V r. 1663 na podzim vpadly znenadání nepřátelské loupežné hordy Turků a Tatarů na Moravu, které plenily a drancovaly, což bylo příčinou velkého strachu, takže lidé se vším, co měli a mohli odnésti, utíkali do lesů a všelijakých skrýší a nechtěli se strachem odtud ani vrátiti.

R. 1666 Adam František hrabě z Valdštejna ve své poslední vůli věnoval 11 kostelům na svém panství Židlochovském 3000 zlatých, z nichž každému kostelu připadlo 272 zl. 43 3/4 gr., které však pro nějaké nedorozumnění byly vyplaceny až roku 1681.

V srpnu r. 1667 řádila v dobytku zvláštní nákaza. Dobytek totiž běsnil a nebylo ho možno ničím utišiti, pouze jakousi zvláštní vodou ze Žebětína. Tou když se pokropil, utišil se. Z Blučiny jeli pro tuto vodu 15 srpna 4 sousedé a od obce obdrželi na útratu 18 gr.

R. 1679 řádil mor zavlečený z východu; královský tribunál se z Prahy odstěhoval do Uničova a zemské desky byly přeloženy do Litovle.

R. 1681 na jaře vycházela kometa, jejíž ohon zdál se zasahovati tři díly světa.
Panství židlochovské bylo r. 1673 rozděleno na 4 farní okresy, totiž: fara židlochovská, blučinská, pohořelská a medlovská. Ke každé z těchto far bylo přiděleno několik jiných osad - tak na příklad: k Blučině Měnín, Nikolčice a Křepice.
R. 1705 Blučina úplně vyhořela i s farou a kostelem.

Roku 1713 dne 20. dubna a 5. neděli po velikonocích napadlo přemnoho sněhu. Potom při 9. a 10. květně nastaly obrovské povodně, které zatopily les a louky po mnoho dní; rok však byl na úrodu pěkný. Voda byla až u kašny na městečku.
V r. 1716 byl rok neobyčejně studený, přese pšenice, kukuřice, ječmene, ovsa i prosa hojně se urodilo. V některých krajích oves a len pomrzly, jakož i vinohrady byly zničeny.
V r. 1717 urodilo se hojně kukuřice dobré jakosti, ostatně výnos prostřední.
V r. 1718 krásná úroda vína, zrna však dobrá.
V r. 1720 víno dobré, zrnka drobná, velké ovsy; 1 měřice uherské kukuřice byla prodávána za 3 zl. a dráže.

R. 1736 Josef Böhm z Blučiny z čís. 97 vsadil k Boží muce u cesty vedoucí k Moutnicím u polí Přední ouzké tři lípy, které tam doposud stojí a vypadají v létě jako jeden strom. Jsou v polovici sešlosti, 100 let ještě vydrží. (Tento záznam byl napsán v roce 1929. Nyní, v roce 2002, tedy 73 let poté jsou lípy stále ve slušném stavu. Zde se můžete podívat na fotku. - pozn. webmastera). Kdy Boží muka byla postavena není známo. Na této "Boží muce" jest obraz Nejsvětější Trojice. Svatá Alžběta Durynská, když byla vezena od královského dvora uherského do Německa ke dvoru svého nastávajícího manžela do Durynk, jela z Hustopečí. U této boží muky kázala komonstvu zastaviti, sestoupila s vozu, zde se pomodlila a jela s doprovodem do Zatčan, kde byla přítomna mši svaté a odpoledne odjela do Brna.
V r. 1756 byl postaven první svobodný domek číc. 147, a to kromě těch některých, které mají číslo v pořadí. Byl již vystavěn, když se domky číslovaly. Domek povolila vrchnost postaviti za Kotlářovým Jiřímu Kuglerovi a dovolila mu chovati 1 kus hovězího a 2 kusy vepřového dobytka.

Kolem r. 1750 padla velká jinovatka v době, kdy již některé obilí kvetlo. Ti rolníci, kteří ze dvou stran přes pole provaz natáhli a jinovatku shrnovali, strhli s ní i květ. Ti, kteří jinovatku na obilí ponechali, měli bohatou sklizeň.
V jiném roce v této době ke konci záží nastala krutá zima, takže ovoce na stromech ztvrdlo jako kamení. Mnozí za této zimy ovoce otrhali; toto se však brzy zkazilo. Kdo ovoce nechal na stromě a počkal, až se zase oteplilo, ovoce dobře sklidil a dlouho mu vydrželo.
V r. 1755 řádilo ve Španělsku zemětřesení, jehož záchvěvy bylo i u nás pozorovati.
R. 1766 zuřil orkán, který zpustošil velkou část Moravy. Bylo to před svátkem Navštívení P. Marie. V našem kraji nejvíce postiženy Boleradice a Diváky. Obilí bylo vytrháno na poli z kořenů, stromy vyvráceny, mnoho domů a věží se zřítilo. Současně padaly kroupy, které dílo zkázy dovršily.