R. 1769 na podzim vycházela kometa o půlnoci od východu a její ohon sahal až k západu. Lidé ji pokládali za boží znamení a výstrahu. V té době vedla Marie Terezie mnoho válek a Prusové se Sasy často vpadali do našich zemí.

V r. 1771 nařízeno sčítání veškerého obyvatelstva. Pří této příležitosti byli sepsáni všichni mužové od 18 do 40 let a zároveň proveden odvod. Kdo byl uznán, že se nehodí za vojáka, byl zapsán jako vozka pro přípřež. Vše bylo zapsáno do tak zv. "Conscription-Buch"; dle těchto výkazů bylo velmi usnadněno svolávání nováčků. Dříve odvádění dalo mnoho námahy.

18. ledna 1771 byly v Blučině očíslovány domy, takže nyní v případě potřeby verbíři zašli do patřičného čísla domu a nováčka si odvedli.

V r. 1770 a 1771 jest nejen v Čechách, nýbrž i na Moravě, obzvláště na horách, bída a hlad. Mnoho pršelo nejen v létě, nýbrž i v zimě a úroda byla zničena. Lidé z hladu vařili si k jídlu trávu a luční květiny, z dubového dříví mleli mouku, z níž pekli chléb. Vznikly nemoci a lidé velmi mřeli. U nás a v Brně prodávala se míra pšenice za 5 zl,, žita za 4 zl, ječmene za 3 zl.

V té době odešlo mnoho lidí z Čech a vysočiny českomoravské do nížin. Do naší obce v té době pravděpodobně přišla rodina Nebovidských, která se zde usadila a provozovala řemesla a rolnictví.

Jak řádily nemoci přenesené na Moravu je viděti z toho, že v letech 1770 a 1771 pouze v olomoucké diecési zemřelo. 300 kněží. Zároveň řádila nákaza u všeho dobytka, obzvláště u dobytka hovězího, takže v r. 1773 ho byl naprostý nedostatek, za to však byl tento rok velmi úrodný.

* * *

V těch letech byla také zavedena nová daň, nazvaná "akcís"; byl to návrh hraběte Haugvice, který ve válce opustil pruské země a u Marie Terezie ve Vídni nalezl ochranu a útulek. Tento akcís se vybíral u každé městské brány od každého, kdo něco k prodeji nesl do města. Tenkráte totiž ještě všechna města byla obehnána hradbami a opatřena padacími mosty. Kdo nesl vejce, chléb, máslo aneb cokoliv, musel zaplatiti tento akcís. Platilo se 1 kr. 2 d. nebo 3 d. nebo 4 kr. podle toho, kolik zboží se vezlo nebo neslo na trh.

Poněvadž chudí lidé, zvláště lid poddaný selský, velmi byl tísněn, byla, místo akcísu zavedena t. zv. "spotřební daň". Každý musel platiti z vína a z polní úrody, kteréžto platy měly nahraditi akcís. Při nálevu vína musel každý hospodář z prodané aneb vyšenkované anebo doma vypité bečky vína zaplatiti 6 zl. Sklepy byly komisary prohlíženy a zásoby sepisovány. Rovněž se platilo z každé míry žita, rži, ječmene, ovsa i luštěnin, která na trh byla přivezena; rovněž byl vybírán poplatek z obili, které se zavezlo do mlýna. Tato daň vynesla mnoho peněz. Hrabě Haugvic se stal také státním ministrem.. Brzy také zavedl všeobecnou daň z nápojů a to 10 zl. ze sudu. Daně se vybíraly horlivě, poněvadž bylo Marii Terezii třeba peněz na vedení válek.

V r. 1781 dne 13. října vydal císař Josef II. toleranční patent, jímž se dává lidu svobodná volba náboženství. Do té doby musel každý býti římským katolíkem.

Privilej Františka II.

Tento edikt, jímž povoleno svobodné vyznání víry lutheránské, kalvinské a řecké nesjednocené, neznamená ještě rovnost těchto náboženství s vírou katolickou. Tato podržela I potom právo veřejného státního náboženství. Nekatoličtí poddaní mohou si od té doby stavěti své kostely a školy, jakmile se zjistí v obci neb jejím sousedství nejméně sto rodin příslušného vyznání; do té doby než stavba se dokončí, smějí z východní Moravy volně choditi k náboženským cvičením do Uher nebo do Těšína; kostel však nemějž zvonů, věží, ani veřejného vchodu z ulice. Též jim povoleno voliti si vlastní kazatele a učitele, kteří by od konsistoře těšínské neb uherské byli schváleni a potvrzeni od gubernia brněnského, pokud by se neukázala potřeba zříditi v zemi vlastní konsistoř. Tyto kazatele mají si obce samy vydržovati, právo však, vybírati štolu a vedení matrik, ponechává se řádným farářům katolickým. Rozsuzování ve věcech náboženských nad nekatolíky vykonává zemská správa politická, za účastenství některého jejich duchovního, od ní pak je odvolání ku dvorské kanceláři. Pří smíšených sňatcích, je-li otec katolíkem, mají všechny dítky býti katolickými, je-li protestantem a matka katoličkou, mají se roztříditi dle pohlaví; tím odpadla platnost starých reversů, přikazujících katolické vychování všech dětí. Nekatolíkům přiřknuto právo nabývati majetku pozemkového, práv měšťanských a mistrovských, dosahovati přístupu k hodnostem akademickým i k službám civilním i vojenským. Všeliké statuty, články cechovní i paragrafy zemského zřízení, čelící proti tomuto ustanovení, prohlášeny za neplatné.

Zjevné následky se objevily i v naší obcí a okolí.

V roce 1782 bylo zrušeno mnoho klášterů v našem okolí, jmenovitě v Brně a v jiných městech.

* * *

V r. 1784 dne 24. října zemřel Karel Maxmilian kníže Dietrichštejn ve věku 82 let. Tento kníže na počátku své vlády zřídil mensu pro studující na kněžství. Avšak těžko se tam kdo dostal. To se podařilo Karlovi Weisovi, rozenému poddanému z Blučiny, který později se stal blučinským farářem a židlochovským děkanem. V té mense byli vychováváni téměř všichni faráři na panství židlochovském. Mimo jiné za přispění Karla Maxmiliana byl znovu vystavěn kostel v Nikolčicích.

* * *

V. r. 1795 snesla se nad obcí strašná bouře s hroznou průtrži mračen.
R. 1801 byla na Moravě velká drahota. Jedna míra žita stála 40 až 50 zlatých.
R. 1805 konány odvody do vojska císařského proti Napoleonovi; Francouzi v Blučině.

V r. 1812 dne 3. dubna stala se v Blučině vzrušující událost. Terezie, dcera Fabiána Schillera z čís. 14, vdova po Vavřínu Krejčiříkovi, otěhotněla s jedním půlláníkem, jménem Jiří Reinhart, který měl se svojí manželkou dvě dcery a syna. Tato vdova tajila své těhotenství všemožně, což však zrakům sousedek neušlo. Konečně 3. dubna o 10. hodině porodila dceru a hodila jí do vody za zahradou Matyáše Šupky; právě byla povodeň. Druhého dne vyjeli si na loďce dva hoši podívati se, jak voda opadává. Když zajeli za Šupkovu zahradu, našli mrtvé dítě ve vodě. Zavolali Magdalenu Šupkovu, která dítě vzala a zanesla na faru, odkud bylo zaneseno na strážnici. Když Šupková nesla dítě po ulici, stála vdova Terezie Krejčiříková mezi dveřmi a volala: "To musela být zatracená máma, která toto udělala!" Ihned šla se Šupkovou na strážnici, kde se sešlo více žen a tu opět vdova obdivovala toto dítě a pravila, že taková matka, která toto spáchala je z….. k.…. a musí být prokletá; tak chtěla totiž odvrátiti od sebe podezření. Avšak přítomné ženy ji prohlížely a usvědčovaly z tohoto činu. Brzy přijel doktor Linhart s aktuarem a zjistil, že dítě nebylo uškrceno, nýbrž se utopilo. Vdova byla dopravena do Brna a odsouzena na 10 let do káznice.

15. května r. 1822 o půl dvanácté hodině strhl se vichr, který trval něco déle než 1/4 hodiny, avšak nadělal mnoho škod a přihodil mnohá neštěstí. Ze židlochovské kostelní věže odnesl celý roh. V Ledcích bylo raněno 5 tesařů a 2 byli zabiti, když s mini vítr odnesl střechu s kůlny, na níž pracovali.

Dne 26. května 1830 o 3. hodině odpolední zdvihl se vichr ze severozápadu. O 5 2/4 bylo celé okolí prachem a bouřlivými mraky zatemněno. Vichr stupňoval se až do zuřícího orkánu. Nepřetržité blýskání a silné hřmění jenom zvyšovalo strach obyvatelstva. Bylo strženo několik střech, sta stromů v blučinských vinohradech, zahradách a též na brněnské silnici bylo vyvráceno z kořene. Povozy na cestách a silnicích byly smeteny do příkopů a převráceny. Po 6. hodině orkán se utišil a vydatně pršelo do půl 8. hodiny. Voda dostoupila až na náměstí a několik zděných stodol Pod humnama se zbořilo. Dřevěným se nic nestalo.