. Úhor se před sv. Duchem počal orati a připravovati na podzimní setí. Do této doby se páslo na úhoru. Nyní teprve se hnalo na pastviska. V naší obci byl hojný chov ovcí. V každém domě byl tzv. ovčinec, kam se zavíraly ovce v čas nepohody a mláďata se v něm odchovávala. Ovce většinu roku byly na pastvě, hlavně na Vyšavském kopci, který tenkráte byl holý. Poslední ovce choval Jan Richter z čís. 31. do r. 1888.

Avšak nejen hovězí dobytek a ovce, nýbrž i koně se pásávali, ponejvíce v noci, poněvadž ve dne se s nimi pracovalo. Pasení mělo dobrou i stinnou stránku.

Jednou otec Jana Tyce čís. 27 jel na pastvu. Domluvil se se Šillerem Z čís. 59, s dědečkem nynějšího hospodáře, že pojedou na Úlehla. Když tam přijeli, vše bylo pod vodou, a až na kanálu na Zástružích bylo místo k pastvě. Koně sepnuli dohromady a sami se věnovali povídání a své zábavě. Procházeli se a přišli až za kanál asi ke čtvrtému Zástruží a divili se tam žitu, které bylo již téměř zralé. Větérek v podvečer občas zavanul a tu ucítili mrtvolný zápach, který se čím dále sesiloval. Šiller konečně se rozhodl a praví Tycovi: »Ty jsi mladší, běž se tam do žita podívat, co tak moc zapáchá, není-li tam zabitá nějaká zvěř! «

Tyc šel 5 kroků brázdou do žita a tam uviděl uválené místo a cestu dále. Za třemi kroky zase bylo pole uválené a ležela krásně vykládaná hůl. Puch již téměř k nesnesení. Jde ještě po stopě dva kroky a zůstane jako omráčen. Vzkřikne úžasem, Šiller skočí za ním. Vidí na zemi ležeti muže velmi naduřelého v rozkladě. Oba okamžitě sedli na koně a jeli s pastvy domů. Nález ohlásili na obecním úřadě v Blučině. Vyslaná komise zjistila v mrtvém »hagounáře«. Bagounář byl z Uher. Na Moravu hnával stáda vepřů a po dědinách je prodával, obyčejně bez peněz. Po sv. Václavě vybíral peníze. Běda ovšem, postihla-li jeho stádo kulhavka nebo červenka!

Na vybídnutí úřadu se přihlásila jeho manželka, avšak vrah zůstal nevypátrán.